ČEZ

Aktualizováno 15. 9. 2011 10:41
Největší středoevropský výrobce a distributor elektřiny, fungující od roku 1992.
Logo skupiny ČEZ na pražském ústředí.
Logo skupiny ČEZ na pražském ústředí. | Foto: Reuters

Energetická a teplárenská společnost ČEZ je největším středoevropským výrobcem a dodavatelem elektrické energie a zároveň jednou z největších evropských energetických společností.

Byla založena v roce 1992. Od počátku je jejím hlavním vlastníkem Česká republika, která doposud drží necelých 70 % akcií společnosti - přibližně stejnému procentu odpovídá i podíl této společnosti na tuzemské výrobě elektřiny a obchodu s ní.

Skupina ČEZ provozuje dvě jaderné elektrárny, 15 uhelných výrobních zdrojů na území ČR, tři uhelné zdroje v zahraničí, 34 vodních elektráren včetně tří přečerpávacích, tři lokality s větrnými elektrárnami a sedm slunečních elektráren.

Za rok 2009 společnost vykázala čistý zisk necelých 52 miliard korun, z čehož 26,5 miliardy šlo na vyplácení dividend. Investice se za loňský rok vyšplhaly až na 56,5 miliard. Podíl společnosti na trhu s elektřinou pro koncové zákazníky tvoří asi 45 %, jejími největšími konkurenty jsou momentálně společnosti E.ON a RWE.

V roce 2003 se společnost ČEZ a.s. spojila se společnostmi Severočeská energetika, Severomoravská energetika, Středočeská energetická, Východočeská energetika a Západočeská energetika. Došlo k vytvoření skupiny ČEZ, čímž si zajistila dominantní pozici ve střední a východní Evropě, kam posléze začala její další expanze.

Miliardové investice začaly v roce 2004 koupí tří bulharských distribučních společností a pokračovaly přes Rumunsko, Polsko, Ukrajinu, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu až po odkup části akcií maďarského energetického gigantu MOL, s nímž ČEZ vytvořil společný koncern. S investováním pak společnost i přes nastalou finanční krizi pokračovala, jak doma, tak v zahraničí. Sporná je v mnoha případech jak jejich úspěšnost, tak průběh.

V čele představenstva společnosti je od roku 2004 Martin Roman. V září 2011 se však přesunul na místo předsedy dozorčí rady a na jeho místo nastoupil Daniel Beneš.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Epidemie covidu dál ustupuje, v pátek přibylo zhruba 2200 nových případů

Letní vlna epidemie covidu-19, která začala v Česku zpomalovat na konci července, dál slábne. Za pátek přibylo v zemi 2194 nových případů koronaviru, to je o 212 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily uplynulý den 880 podezření na opakovanou nákazu, minulý pátek jich bylo o 89 víc. O dvě stovky se v mezitýdenním srovnání snížil počet hospitalizovaných s covidem, kterých je nyní 1025. Počet pacientů ve vážném stavu se výrazně nemění, před tímto víkendem jich bylo v nemocnicích 33.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

V Českém Švýcarsku byl v noci klid, drony objevily tři místa s vyšší teplotou

V národním parku České Švýcarsko byl v noci klid, drony objevily tři místa se zvýšenou teplotou v okolí Pravčické brány a Kozího hřbetu, uvedli v sobotu ráno hasiči.

V pátek hasiči požár po 20 dnech dohasili, nyní pokračuje fáze takzvané technologické pomoci, kterou koordinuje štáb Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. V sobotu se začnou vracet domů obyvatelé evakuovaných částí Hřenska a osad Mezná a Mezní Louky. Pro turisty zůstává tato část národního parku zavřená.

Podle generálního ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka budou dál požářiště monitorovat také drony s termokamerami. Vrtulníky, které se na boji s ohněm podílely, v pátek odletěly, ještě odpoledne ale nabíraly vodu z Labe a prolévaly půdu nad Hřenskem. Ohniska je podle Vlčka důležité hlídat a případně včas zasáhnout. Helikoptéry se tak mohou v případě potřeby do oblasti vrátit do 30 minut.

před 58 minutami

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy