Teroristické útoky v Evropě po roce 2000

Aktualizováno 19. 4. 2020 5:00
Devadesátá léta představovala krátké období klidu, kdy na evropském kontinentu došlo k masivnímu poklesu počtu teroristických útoků na civilní i vojenské cíle. O to citlivěji začala evropská společnost vnímat nebezpečí spojené především s působením islamistických radikálů napojených na organizace typu al-Káida a ISIS po roce 2000.
Letiště Zaventem po útocích, Brusel 2016
Letiště Zaventem po útocích, Brusel 2016 | Foto: Reuters

Moskevské divadlo, 26. října 2002 - 169 obětí
23. října obsadilo 40 čečenských teroristů, z nichž většinu tvořily tzv. černé vdovy - manželky padlých bojovníků, vyprodané divadlo Dubrovka, ve kterém zajali 850 osob, a žádali ukončení 2. čečenské války. 26. října ráno zaútočilo komando Specnaz a zlikvidovalo všechny teroristy. Před samotným útokem použilo speciální plyn, jenž měl omráčit teroristy, avšak omámil i rukojmí. Kvůli utajovanému složení plynu zemřela většina ze 129 rukojmích na následky otravy plynem, který byl použit při zásahu.

Moskva, 6. února 2004 - 41 obětí
41 mrtvých včetně atentátníka a 120 zraněných si vyžádala exploze ve vlaku moskevského metra mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja. Tři spolupachatelé byli za útok odsouzeni na doživotí.

Madrid, 11. března 2004 - 191 obětí
Po půl osmé ráno explodovalo 10 bomb umístěných ve vlacích na nádraží Atocha v Madridu. Zahynulo 191 osob, dalších 2057 lidí bylo zraněno. Útok měla na svědomí skupina zradikalizovaných obchodníků s drogami arabského původu kvůli účasti Španělska ve válce v Iráku.

Rusko, 24. srpna 2004 - 89 obětí
Dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště DomodědovoMoskvě, se zřítila po sebevražedných útocích dvou čečenských žen.

Beslan, Severní Osetie, 1. září 2004 - 334 obětí
V severoosetském Beslanu vniklo asi 40 ozbrojenců do školy a zadrželo více než 1100 lidí, převážně dětí a jejich rodičů. 3. září vyvrcholila krize zásahem ruských speciálních jednotek. Z celkového počtu obětí bylo 186 dětí, 10 pracovníků bezpečnostních jednotek, 31 teroristů, více než 700 osob bylo zraněno. K útoku se přihlásili čečenští separatisté.

Londýn, 7. července 2005 - 56 obětí
Čtveřice islámských radikálů narozených ve Velké Británii (3 z nich pákistánského původu) provedla sérii sebevražedných bombových útoků v ranní špičce v centru Londýna, během které usmrtila 56 osob, včetně samotných atentátníků a přibližně dalších 700 osob zranila. Tři bomby explodovaly v metru a čtvrtá v dvoupatrovém autobuse. Důvodem ke spáchání atentátů byla účast VB ve válce v Iráku.

Moskva, 29. března 2010 - 40 obětí
Dvě sebevražedné atentátnice původem z Čečenska se odpálily ve stanicích metra Lubjanka a Park kultury v centru Moskvy a zabily 40 lidí a 65 osob zranily.

Norsko, 22. července 2011 - 77 obětí
Nejprve norský pravicový extremista Anders Behring Breivik odpálil u vládních budov v Oslu bombu v zaparkované dodávce, která zabila 8 lidí, následně zastřelil 69 převážně mladých lidí, kteří se účastnili mládežnického kempu mládežnické organizace norské sociálně demokratické Dělnické strany ostrově Utöya u Osla. Dalších 150 osob zranil. Jedná se o nejhorší útok jednotlivce spáchaný střelnou zbraní v historii.

Paříž, 13. listopadu 2015 - 130 obětí
Celkem 4 sebevražedné bombové útoky a šest útoků střelnými zbraněmi provedl neznámý počet teroristů napojených na Islámský stát v Paříži. Při útocích zahynulo celkem 130 osob a 352 jich bylo zraněno, přičemž nejvíce obětí (85) si vyžádal střelecký útok v koncertní síni Bataclan. Celkem zahynulo sedm teroristů.

Brusel, 22. března 2016 - 34 obětí
Dvě sebevražedné exploze na letišti Zaventem a jednu v bruselském metru provedly osoby napojené na Islámský stát jen čtyři dny poté, co byl chycen jeden z hlavních strůjců atentátu z listopadu předchozího roku v Paříži. Čtvrtému útočníkovi bomba nevybuchla a z místa utekl. Atentáty si vyžádaly 34 mrtvých a 340 zraněných.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Le Monde: Putin řekl Macronovi, že novičok si kritik Kremlu Navalnyj mohl vzít sám

Ruský prezident Vladimir Putin při telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem nadhodil hypotézu, že si kritik Kremlu Alexej Navalnyj sám mohl vzít jed ze skupiny novičok. Píše to dnes francouzský deník Le Monde, který se odkazuje na své vlastní zdroje.

Putin v rozhovoru, který se uskutečnil z iniciativy francouzské strany již 14. září, ale o němž jak Kreml, tak Elysejský palác dosud podle listu podaly neúplné informace, řekl, že Navalnyj mohl z blíže nespecifikovaného důvodu sám novičok pozřít. Dále podle listu sdělil, že složení tohoto jedu není tak komplexní, jak se dříve udávalo, i když ani není prokázáno, že zrovna novičok byl k otravě Navalného použit.

Otravu nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok však potvrdily laboratoře v Německu a v den rozhovoru také nezávisle na německém vyšetřování odborná pracoviště ve Francii a Švédsku.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Do Španělska dorazilo za poslední den přes moře z Afriky přes pět set migrantů

Do Španělska dorazilo za poslední den přes moře z Afriky přes pět set migrantů, z toho dvě stovky na Baleárské ostrovy. Informoval o tom dnes deník El Mundo, podle něhož jde v případě Baleár o nejvyšší číslo za jeden den. Celkem připluli migranti ke španělskému pobřeží za poslední den ve čtyřicítce člunů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy