Barack Obama

Aktualizováno 7. 11. 2012 20:07
Barack Obama je 44. prezidentem USA a zároveň prvním Afroameričanem v tomto úřadu. Do funkce byl jako kandidát Demokratické strany zvolen v roce 2008 a za čtyři roky svůj post obhájil. Je drižtelem Nobelovy ceny míru a časopis Time je v letech 2008 a 2012 zvolil osobností roku.
Barack Obama.
Barack Obama. | Foto: Reuters

Barack Hussein Obama se narodil 4. srpna 1961 na Havaji, jeho otec pochází z Keni a jeho matka z amerického Kansasu. Vystudoval politologii na Univerzitě Columbia a práva na Harvardské univerzitě. Hodně se věnoval práci s chicagskými komunitami postiženými uzavřením oceláren. Je ženatý s Michelle Obamovou (rozenou Roinsonovou), s níž má dvě dcery Maliu a Sashu.

V roce 1992 vstoupil do Demokratické strany a v roce 1997 byl poprvé zvolen do Senátu státu Illinois, kde se proslavil především prosazením etické reformy, snížení daně pro pracující rodiny a rozšíření zdravotní péče pro děti a jejich rodiče. Do federálního Senátu byl za stát Illinois zvolen v roce 2004. Z této funkce poté kandidoval na prezidentský úřad. (Obama se stal prvním senátorem od dob J.F. Kennedyho, který uspěl ve volbách prezidenta.)

Prezidentem Spojených států amerických byl Barack Obama zvolen 4. listopadu 2008, kdy v primárkách porazil svou největší konkurentku Hillary Clintonovou a v boji o úřad prezidenta porazil republikánského kandidáta Johna McCaina. O čtyři roky později svůj úřad obhájil proti Mittu Romneymu.

Barack Obama převzal svůj úřad v době nástupu finanční krize, jejíž řešení spolu s pokračující válkou v Iráku a Afghánistánu přispělo k tomu, že se národní dluh během jeho působení zdvojnásobil. Předvolební sliby o stažení vojsk z Iráku do 16 měsíců a naopak posílení přítomnosti v Afghánistánu za účelem dosažení rychlého vítězství, zůstaly z větší části nesplněny. I přes postupné navýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu až na 100 000 se nepodařilo dosáhnout bližšího termínu stažení vojsk než konec roku 2014. Iráckých 16 měsíců se protáhlo až do konce roku 2011. Afghánská operace, motivovaná hlavně omezením vlivu Talibánu a dopadením Usámy Bin Ládina, který byl americkým komandem nakonec zabit 2.5. 2011 v Pákistánu, stála Spojené státy téměř 2 tisíce životů. Z Iráku se nevrátilo 4,5 tisíce vojáků.

Barack Obama získal v roce 2009 Nobelovu cenu míru. Během druhého roku svého funkčního období proslavil i Prahu, když si ji vybral za místo, kde spolu s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem podepsal novou smlouvu o jaderném odzbrojení.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy