Dříve uvažovaní kandidáti na prezidenta 2013

26. 8. 2012 17:47
Tito občané ČR oznámili v průběhu roku 2012 úmysl kandidovat na post prezidenta. Nikomu z nich se však nepodařilo získat potřebný počet petičních podpisů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Tito občané ČR oznámili v průběhu roku 2012 úmysl kandidovat na post prezidenta. Nikomu z nich se však nepodařilo získat potřebný počet petičních podpisů.

Emil Adamec

Český sochař Emil Adamec oznámil svou kandidaturu 8. 8. 2012 a svou kampaň pojal zjevně jako recesi. Na svých internetových stránkách mimo jiné uvádí, že má upíří sklony a že pro něj má zvláštní význam symbolika dat. Podpisy se proto rozhodl sbírat od 9. 9. 2012 do 11. 11. 2012. Potřebný počet příznivců však nenašel. Motto jeho kampaně znělo: „Silná vůle.“ Adamcovým cílem bylo obnovení monarchie na území České republiky, svou výzvu však směřoval i k ostatním zemím bývalého Rakouska - Uherska. Emilu Adamcovi bude letos 40 let, je ženatý a v současné době žije v Hongkongu. V rámci svého projektu Akupunktura Země vytvořil desítky soch v různých zemích světa, vystavuje i v České republice.

Martin Fafejta

Martin Fafejta je český sociolog a odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Kandidovat na prezidenta republiky se rozhodl proto, že mezi kandidáty není nikdo, koho by volil. Podle Fafejty je sice prezident jen ceremoniální figurka, ale měl by být schopen reprezentovat a také potlačit svůj vlastní názor ve chvíli, kdy vystupuje jako představitel země. Na stránkách časopisu olomoucké univerzity je uvedeno, že mu přímá volba připadá nelogická. Z českých prezidentů mu byl bližší Václav Havel než Václav Klaus. Fafejtovi je 43 let, je ženatý (s manželkou ale nežije), má dvě dcery.

Rút Kolínská

Rút Kolínská je zakladatelka a organizátorka mateřských center v České republice, prezidentka Sítě mateřských center. Kolínská vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor etnografie a folkloristika). V roce 1988 byla zakládající členkou ekologického sdružení Pražské matky. V roce 1992 založila v Praze první české mateřské centrum. Od té doby postupně vytvářela síť těchto center a v roce 2002 založila občanské sdružení Síť mateřských center v ČR. V roce 2003 získala ocenění „Žena Evropy“. Svou kandidaturu oznámila v září 2012, kdy také oficiálně zahájila sběr podpisů. Rút Kolínská se narodila v roce 1953, je vdaná a má pět dětí.

Jana Lysoňková

Jana Lysoňková je vědma, kartářka a léčitelka. Svou kandidaturu oznámila 17. srpna 2012. Podle Lysoňkové žijeme ve zdevastované zemi, a je proto potřeba, aby lidé začali něco dělat sami, čímž vysvětluje, proč se rozhodla ucházet o prezidentský úřad. Na svých stránkách uvádí, že několikrát prodělala klinickou smrt, a za svou největší přednost považuje to, že je schopná nahlížet do budoucnosti. Jana Lysoňková se narodila v roce 1957, žije v Křížanovicích na Vyškovsku.

Jaroslav Popelka

Slávek Popelka je protagonista Holešovské výzvy. Podle iniciativy je pokračovatelem tradice T. G. Masaryka a hnutí jej potřebuje k tomu, aby prosadilo změnu systému. Holešovská výzva označuje Popelku za svého vůdce, který má přinést změnu české politiky. Popelkova kandidatura byla oznámena v srpnu 2012. Slávek Popelka se narodil v roce 1956, patřil mezi jihomoravské disidenty (v té době spolupracoval s Petrem Cibulkou). Vystudoval teologii a žurnalistiku na olomoucké univerzitě, byl ženatý a má jednu dceru. Po sametové revoluci byl členem mnoha organizací, hnutí a iniciativ.

Vladimír Stehlík

Vladimír Stehlík oznámil svou kandidaturu v únoru 2012. Podle svých slov má všechny potřebné vlastnosti, které by budoucí prezident měl mít. Podporu chtěl hledat zejména u dělníků a podnikatelů. Vladimír Stehlík v roce 1993 zprivatizoval kladenské ocelárny Poldi, v současnosti je v důchodu. Ke kandidatuře na prezidenta ho prý přiměli bývalí zaměstnanci podniku.

Jan Šinágl

Jan Šinágl je publicista a politický aktivista. Na začátku osmdesátých let emigroval z Československa do Švýcarska, kde žil do roku 2002. Na svých stránkách uvádí, že se do České republiky vrátil natrvalo a s cílem pomáhat obnově občanské společnosti. Je autorem velkého množství petic a podání řadě českých a evropských institucí. Je členem TC Žebrák, působí jako zástupce hlavního vedoucího na Letních táborech pro mládež v Praskolesích, je členem Praskoleské společnosti sv. Prokopa, předsedou občanského sdružení SODALES SOLONIS o.s. a členem předsednictva Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V roce 2010 zkusil kandidovat na úřad ombudsmana České republiky a do poslanecké sněmovny za stranu OBCANE.CZ. Šinágl se narodil v roce 1952, není výdělečně činný, jak uvádí, žije ze svých úspor. Je svobodný, bezdětný.

Josef Toman

Josef Toman se na svých internetových stránkách označuje za konspiračního teoretika. Mimo jiné tvrdí, že si Západ z České republiky udělal svou kolonii, zároveň je však zastáncem toho, že se ČR musí dostat z východní Evropy do západní, kam podle něj vždy sociálně, kulturně a ekonomicky patřila. Kandidovat na prezidenta se rozhodl proto, že je dle jeho názoru potřeba po dvaceti letech říci dost všem podvodům na našem národě. Josef Toman se narodil v Československu, během svých studií emigroval do USA, na svých stránkách uvádí, že pracoval pro americké, evropské a japonské korporace, na amerických univerzitách, ve vedení různých projektů a v médiích. Kandidaturu oznámil 3. února 2012.

Milan Zelený

Milan Zelený je český ekonom a profesor působící na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Fordham University v New Yorku, Xidian University v Xi´an, Fu Jen University v Taipei, Indian Institute of Technology, Kanpur a IBMEC Rio de Janeiro. Již 30 let je šéfredaktorem mezinárodního časopisu Human Systems Management. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul Ph.D. získal na University of Rochester. Působil řadu let jako mezinárodní konzultant četných podniků, institucí a vlád v zahraničí. Na svých stránkách uvádí, že je celoživotním zastáncem kapitalismu a volného trhu, nestranického a neideologického přístupu k ekonomice. Nikdy nebyl a nikdy se nechce stát členem politické strany, protože se dle jeho názoru stranickost neslučuje s odborností. Je zastáncem přímé demokracie a odpůrcem "šokové terapie, kuponové privatizace, korupce, špinavých peněz a podobných neekonomických, politických ideologií". Narodil se v roce 1942, je ženatý, má jednoho syna. V roce 1967 odešel do exilu, žije v USA ve státě New Jersey.

Jiří Karas

Jiří Karas je český politik, právník a diplomat, člen KDU-ČSL. Od roku 2007 je českým velvyslancem v Bělorusku. Jako poslanec (1992-2006) se stal mediálně známým zejména svým odmítavým postojem k interrupcím a registrovanému partnerství. V květnu 2012 oznámil svou kandidaturu na prezidenta. KDU-ČSL, která do boje o prezidentské křeslo pošle europoslankyni Zuzanu Roithovou, Karase nepodporuje.

Vojtěch Dyk – kandidát nesplňující podmínky

Vojtěch Dyk je herec, zpěvák a člen kapely Nightwork. Kandidaturu na prezidenta oznámil 4. června 2012, avšak kvůli nízkému věku (narozen 23. července 1985) nesplňuje zákonný požadavek, a nemůže se tak stát oficiálním kandidátem, i kdyby získal potřebných 50 000 podpisů. Vyzývá proto veřejnost k podepsání petice za změny v Ústavě ČR, které by se měly týkat snížení věku pro volitelnost prezidentem (na 25 let), omezení prezidentovy imunity a přisouzení pravomoci pozastavení či odebrání imunity člena vlády, poslance nebo senátora. Na svém webu uvádí příklady slavných lidí, kteří se nedožili 40 let. Jeho kandidatura je často považována za recesistickou. (Oficiální stránky kandidatury, Oficiální stránky kapely Nightwork).

Oficiálními devíti kandidáty jsou: Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman.

Původně se očekávalo, že oficiálních kandidátů bude jedenáct. Ministerstvo vnitra však z prezidentské volby vyloučilo tři kandidáty, kteří po kontrole podpisových archů nezískali potřebných 50 000 pospisů. Šlo o Janu Bobošíkovou, Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého.

Odmítnutí kandidáti se proti rozhodnutí ministerstva odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten během 15 dnů petice prozkoumal a přepočítal chybovost v kontrolních vzorcích. Do boje o Hrad vrátil pouze Janu Bobošíkovou, která podle soudu získala 50 810 podpisů. Dlouhý a Okamura neuspěli. Do hry pak vešel Ústavní soud.

Vladimír Dlouhý se na něj neobrátil, jelikož si nepřál, aby se kvůli jeho stížnosti posouval termín voleb.

Tomio Okamura se naopak rozhodl stížnost k Ústavnímu soudu podat a žádal o odložení prvního kola prezidentských voleb. Hlavní autorkou stížnosti je advokátka Klára Samková. Podle Okamury Nejvyšší správní soud vyškrtnutím jeho osoby krátí o ústavní právo přibližně 60 tisíc lidí, kteří petici za jeho kandidaturu podepsali. Senátor také napadl několik pasáží prováděcího zákona a požadavek 50 000 podpisů, který je podle něj nesmyslně vysoký a vede k tomu, že "občanští" kandidáti a kandidáti politických stran nemají rovné podmínky.

Soudci Ústavního soudu však Okamurově žádosti o odklad prvního kola nevyhověli a volby proběhly v plánovaném termínu. Tomio Okamura se tedy nestal oficiálním kandidátem a toto rozhodnutí ho z prezidentské volby vyřadilo.

Den před konáním voleb Ústavní soud všechny Okamurovy stížnosti definitivně zamítl. Podle soudců nebyl Okamura nijak poškozen. Soudci ale chtějí, aby se v příštích volbách ověřovaly podpisy lidí podporujících prezidentské kandidáty. V průběhu roku 2012 podalo stížnosti ještě šest občanů, čtyři z nich již byly zamítnuty, dvěma se bude Ústavní soud teprve zabývat.

První kolo voleb se konalo 11. a 12. ledna 2013. Volební účast těsně přesáhla 61 procent. Do druhého kola, které proběhlo 25. a 26. ledna, postoupil Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Vítězem voleb se stal Miloš Zeman. Druhého kola se zúčastnilo 59.11 % voličů.

Výsledky prvního kola:

1. Miloš Zeman (24.21 %)
2. Karel Schwarzenberg (23.4 %)
3. Jan Fischer (16.35 %)
4. Jiří Dienstbier (16.12 %)
5. Vladimír Franz (6.84 %)
6. Zuzana Roithová (4.95 %)
7. Táňa Fischerová (3.23 %)
8. Přemysl Sobotka (2.46 %)
9. Jana Bobošíková (2.39 %)

Výsledky druhého kola:

1. Miloš Zeman (54.8 %)
2. Karel Schwarzenberg (45.2 %)

 

Právě se děje

Další zprávy