Útoky v Norsku

Aktualizováno 3. 8. 2011 15:24
V pátek 22. července 2011 otřásl norským Oslem výbuch, který zabil sedm lidí. O něco později jeho strůjce, norský extremista Anders Breivik, během hodiny a půl zastřelil na ostrově Utoya 68 dětí.
Foto z výbuchu v Oslu.
Foto z výbuchu v Oslu. | Foto: Reuters

V pátek 22. července 2011 otřásl norským hlavním městem Oslo výbuch, který zabil osm lidí. O něco později jeho strůjce, norský pravicový extremista a křesťanský fundamentalista Anders Behring Breivik, během hodiny a půl zastřelil na ostrově Utoya 68 dospívajících.

Exploze v Oslu

V pátek 22. července 2011, několik desítek minut poté, co Breivik na internetu zveřejnil svůj asi 1500-stránkový manifest "2083 - Evropská deklarace nezávislosti", vybuchla bomba nastražená ve vládní čtvrti v Oslo. Zemřelo osm lidí a hospitalizováno bylo asi devadesát osob. Ulice, posety sutí, skleněnými střepy a zkroucenými kusy železa, poté obsadila armáda.

Masakr na ostrově Utoya

Kolem páté hodiny odpoledne pak dorazil Breivik v policejní uniformě na ostrov Utoya, asi 40 kilometrů vzdálený od metropole. Tam právě probíhal tábor Norské dělnické strany, nejsilnější formace vládní koalice, kterého se účastnilo asi šest stovek lidí, většinou ve věku 14 - 17 let.

Podle BBC měl u sebe dvě ruční zbraně - samopal a také kulovnici. Během následující hodiny a půl, která uplynula, než se podařilo norské policii útočníka zneškodnit, začal střílet po všech, kteří v tu dobu na ostrově byli. Někteří se snažili schovat ve stanech a chatkách, za zídkami, nebo se pokoušeli uplavat. Ti, kteří předstírali smrt, také neměli vyhráno, jelikož Breivik systematicky a z krátké vzdálenosti střílel ležící těla do hlavy.

Na konci tohoto masakru zůstalo na ostrově a jeho okolí 68 mrtvých lidí.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy