reklama
 
 

Největší teroristické útoky v Evropě po roce 2000

26. 3. 2016
Devadesátá léta představovala krátké období klidu, kdy na evropském kontinentu došlo k masivnímu poklesu počtu teroristických útoků na civilní i vojenské cíle. O to citlivěji začala evropská společnost vnímat nebezpečí spojené především s působením islamistických radikálů napojených na organizace typu Al Káida a ISIS po roce 2000.

26. října 2002169 obětí
23. října obsadilo 40 čečenských teroristů, z nichž většinu tvořily tzv. černé vdovy – manželky padlých bojovníků, vyprodané divadlo Dubrovka, ve kterém zajali 850 osob, a žádali ukončení 2. čečenské války. 26. října ráno zaútočilo komando Specnaz a zlikvidovalo všechny teroristy. Před samotným útokem použilo speciální plyn, jenž měl omráčit teroristy, avšak omámil i rukojmí. Kvůli utajovanému složení plynu zemřela většina ze 129 rukojmích na následky otravy plynem, který byl použit při zásahu.

6. února 2004 - 41 obětí
41 mrtvých včetně atentátníka a 120 zraněných si vyžádala exploze ve vlaku moskevského metra mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja. Tři spolupachatelé byli za útok odsouzeni na doživotí.

11. března 2004 - 191 obětí
Po půl osmé ráno explodovalo 10 bomb umístěných ve vlacích na nádraží Atocha v Madridu. Zahynulo 191 osob, dalších 2057 lidí bylo zraněno. Útok měla na svědomí skupina zradikalizovaných obchodníků s drogami arabského původu kvůli účasti Španělska ve válce v Iráku.

24. srpna 2004 - 89 obětí
Dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště DomodědovoMoskvě, se zřítila po sebevražedných útocích dvou čečenských žen.

1. září 2004 - 334 obětí
V severoosetském Beslanu vniklo asi 40 ozbrojenců do školy a zadrželo více než 1100 lidí, převážně dětí a jejich rodičů. 3. září vyvrcholila krize zásahem ruských speciálních jednotek. Z celkového počtu obětí bylo 186 dětí, 10 pracovníků bezpečnostních jednotek, 31 teroristů, více než 700 osob bylo zraněno. K útoku se přihlásili čečenští separatisté.

7. července 200556 obětí
Čtveřice islámských radikálů narozených ve Velké Británii (3 z nich pákistánského původu) provedla sérii sebevražedných bombových útoků v ranní špičce v centru Londýna, během které usmrtila 56 osob, včetně samotných atentátníků a přibližně dalších 700 osob zranila. Tři bomby explodovaly v metru a čtvrtá v dvoupatrovém autobuse. Důvodem ke spáchání atentátů byla účast VB ve válce v Iráku.

29. března 201040 obětí
Dvě sebevražedné atentátnice původem z Čečenska se odpálily ve stanicích metra Lubjanka a Park kultury v centru Moskvy a zabily 40 lidí a 65 osob zranily.

22. července 2011 - 77 obětí
Nejprve norský pravicový extremista Anders Behring Breivik odpálil u vládních budov v Oslu bombu v zaparkované dodávce, která zabila 8 lidí, následně zastřelil 69 převážně mladých lidí, kteří se účastnili mládežnického kempu mládežnické organizace norské sociálně demokratické Dělnické strany ostrově Utöya u Osla. Dalších 150 osob zranil. Jedná se o nejhorší útok jednotlivce spáchaný střelnou zbraní v historii.

13. listopadu 2015 - 130 obětí
Celkem 4 sebevražedné bombové útoky a šest útoků střelnými zbraněmi provedl neznámý počet teroristů napojených na Islámský stát v Paříži. Při útocích zahynulo celkem 130 osob a 352 jich bylo zraněno, přičemž nejvíce obětí (85) si vyžádal střelecký útok v koncertní síni Bataclan. Celkem zahynulo 7 teroristů.

22. března 2016 – 34 obětí
Dvě sebevražedné exploze na letišti Zaventem a jednu v Bruselském metru provedly osoby napojené na Islámský stát jen čtyři dny po té, co byl chycen jeden z hlavních strůjců atentátu z listopadu předchozího roku v Paříži. Čtvrtému útočníkovi bomba nevybuchla a z místa utekl. Atentáty si vyžádaly 34 mrtvých a 340 zraněných.

reklama
Související články
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama