iPhone

16. 6. 2011 16:53
iPhone od Apple je jedním z hlavních představitelů takzvaných "smartphones" (chytrých telefonů). V roce 2013 uvedl Apple už sedmý a osmý model iPhone 5s a 5c.
iPhone 5s.
iPhone 5s. | Foto: Aktuálně.cz

iPhone od Apple je jedním z hlavních představitelů takzvaných smartphones (chytrých telefonů).

Jeho první verze přišla na trh 29. června 2007. V září 2013 byla představena už sedmá generace těchto populárních telefonů. Poprvé byly na trh uvedeny hned dva nové modely - iPhone 5c a iPhone 5s. Zatímco první představuje levnou variantu zařízení od Apple, druhý přišel s několika novinkami včetně přihlašování přes otisk prstu.

Specifikace telefonu

Jedná se o zařízení kombinující funkce klasického mobilního telefonu s digitálním fotoaparátem a multimediálním přehrávačem, které je určené především pro práci s internetem. K jeho ovládání slouží velký dotykový displej s virtuální klávesnicí.

iPhone s těmito vlastnostmi sice nepřišel jako první, ale jeho podíl na následné vlně popularity chytrých telefonů je nepopiratelný.

Přístroj běží na operačním systému iOS, jenž vychází z počítačového Mac OS X. Typické je jednoduché intuitivní ovládání a maximální možné využití internetového připojení. K prohlížení webu slouží internetový prohlížeč Safari, e-maily obsluhuje aplikace Mail. Mimo jiné v sobě telefon zahrnuje přehrávač iPod, pro který brzy přibyla možnost nakupování hudby v internetovém obchodě iTunes Store.

První verze iPhonu disponovala procesorem o frekvenci 400 MHz s operační pamětí 128 MB a displejem o rozlišení 480x320 pixelů. Telefon se prodával ve dvou variantách - s osmi nebo šestnácti gigabajty paměti. Další modely postupně přicházely s různými vylepšeními a inovacemi.

Start iPhonu

Samotnému uvedení, jak už je u Apple zvykem, předcházela promyšlená reklamní kampaň - speciální reklamní spot vznikl například i pro předávání filmových Oscarů.

Z telefonu se díky tomu stal hit už před samotným zahájením prodejů. Ti nejvíce nedočkaví dokonce strávili venku před obchody i několik nocí jen proto, aby svůj vysněný přístroj mohli mít co nejdříve.

Modely iPhone

iPhone 3G přinesl GPS navigaci a nový firmware, jenž umožnil vytváření aplikací třetím stranám. Zvýšila se kapacita akumulátoru i počet zemí, kde se přístroj prodával, včetně České republiky, kde jeho prodej začal 22. srpna 2008 - a i zde jeho premiéru provázely fronty před obchody.

iPhone 3GS uvedený v červnu 2009 nabídl rychlejší 600Mhz procesor, dvojnásobnou operační paměť o velikosti 256 MB, kvalitnější fotoaparát s možností natáčení videa a lepší grafický procesor s podporou standardu OpenGL 2.0. Rozšíření se dočkala i velikost paměti. Telefon je k dispozici opět ve dvou variantách - s 16 či 32 GB paměti.

iPhone 4 přišel do Česka na konci srpna 2010. Opět se zvýšila operační paměť, tentokrát na 512 MB, a přibyla možnost nahrávání HD videí. Tento model se nevyhnul technickým potížím - zpočátku ho trápily problémy s anténou.

Renomé iPhonu dostalo těžký zásah po zjištění, že si telefon ukládal informace o svém pohybu a tím pádem i o pohybu svého majitele. Informace o sledování uživatelů rozpoutala bouřlivé debaty, souhlas se shromažďováním údajů ale každý potvrdil souhlasem s licenčním ujednáním. Nicméně Apple svým uživatelům nakonec vyšel vstříc, nabídl odhlášení z této služby a slíbil, že další verze přístroje bude již shromažďovat údajů méně.

Další generace telefonu - iPhone 4S - byla uvedena na trh v říjnu 2011. Čekalo se sice uvedení "pětky", ale i 4S nabídla mj. osobního asistenta Siri ovládaného hlasem. iPhone 5 byl představen v září 2012 a rok nato Apple uvedl hned dva modely - levnější iPhone 5c s pěti variantami barevných krytů a výkonný model iPhone 5s, s integrovaným snímačem otisku prstu a ve třech barevných provedení zlatobílé, černošedé a stříbrobílé. Pro oba byl také připraven operační systém iOS 7, který je kompatibilní i s verzí iPhone 4.

Zrod fenoménu - mobilní aplikace

iPhone také vynesl na světlo světa pojem "mobilní aplikace", které si uživatelé zdarma nebo za peníze stahují. A to ve velkém stylu - uživatelé si jich od Apple stáhli již kolem 15 miliard a vytvořil se tak - "z ničeho" - úplně nový trh, generující miliardy dolarů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy