Anders Behring Breivik

Aktualizováno 3. 8. 2011 15:19
Anders Behring Breivik je zodpovědný za bombový útok ve vládní čtvrti v norském Oslu a za masakr lidí z tábora na ostrově Utoya.
Anders Behring Breivik.
Anders Behring Breivik. | Foto: Reuters

Anders Behring Breivik je zodpovědný za bombový útok ve vládní čtvrti v norském Oslu a za masakr lidí z tábora na ostrově Utoya z 22. července 2011.

Breivik je křesťanským fundamentalistou, odpůrcem muslimské imigrace do Norska a člověkem názorově blízkým extrémní pravici. Svůj čin, který vysvětlil v obsáhlém manifestu, si připravoval rok a půl, zbraně a munici údajně sháněl i v Praze.

Podle jeho právníka bylo cílem útoku dosáhnout změny v norské společnosti. Breivik sám se tak snaží vystupovat jako "hrdina" - po atentátech se nezastřelil (jak to obvykle pachatelé těchto útoků dělají), vypovídat chce v uniformě a svůj čin označil za "ohavný, ale nezbytný".

V letech 1996 až 2007 byl členem mládežnické odnože krajně pravicové Strany pokroku (FP), která je druhou největší v norském parlamentu. V letech 2004 až 2006 působil i v samotné straně. Podle mluvčího svobodných zednářů byl Breivik také jejich členem.

Kromě toho je členem novodobé obdoby templářského řádu.

Sám sebe Breivik popisoval jako svobodného, konzervativně smýšlejícího křesťana, jehož baví lov a bojové hry. K jeho dalším zájmům patřilo posilování a hlásil se také k řádu svobodných zednářů.

Jako své nejoblíbenější knihy zmiňoval Proces Franze Kafky a utopický román 1984 George Orwella. V televizi prý nejraději sledoval seriál Dexter, pojednávající o sériovém vrahovi.

Dle listu Verdens Gang rovněž patří k obdivovatelům Winstona Churchilla a člena norského odboje z druhé světové války Maxe Manuse.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy