Smartphone

23. 11. 2011 16:11
Chytré telefony, které používají některý z operačních systému Apple iOS, Android, Symbian a dalších.
Smartphone
Smartphone | Foto: Reuters

V češtině se používá překlad chytrý telefon. Využívá vlastní operační systém a kromě klasických telefonních operací umožňuje správu dokumentů, připojení k internetu, přehrávání videa a hudby a spuštění nepřeberného množství specializovaných aplikací. Smartphone představuje další krok ve vývoji telekomunikačních zařízení. Mobilní telefony se odstřihly od pevného kabelového připojení, smartphony proměnily účel a použitelnost mobilních telefonů tak, že se z nich staly miniaturní verze počítačových přístrojů.

Smartphony nyní vyrábí všichni tradiční producenti mobilních telefonů - HTC, Nokia, Motorola, Samsung, LG, ale také Apple či HP. Mezi používané operační systémy, které vytvářejí uživatelské rozhraní pro spuštění aplikací i používání internetu, se řadí Apple iOS, Android od Googlu, Symbian OS a Windows Mobile (Windows Phone). Známý je i PalmOS nebo Bada, který používá Samsung.

Z historie smartphonů

Prapředek dnešních smartphonů se objevil v roce 1993. Vedle tradičních schopností mobilních telefonů bylo zařízení pod názvem IBM Simon schopné i řady dalších aktivit. Zobrazilo kalendář, adresář, světové hodiny, kalkulačku, poznámkový blog, e-mail, posílalo a přijímalo faxy a nabídlo i hry. Krokem vpřed bylo i ovládání, které namísto tradičních fyzických tlačítek, které u telefonů přetrvaly ještě do poloviny prvního desetiletí nového tisíciletí, nabídl IBM Simon ovládání přes dotykovou obrazovku.

Označení smartphone se objevilo při uvedení telefonu značky Sony Ericsson GS88, který získal tuto nálepku. První prodávaným telefonem s tímto označením byl v roce 2000 telefon stejné společnosti Ericsson R380 Smartphone, který používal operační systém Symbian. Zvládal jak služby klasického telefonu, tak operace typické pro PDA. Ještě v prosinci 1999 získal od magazínu Popular Science ocenění nejdůležitějšího pokroku v oblasti vědy a techniky.

Ve stejném roce se objevil i zástupce společnosti Nokia, který se pyšnil barevnou obrazovkou. Nesl jméno Nokia 9210 communicator. Po něm následovaly další přírůstky této řady - 9500 zahrnovala fotoaparát a Wi-Fi připojení, E90 pak GPS. Všechny smartphony pak využívaly operační systém Symbian, který zůstával nejpoužívanějším typem až do roku 2011, kdy ho předběhl systém Android. Ostatně samotná Nokia koncem roku 2011 přešla od používání Symbianu ke spolupráci s Microsoftem jejich Windows Phone.

Operační systém Android přišel do hry až v roce 2008. Jedná se o systém s otevřeným kódem, který se poprvé představil na mobilu HTC Dream. Využívá ho několik výrobců smartphonů a pro Android je typická široká škála aplikací, které vznikají i z popudu obyčejných uživatelů, a bezvadnou kompatibilitou s řadou softwarových produktů od Googlu.

Výrazným hráčem na trhu, který si získal unikátní postavení díky značce, byl přístroj iPhone od Applu. První model přišel na trh roku 2007, umožnil vícedotykové ovládání obrazovky a velký displej, kterým se odstřihl od používání klasické klávesnice. Apple představil stylovou hračku pro technologické nadšence a taky si za ni účtoval vysokou cenu - iPhone se prodával za pět set dolarů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy