Libanon

Aktualizováno 6. 2. 2016 14:26
Libanonská republika se nachází na problematickém Blízkém Východě. Hlavním městem je Bejrút.
Libanon vlajka
Libanon vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Libanon leží v jihozápadní Asii u pobřeží Středozemního moře, sousedí se Sýrií a Izraelem.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Bejrút
Rozloha: 10 452 km²
Nejvyšší bod: Kurnat as-Saudá (3088 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Asie
Počet obyvatel: 4, 7 mil.
Hustota zalidnění: 356 ob. / km²
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Libanonci 80 %, Palestinci 12 %,  Arméni 5 % a další menšiny
Náboženství: muslimové 60 %, křesťané 39 %, ostatní 1 %
Státní zřízení: republika
Vznik: 22. listopadu 1943 (nezávislost na Francii)
Měna: libanonská libra

Jeden z nejstarších národů obývajících libanonské území byli Féničané. Na vrcholu moci byli ve 12. - 9. stol. př. n. l. a zanechali po sobě města Súr a Sajdá. O bohatou zemi postupně bojovali i Asyřané, Babylóňané, Egypťané a Peršané. V roce 333 př. n. l. dobyl toto území Alexandr Veliký. Po jeho smrti se země nakonec zmocnili Římané. K nejvýznamnějším městům patří Byblos, Baalbek a Bérytos, dnešní Bejrút, který byl ve starověku jedním ze středisek antické kultury. V 7. století přinesli Arabové islám, později území dobyli seldžučtí Turci a v letech 1098 – 1291 bylo pod kontrolou křižáků.

Ve 13. až 15. století byla země pod nadvládou egyptské dynastie Mamlúků a roku 1517 se celé území na dlouhých 400 let stalo součástí Osmanské říše. Po sérii masakrů provedených islámskou šíitskou sektou drúzů v 60. letech 19. století požádali maronitští křesťané o pomoc. Británie a Francie donutily Turecko, aby v Libanonu ustavilo křesťanskou vládu. V roce 1918 obsadila Libanon britská vojska, která však opustila zemi poté, co Francouzi vytvořili stát v jeho dnešních hranicích. Když se po první světové válce rozpadla Osmanská říše, dostal se Libanon pod nadvládu Francie. Za 2. světové války v roce 1941 přiznala Francie Libanonu nezávislost. V roce 1943 se však nový parlament dostal do rozporu s francouzskou správou a teprve v roce 1945 předali Francouzi Libanoncům moc a v roce 1946 stáhli svá vojska.

Podle nepsané dohody z roku 1943 byla vládní místa rozdělena mezi jednotlivé náboženské skupiny. Ale v polovině 60. let požadovali většinoví muslimové pro sebe větší pravomoci vzhledem ke své početnosti. Maronité však změny odmítali. K těmto potížím se přidali palestinští uprchlíci a zejména Organizace pro osvobození Palestiny, která byla v roce 1970 vypovězena z Jordánska.
V arabsko-izraelských válkách se Libanon účastnil jen okrajově, ale stále bojující okolí dovedlo soukromé ozbrojené skupiny muslimů, drúzů, křesťanů a Palestinců k občanské válce v roce 1958 a znovu v roce 1975. Po roce 1975 začal Libanon sklouzávat do stavu chronické občanské války; na obranu křesťanů se do války přidalo 40 000 syrských vojáků a o rok později obsadil Izrael jižní Libanon, kde vytvořil nárazníkové pásmo mezi svým územím a pozicemi OOP.
Konečně roku 1990 byl v Libanonu zřízen spravedlivější politický systém, který přiznal muslimům větší pravomoci v politickém životě. V prosinci téhož roku se konaly po 20 letech parlamentní volby.

Hospodářství

Libanonu se dřív říkalo Středomořské Švýcarsko. Bohužel po dlouhotrvajících občanských válkách je to dnes země zničená a zadlužená. Těží se stavební hmoty. Většina energie pochází ze spalování ropy. Vyrábí se cement, oděvy a šperky. Silnice mají většinou pevný povrch, ale během války nebyly udržované. Železnice byla válkou kompletně vyřazena z provozu. Zemědělství zaměstnává okolo 15 % obyvatel. Pěstuje se vinná réva, rajčata, olivy a citrusy. Během války se rozvinulo pěstování opia a marihuany. Chová se především drůbež, méně už kozy či ovce.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo je z 95 % arabského etnika, avšak zvláště křesťanští Libanonci se neidentifikují jako Arabové, ale jako potomci starověkých Kananejců a upřednostňují označení Féničané. Největší náboženskou skupinu jsou křesťané (39 %). Největší jednotnou skupinou v současném Libanonu jsou muslimští šíité (32 %). Muslimští sunnité (21 %) tvoří třetí nejpočetnější skupinu.  Asi jeden tisíc obyvatel se v Libanonu hlásí k židovskému vyznání.

Politický systém

Libanon je parlamentní republikou založenou na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Tato novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, které ukončily patnáct let trvající občanskou válku. Ústava dělí státní moc mezi prezidenta (maronitského křesťana), předsedu parlamentu (šíitského muslima) a premiéra (sunnitského muslima).

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Název Libanonu byl 71 x zmíněn v Bibli.
  • Libanonu se říká země cedrů a cedr je zobrazen na státní vlajce.

Zajímavá zemička ležící na území starověké Fénicie stojí jistě za pozornost díky přírodním krásám (má nádherné pláže i vysoké hory, kde se dá lyžovat) a historickým památkám. Od pravěku, přes fénickou, řeckou, římskou, byzantskou, arabskou, křižáckou, mameluckou, tureckou, francouzskou éru až do dnešních dnů každá z kultur zanechala své stopy. Bejrút je jedním z nejstarších sídlišť na světě, což dokazují pravěké nálezy. Největší rozmach prožil v 1. století př.n.l. za okupace Římany pod vládou Pompejí. Bejrút byl sedmkrát zničen a znovu postaven. Mnoho památek zničily letecké útoky v nedávné dlouhé občanské válce. Baalbek je jedno z nejnádhernějších archeologických míst, které Libanon nabízí, s jedním z nejzachovalejších antických komplexů na světě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Benešová zažaluje soudkyni, která prodloužila Janouškovi přerušení trestu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

"Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze," sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy