ČEZ

Aktualizováno 15. 9. 2011 10:41
Největší středoevropský výrobce a distributor elektřiny, fungující od roku 1992.
Logo skupiny ČEZ na pražském ústředí.
Logo skupiny ČEZ na pražském ústředí. | Foto: Reuters

Energetická a teplárenská společnost ČEZ je největším středoevropským výrobcem a dodavatelem elektrické energie a zároveň jednou z největších evropských energetických společností.

Byla založena v roce 1992. Od počátku je jejím hlavním vlastníkem Česká republika, která doposud drží necelých 70 % akcií společnosti - přibližně stejnému procentu odpovídá i podíl této společnosti na tuzemské výrobě elektřiny a obchodu s ní.

Skupina ČEZ provozuje dvě jaderné elektrárny, 15 uhelných výrobních zdrojů na území ČR, tři uhelné zdroje v zahraničí, 34 vodních elektráren včetně tří přečerpávacích, tři lokality s větrnými elektrárnami a sedm slunečních elektráren.

Za rok 2009 společnost vykázala čistý zisk necelých 52 miliard korun, z čehož 26,5 miliardy šlo na vyplácení dividend. Investice se za loňský rok vyšplhaly až na 56,5 miliard. Podíl společnosti na trhu s elektřinou pro koncové zákazníky tvoří asi 45 %, jejími největšími konkurenty jsou momentálně společnosti E.ON a RWE.

V roce 2003 se společnost ČEZ a.s. spojila se společnostmi Severočeská energetika, Severomoravská energetika, Středočeská energetická, Východočeská energetika a Západočeská energetika. Došlo k vytvoření skupiny ČEZ, čímž si zajistila dominantní pozici ve střední a východní Evropě, kam posléze začala její další expanze.

Miliardové investice začaly v roce 2004 koupí tří bulharských distribučních společností a pokračovaly přes Rumunsko, Polsko, Ukrajinu, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu až po odkup části akcií maďarského energetického gigantu MOL, s nímž ČEZ vytvořil společný koncern. S investováním pak společnost i přes nastalou finanční krizi pokračovala, jak doma, tak v zahraničí. Sporná je v mnoha případech jak jejich úspěšnost, tak průběh.

V čele představenstva společnosti je od roku 2004 Martin Roman. V září 2011 se však přesunul na místo předsedy dozorčí rady a na jeho místo nastoupil Daniel Beneš.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy