Japonská katastrofa: Zemětřesení, tsunami, jaderná havárie

16. 3. 2011 23:38
Japonsko bylo postiženo zemětřesením následovaným tsunami a znásobeným poškozenými jadernými elektrárnami. Vše o dění v Japonsku na jednom místě.
Jaderná elektrárna Fukušima. Ilustrační foto.
Jaderná elektrárna Fukušima. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

O speciálu

Pátek 11. března 2011 se zapíše do dějin Japonska jako den největší přírodní katastrofy, která zemi postihla. Nedaleko pobřeží udeřilo zemětřesení dosahující síly 8,9 stupňu Richterovy škály.

Otřesy uvedly do pohybu obrovskou masu vody, která ve formě třiadvacetimetrové tsunami smetla pobřeží Japonska.

Účet, jaký po sobě katastrofa doposud zanechala čítá (k 25. dubnu) přes 14 300 osob, dalších 11 900 se pohřešuje, ale předpokládá se, že rovněž přišly o život. Přes 100 tisíc lidí zůstává v evakuačních centrech.

Těžce zasažena je japonská ekonomika. Největší pozornost si však rychle získala skutečnost, že během zemětřesení došlo k poškození několika jaderných elektráren. Největší problém představuje elektrárna Fukušima 1. Ta postavila Japonsko před riziko jaderné katastrofy a ve světě znovuotevřela diskuzi o bezpečnosti jaderné energetiky a to především v Evropě.

Stav elektrárny Fukušima je po víkendu stále vážný, ale nehorší se. Alespoň to tvrdí Japonský úřad pro jadernou bezpečnost. A to i přes to, že se z bloků tři a čtyři v pondělí začal valit kouř a pára. Také stoupla radiace.

Ve čtvrtek 24.března byli tři technici pokládající elektrické kabely vedoucí ke třetímu reaktoru ozářeni - dva z nich museli být dokonce hospitalizováni - údajně byli zasaženi radiací desettisíckrát převyšující hladinu, než jakou odborníci očekávali. To by mohlo znamenat přítomnost praskliny v jádře reaktoru a zřejmě tak horší následky na životní prostředí.

Později se zjistilo, že se jedná o vedlejší efekt nouzového chlazení mořskou vodu, k němuž se obsluha jaderné elektrárny v tísni uchýlila, aby zabránila roztavení pláště reaktoru.

O třetí reaktor stále panují největší obavy, nicméně k obrovskému přehřívání dochází i na reaktoru číslo jedna.

Radiace z místa stále uniká a kontaminuje jak oceán, tak pevninu - doposud stále není jasné odkud přesně radiace uniká. Problém je také s kontaminovanou vodou, Japonci totiž stále netuší kam ji odčerpat.

Ke kontaminované vodě se v úterý 29. března přidal ještě únik plutonia. Společnost Tepco tak čelí stoupající kritice a vláda dokonce zvažovala její znárodnění.

V betonu pod druhým reaktorem byla v sobotu druhého dubna objevena dvaceticentimetrová prasklina - tou protéká radioaktivní voda do oceánu, kterou se zatím nepodařilo zakrýt betonem, takže technici nakonec zkoušeli těsnění speciálními polymery. Díky tomu extrémně vzrostla hladina radiace v oceánu u pobřeží.

Odčerpání vysoce radioaktivní vody právě z druhého reaktoru se stalo prioritou, méně kontaminovaná voda z ostatních reaktorů se bude od úterý pátého dubna vypouštět do Tichého oceánu. Jaké to bude mít následky závisí především na tom, jak dlouho bude potřeba ještě reaktory, které se stále přehřívají, chladit.

Prasklinu ve druhém reaktoru se nakonec podařilo, pomocí tekutého skla, zacelit. Přesto ale je potřeba pokračovat ve vypouštění radioaktivní vody do Tichého oceánu. Vzhledem k použití mořské vody k chlazení reaktorů se ale, podle zprávy amerických jaderných expertů, Japonci vystavili dalším možným komplikacím - od narušení ochranné struktury reaktoru v důsledku tlaku vody, který na něj působil, po možnost dalších explozí způsobených uvolněným kyslíkem a vodíkem.

Jednou z možností, kterou Japonci vyzkoušeli, bylo použití dusíku s cílem zabránit dalším možným explozím. Intenzivně se pracuje na způsobu jak se vyhnout chlazení mořskou vodou. Jedním z možných způsobů, do doby než se podaří připojit původní chladící systém, je zbudování uzavřeného externího systému chlazení.

Ve čtvrtek sedmého dubna zasáhl severovýchod země další silné zemětřesení, tentokrát o síle 7,4 Richterovy stupnice. Naštěstí nevyvolalo další vlnu tsunami, ale stálo život tři lidi, 140 jich zranilo a také vyřadilo chladící systémy elektrárny Onagawa, což nakonec vedlo k úniku nevelkého množství radioaktivní vody. Podle seizmologů mají taková zemětřesení pokračovat několik měsíců.

A skutečně, dvě silná přišla 11. a 12. dubna. Ve Fukušimě navíc na čtvrtém reaktoru vzplál požár, který se podařilo uhasit. Japonský úřad pro jadernou bezpečnost mezitím zvýšila závažnost havárie z pátého na sedmý stupeň, tedy na úroveň Černobylu.

Podle firmy TEPCO, provozující jadernou elektrárnu Fukušima 1, bude trvat šest až devět měsíců, než se podaří získat pod kontrolu radiaci z elektrárny. V budoucnu pak má být Fukušima opatřena betonovým sarkofágem podobně jako někdejší černobylská elektrárna; ten bude později nahrazen ocelovým krytem.

Další kapitolou je odstranění 700 tun vysoce radioaktivní vody a dalších 60 tisíc tun kapalného odpadu, který je kontaminován slabě. Deset tisíc tun této vody již bylo vypuštěno do moře. V chladící nádrži pak bude muset několik let zůstat 1331 palivových tyčí, jež se nacházejí ve čtvrtém fukušimském reaktoru.

Situaci by, podle odborníků, měli Japonci dostat pod kontrolu nejdříve v polovině roku 2012 - avšak vzhledem k dalším komplikacím, z nichž některé již vycházejí na povrch se velmi dobře možné, že konečné datum bude mnohem později.

Vláda také oznámila, že ve dvacetikilometrovém pásu kolem jaderné elektrárny Fukušima bude vyhlášena "oblast nebezpečí" a zakázán vstup do ní - to se však bezpochyby setká s odporem starousedlíků.

V zamořené oblasti se uvažuje o výsevu slunečnic, které by pomohly s "vyčištěním" území od radiace.

Dění v Japonsku pro Vás Aktuálně.cz po celou dobu sleduje a zpracovává ve formě on-line přenosů, interaktivních grafik a fotogalerií. Na této stránce si je můžete přehledně projít.

Katastrofa online

Příběhy lidí (a zvířat)

Jaderné elektrárny

Ekologická katastrofa

Japonská katastrofa a ČR

Tsunami

Zemětřesení

Dopady na ekonomiku

Slovo zdrcenému národu

Jádro - ano nebo ne?

 

Právě se děje

před 9 minutami

Česko a Japonsko podepsaly nový plán strategické spolupráce

Český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek a jeho japonský protějšek Tomišicu Motegi dnes ve Varšavě podepsali nový plán strategické spolupráce mezi oběma zeměmi. Učinili tak na okraj jednání ministrů visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Japonska, které zorganizovalo polské předsednictví V4.

Mezi prioritní oblasti spolupráce Česka a Japonska budou na základě akčního plánu pro období 2021 až 2025 patřit kromě ekonomiky také věda, inovace a obchod. Součástí je i spolupráce v oblasti bezpečnosti a multilaterální diplomacie. Japonsko je po Číně a Jižní Koreji třetí zemí v Asii, se kterou má Česko takto upravené vztahy.

Podle tiskové zprávy českého ministerstva zahraničí je Japonsko je druhým největším investorem v ČR a druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Česka v Asii. Obrat obchodní výměny v roce 2020 dosáhl 3,8 miliardy dolarů (80,2 miliardy korun). Celkem 260 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 50 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Nadal prohrál v madridském čtvrtfinále se Zverevem

Německý tenista Alexander Zverev potřetí za sebou porazil Rafaela Nadala a postoupil do semifinále antukového turnaje v Madridu. Čtyřiadvacetiletý hráč zvítězil nad světovou dvojkou 6:4, 6:4 a jeho dalším soupeřem bude Rakušan Dominic Thiem.

Nejvýše nasazený Nadal, pětinásobný vítěz madridského turnaje, prolomil soupeřův servis jako první, jenže vedení 4:2 neudržel. Zverev čtyřmi gamy za sebou získal úvodní set a ve druhém mu pak stačil brejk v páté hře. "Tohle je jedna z největších výher mojí kariéry. Ale turnaj ještě nekončí," radoval se Zverev po mečbolu.

Nadal má sice se Zverevem dál aktivní bilanci 5:3, jenže německého protivníka naposledy zdolal před třemi lety. Dvakrát mu pak podlehl na tvrdém povrchu. Právě v roce 2018 Zverev ovládl madridský turnaj, o titul se tehdy utkal s Thiemem.

Thiem porazil Američana Johna Isnera 3:6, 6:3, 6:4 a do semifinále se v Madridu probojoval počtvrté za sebou. Na první triumf ale zatím čeká, ve finále byl dvakrát.

před 1 hodinou

Volejbalistky porazily v kvalifikaci ME 3:0 i Bosnu a Hercegovinu

České volejbalistky zvládly v kvalifikaci mistrovství Evropy i druhé utkání a znovu zvítězily bez ztráty setu. V lotyšském Daugavpilsu si dnes poradily s Bosnou a Hercegovinou 25:23, 25:18 a 25:17 a vedou tabulku skupiny F.

V prvním utkání svěřenkyně řeckého trenéra Jannise Athanasopulose vyhrály nad domácím Lotyšskem jasně 3:0 a v sobotu uzavřou první turnaj duelem se Slovinskem. Odvety se uskuteční za týden v Bosně, na šampionát postoupí dva týmy.

Volejbalistky jsou na nejlepší cestě na šampionát, který budou na přelomu srpna a září hostit Srbsko, Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko. Turnaj bude hrát 24 týmů.

před 1 hodinou

Čeští kajakáři se po roční pauze vrátili na evropský trůn v hlídkách

Čeští kajakáři se po roční pauze vrátili na evropský trůn v hlídkách. Bronz v týmovém závodě na mistrovství Evropy ve vodním slalomu přidaly kajakářky. Kanoisté i kanoistky obsadili v italské Ivree šestá místa.

Čeští kajakáři patří dlouhodobě k evropské i světové špičce. Před loňským stříbrem v Praze získali čtyři evropské tituly za sebou. Dnes na ně navázali ve složení Jiří Prskavec, Vavřinec Hradilek, Vít Přindiš. Poslední jmenovaný měl "šťouch" na osmé brance, ale čistě nejel nikdo ze soupeřů. Češi vyhráli o 1,62 sekundy před Německem, třetí skončili Britové.

Neolympijské hlídky jsou doplňkovou disciplínou, v tréninku se vodní slalomáři soustředí na individuální přípravu. "Před tímhle mistrovstvím jsme byli společně na jednom tréninku asi na patnáct minut, takže jsme tomu opravdu moc nedali. Ale naštěstí se to sešlo a ta hlídka dopadla, jak dopadla, takže nádherně," poznamenal Přindiš.

Další zprávy