Jaderná elektrárna Dukovany

Aktualizováno 25. 12. 2011 12:57
Jaderná elektrárna Dukovany (zkratkou EDU, dříve JEDU) je první provozovanou jadernou elektrárnou na českém území.
Jaderná elektrárna Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany | Foto: Karel Toman

Jaderná elektrárna Dukovany (zkratkou EDU, dříve JEDU) je první provozovanou jadernou elektrárnou na českém území.

Leží u stejnojmenné obce v okrese Třebíč (kraj Vysočina). Elektrárna vznikla na základě mezivládní dohody mezi ČSSR a SSSR o výstavbě dvou jaderných elektráren (druhou byla jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích), podepsané 30. dubna 1970. Její výstavba začala v roce 1974 a první reaktor byl do zkušebního provozu uveden 3. května 1985 (další reaktory zahájily svoji činnost v roce 1986 a další o rok později).

Jaderná elektrárna v Dukovanech se pyšní několika "nej". Podle měřítek WANO (Světové asociace provozovatelů jaderných elektráren) patří JE Dukovany mezi 20 % nejlépe provozovaných elektráren na světě, vyrábí nejlevnější proud v ČR (náklady na výrobu jedné kWh jsou 0,60 Kč) a za 25 let své existence vyrobila nejvíce elektrické energie ze všech českých elektráren.

Projektovaná životnost elektrárny je 30 let (u prvního bloku tedy do roku 2015). Její provozovatel, společnost ČEZ a.s., však již zahájil program na prodloužení životnosti až na 60 let. Instalováním účinnějších zařízení se zároveň postupně zvyšuje výkon původních čtyř bloků, přičemž na konci roku 2012 bude mít celá elektrárna - namísto původních 1760 megawattů - instalovaný výkon 2000 megawattů, stejný jako má nyní temelínská elektrárna.

Elektrárna za celou svou historii nezaznamenala v provozu ani mimo něj žádnou vážnější havárii. Jedinou závadou byl požár transformátoru v roce 1988 - ten však nespadá přímo do zařízení elektrárny a byl rychle zlikvidován. Ke krátkodobému odstavení reaktoru došlo vinou lidského selhání v roce 2010, ani tato nehoda však neznamenala dlouhodobé vyřazení elektrárny z provozu.

V současné době jsou v Dukovanech nainstalovány čtyři reaktory typu VVER 440/213 (vodou chlazené i moderované energetické reaktory), které jako palivo používají obohacený uran. Původní výkon reaktorů byl 440 MW, postupně byl však výkon prvního, druhého a třetího reaktoru navýšen na 460 MW, u čtvrtého mírně překročil hranici 500 MW. Jako zdroj technologické vody (především pro chlazení) slouží vodní dílo Dalešice, respektive její vyrovnávací nádrž, vodní nádrž Mohelno na řece Jihlava.

Na konci dubna 2010 uvažovala společnost ČEZ o výstavbě pátého reaktoru, o němž by mělo být rozhodnuto nejpozději do roku 2012. Příprava na stavbu nového bloku by trvala přibližně 15 let, stavební práce by tedy zřejmě mohly začít nejdříve kolem roku 2025. Podle dosud zvažovaných variant by se instalovaný výkon nového dukovanského bloku mohl pohybovat mezi 1000 a 1700 MW. Výkon celé elektrárny by se tak zvýšil minimálně o polovinu.

Největší překážkou rozšíření elektrárny je však zdroj vody pro chlazení. Kapacita vodního díla Dalešice umožňuje přidat reaktor pouze o výkonu zhruba 600 MW. Kapacita systémů, které pro nové bloky přicházejí v úvahu, je však okolo 1000 MW.

V areálu Jaderné elektrárny Dukovany jsou pak kromě čtyř reaktorových bloků další dvě jaderná zařízení. Úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu a dva sklady použitého jaderného paliva, z nichž jeden je zcela zaplněn.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy