Obnovitelné zdroje energie

Aktualizováno 15. 11. 2010 17:25
Mezi nejvýznamnější obnovitelné zdroje energie patří solární, větrné a vodní elektrárny a také elektrárny na biomasu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Česká republika se zavázala Evropské unii, že do roku 2020 pokryje více než 13 procent své spotřeby energie obnovitelnými zdroji.

Mezi nejvýznamnější obnovitelné zdroje energie patří solární, větrné a vodní elektrárny a také elektrárny na biomasu. Dalšími obnovitelnými zdroji jsou geotermální energie, tepelná čerpadla a přílivové elektrárny.

Mezi hlavní obnovitelné zdroje energie v České republice se řadí vodní elektrárny. Slouží především jako doplňkové zdroje k tepelným a jaderným elektrárnám. Díky možnosti rychlého najetí plného výkonu jsou vhodné pro vyrovnávání kolísání poptávky po elektřině. Princip je velmi jednoduchý, proud vody roztáčí turbínu spojenou s elektrickým generátorem.

Biomasa je hmota organického původu, obvykle dřevo, tzv. energetické plodiny anebo zemědělské zbytky. Tato hmota se buď zplyňuje a spaluje (např. v klasických tepelných elektrárnách spolu s uhlím) nebo převádí na metan či kvasí na líh. Výhodou zpracování biomasy je vyrovnaná úroveň oxidu uhličitého - uvolní se stejné množství, jaké spotřebovala rostlina ke svému růstu - a naprosto mizivé množství síry. Nevýhodou, stejně jako u dalších spalovacích procesů, je tvorba oxidů dusíku.

Větrné elektrárny nemají v Česku příliš dobré přírodní ani společenské podmínky. Navíc většina vhodných ploch pro větrné parky v ČR patří mezi chráněné oblasti. Principem fungování větrníků je převedení aerodynamických sil působících na listy rotoru na mechanickou energii a její další převedení na energii elektrickou. Životnost větrných elektráren se pohybuje kolem 20 let.

Nejběžnější solární elektrárny fungují takto - dopad světla na fotovoltaické panely, obvykle tvořené monokrystalem křemíku a dvěma kovy o rozdílných nábojích na každé straně, vyvolá přenos elektronů z jedné strany destičky na druhou. Po připojení elektrod spojených drátem začne protékat systémem elektrický proud. Každý sluneční panel je tvořený mnoha takovýmito články. Solární elektrárny, využívající nepřímé přeměny, využívají sběračů tepla. Ty jsou tvořeny termočlánky, které vytvářejí proud v případě, že dva konce drátů obvodu mají různé teploty.

Tepelná čerpadla využívají teplo vzniklé jak během různých technologických procedur, tak teplo získané ze vzduchu nebo z půdních vrtů. Princip je založen na uzavřeném obvodu a převodu tepla z teplejšího prostředí do chladnějšího a naopak, pomocí tří typů čerpadel - kompresorových, absorpčních a hybridních.

Geotermální elektrárny jsou využívány především v oblastech s aktivní sopečnou činností (např. Island, některé části Itálie).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Počet uživatelů BankID za téměř dva roky fungování překročil dva miliony

Bankovní identita je po téměř dvou letech od svého startu s dvěma miliony uživatelů nejpoužívanějším způsobem digitálního ověření totožnosti občanů v Česku. BankID jako takzvanou digitální občanku nejméně jednou využilo přes 1,6 milionu lidí pro identifikaci u státních portálů a 550.000 osob u 135 zapojených firem. Novinářům to řekl výkonný ředitel Bankovní identity Marek Růžička.

"Lidé oceňují výhody zabezpečené bankovní identity v podobě úspory času a peněz, což se odráží v počtu aktivních uživatelů. Během prvního týdne po spuštění žádosti o jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě přes portál Jenda vyzkoušelo vůbec poprvé bankovní identitu 160.000 lidí," uvedl Růžička. "Jen za letošek počty uživatelů BankID stouply více než dvojnásobně," doplnil předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek.

Téměř tři miliony klientů zdravotních pojišťoven by se pomocí BankID mohly přihlašovat do klientských portálů, zbývající pojišťovny brzy přibydou. Bankovní identitu využívají i energetické, investiční nebo leasingové společnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy