Libanon

Aktualizováno 6. 2. 2016 14:26
Libanonská republika se nachází na problematickém Blízkém Východě. Hlavním městem je Bejrút.
Libanon vlajka
Libanon vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Libanon leží v jihozápadní Asii u pobřeží Středozemního moře, sousedí se Sýrií a Izraelem.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Bejrút
Rozloha: 10 452 km²
Nejvyšší bod: Kurnat as-Saudá (3088 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Asie
Počet obyvatel: 4, 7 mil.
Hustota zalidnění: 356 ob. / km²
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Libanonci 80 %, Palestinci 12 %,  Arméni 5 % a další menšiny
Náboženství: muslimové 60 %, křesťané 39 %, ostatní 1 %
Státní zřízení: republika
Vznik: 22. listopadu 1943 (nezávislost na Francii)
Měna: libanonská libra

Jeden z nejstarších národů obývajících libanonské území byli Féničané. Na vrcholu moci byli ve 12. - 9. stol. př. n. l. a zanechali po sobě města Súr a Sajdá. O bohatou zemi postupně bojovali i Asyřané, Babylóňané, Egypťané a Peršané. V roce 333 př. n. l. dobyl toto území Alexandr Veliký. Po jeho smrti se země nakonec zmocnili Římané. K nejvýznamnějším městům patří Byblos, Baalbek a Bérytos, dnešní Bejrút, který byl ve starověku jedním ze středisek antické kultury. V 7. století přinesli Arabové islám, později území dobyli seldžučtí Turci a v letech 1098 – 1291 bylo pod kontrolou křižáků.

Ve 13. až 15. století byla země pod nadvládou egyptské dynastie Mamlúků a roku 1517 se celé území na dlouhých 400 let stalo součástí Osmanské říše. Po sérii masakrů provedených islámskou šíitskou sektou drúzů v 60. letech 19. století požádali maronitští křesťané o pomoc. Británie a Francie donutily Turecko, aby v Libanonu ustavilo křesťanskou vládu. V roce 1918 obsadila Libanon britská vojska, která však opustila zemi poté, co Francouzi vytvořili stát v jeho dnešních hranicích. Když se po první světové válce rozpadla Osmanská říše, dostal se Libanon pod nadvládu Francie. Za 2. světové války v roce 1941 přiznala Francie Libanonu nezávislost. V roce 1943 se však nový parlament dostal do rozporu s francouzskou správou a teprve v roce 1945 předali Francouzi Libanoncům moc a v roce 1946 stáhli svá vojska.

Podle nepsané dohody z roku 1943 byla vládní místa rozdělena mezi jednotlivé náboženské skupiny. Ale v polovině 60. let požadovali většinoví muslimové pro sebe větší pravomoci vzhledem ke své početnosti. Maronité však změny odmítali. K těmto potížím se přidali palestinští uprchlíci a zejména Organizace pro osvobození Palestiny, která byla v roce 1970 vypovězena z Jordánska.
V arabsko-izraelských válkách se Libanon účastnil jen okrajově, ale stále bojující okolí dovedlo soukromé ozbrojené skupiny muslimů, drúzů, křesťanů a Palestinců k občanské válce v roce 1958 a znovu v roce 1975. Po roce 1975 začal Libanon sklouzávat do stavu chronické občanské války; na obranu křesťanů se do války přidalo 40 000 syrských vojáků a o rok později obsadil Izrael jižní Libanon, kde vytvořil nárazníkové pásmo mezi svým územím a pozicemi OOP.
Konečně roku 1990 byl v Libanonu zřízen spravedlivější politický systém, který přiznal muslimům větší pravomoci v politickém životě. V prosinci téhož roku se konaly po 20 letech parlamentní volby.

Hospodářství

Libanonu se dřív říkalo Středomořské Švýcarsko. Bohužel po dlouhotrvajících občanských válkách je to dnes země zničená a zadlužená. Těží se stavební hmoty. Většina energie pochází ze spalování ropy. Vyrábí se cement, oděvy a šperky. Silnice mají většinou pevný povrch, ale během války nebyly udržované. Železnice byla válkou kompletně vyřazena z provozu. Zemědělství zaměstnává okolo 15 % obyvatel. Pěstuje se vinná réva, rajčata, olivy a citrusy. Během války se rozvinulo pěstování opia a marihuany. Chová se především drůbež, méně už kozy či ovce.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo je z 95 % arabského etnika, avšak zvláště křesťanští Libanonci se neidentifikují jako Arabové, ale jako potomci starověkých Kananejců a upřednostňují označení Féničané. Největší náboženskou skupinu jsou křesťané (39 %). Největší jednotnou skupinou v současném Libanonu jsou muslimští šíité (32 %). Muslimští sunnité (21 %) tvoří třetí nejpočetnější skupinu.  Asi jeden tisíc obyvatel se v Libanonu hlásí k židovskému vyznání.

Politický systém

Libanon je parlamentní republikou založenou na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Tato novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, které ukončily patnáct let trvající občanskou válku. Ústava dělí státní moc mezi prezidenta (maronitského křesťana), předsedu parlamentu (šíitského muslima) a premiéra (sunnitského muslima).

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Název Libanonu byl 71 x zmíněn v Bibli.
  • Libanonu se říká země cedrů a cedr je zobrazen na státní vlajce.

Zajímavá zemička ležící na území starověké Fénicie stojí jistě za pozornost díky přírodním krásám (má nádherné pláže i vysoké hory, kde se dá lyžovat) a historickým památkám. Od pravěku, přes fénickou, řeckou, římskou, byzantskou, arabskou, křižáckou, mameluckou, tureckou, francouzskou éru až do dnešních dnů každá z kultur zanechala své stopy. Bejrút je jedním z nejstarších sídlišť na světě, což dokazují pravěké nálezy. Největší rozmach prožil v 1. století př.n.l. za okupace Římany pod vládou Pompejí. Bejrút byl sedmkrát zničen a znovu postaven. Mnoho památek zničily letecké útoky v nedávné dlouhé občanské válce. Baalbek je jedno z nejnádhernějších archeologických míst, které Libanon nabízí, s jedním z nejzachovalejších antických komplexů na světě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy