Dmitrij Medveděv

10. 12. 2011 0:28
Dmitrij Anatoljevič Medveděv je premiérem Ruské federace (od května 2012), předsedou strany Jednotné Rusko a bývalým ruským prezidentem (2008-2012).
Dmitrij Medveděv
Dmitrij Medveděv | Foto: Reuters

Dmitrij Anatoljevič Medveděv je premiérem Ruské federace (od května 2012), předsedou strany Jednotné Rusko a bývalým ruským prezidentem (2008-2012). Do premiérského křesla usedl poté, co jeho předchůdce Vladimir Putin vyhrál prezidentské volby. Výměna postů mezi Putinem a Medveděvem potvrdila dřívější spekulace, podle kterých Medveděv pouze držel Putinovi místo po jedno funkční období, jelikož ruská ústava v roce 2008 neumožňovala Putinovi kandidovat potřetí za sebou.

Medveděvova politická kariéra začala v polovině devadesátých let, kdy působil jako poradce primátora Petrohradu Anatolije Sobčaka. V té době se sblížil s Vladimirem Putinem, kterému v roce 2000 vedl prezidentskou kampaň. V letech 2000 až 2008 byl Medveděv předsedou správní rady Gazpromu.

Od roku 2005 zastával funkci prvního místopředsedy vlády. V prosinci 2007 oznámila strana Jednotné Rusko svoji podporu Medveděvově kandidatuře na post prezidenta. Volby, které se konaly následující rok, vyhrál.

Medveděv během svého čtyřletého působení v prezidentském úřadu navštívil Českou republiku dvakrát. Poprvé to bylo v dubnu 2010, kdy spolu s americkým prezidentem Barackem Obamou podepsal smlouvu o odzbrojení – New START. V prosinci 2011 se uskutečnila druhá návštěva, při níž zástupci českých firem podepsali významné kontrakty na ruské zakázky a Rusko nabídlo účast na dostavbě Temelína. V Moskvě tou dobou probíhaly protesty proti průběhu parlamentních voleb.

Dmitrij Medveděv se narodil 14. září 1965 v Leningradu (dnes Sankt-Petěrburg). Vystudoval právnickou fakultu Leningradské státní univerzity. S manželkou Světlanou Vladimirovnou Linnikovou má syna Ilju.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Benešová zažaluje soudkyni, která prodloužila Janouškovi přerušení trestu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

"Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze," sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy