Chorvatsko

Aktualizováno 10. 5. 2020 10:00
Chorvatsko je velice oblíbenou turistickou destinací mnoha Čechů a za rok jej navštíví statisíce českých turistů, kteří se řadí spolu s Němci, Rakušany a Slovinci na přední místa v žebříčku zahraničních návštěvníků.
Foto: Aktuálně.cz

Přímořský stát Chorvatská republika (Republika Hrvatska) se nachází v jižní části Evropy a byl součástí dnes již bývalé Jugoslávie. Sousedícími státy jsou Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Slovinsko a Maďarsko. Počasí v Chorvatsku je nejteplejší v červenci a srpnu, kdy průměrné teploty dosahují 30 °C, podnebí je mírné, zejména díky vlivu Středozemního moře.

Chorvatsko je rozděleno do 21 krajů a úředním jazykem je chorvatština s písmem latinkou.

Hlavním městem je Záhřeb s celkovým počtem 779 000 obyvatel a mezi další známá města se řadí Split, Rijeka, Zadar a Dubrovník. Chorvatsko je členem OBSE, OSN, Rady Evropy, WTO, NATO a od 1. července 2013 také Evropské unie.

Základní údaje

Hlavní město: Záhřeb
Rozloha: 56 542 km²
Nejvyšší bod: Sinjal (1831 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 4 076 000 (2019)
Hustota zalidnění: 72 ob. / km²
Jazyk: chorvatština
Národnostní složení: Chorvati 88 %
Náboženství: 90%, římskokatolická víra, 4,5 % pravoslavná (ortodoxní) církev
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 25. června 1991
Měna: kuna (100 lipa) (HRK)

Historie
Kolem roku 400 př. n. l. pobývaly na území dnešní Chorvatské republiky ilyrské kmeny, které dále putovaly do oblasti Albánie. Na Balkáně vytvořili Římané v období mezi 2. až 1. stol. př. n. l. provincii Illyricum a od 7. století n. l. se na tomto území začali usazovat Slované. Prvním králem byl Tomislav I. a od roku 1102 vzniklo prostřednictvím personální unie propojení s uherským státem.

Země tvořila součást Rakousko-Uherska, byla jeho jediným přístupem k moři a často odolávala výbojům z Osmanské říše. Krátce po skončení 1. světové války, dne 1. prosince 1918, vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Roku 1929 se přejmenovalo na Království Jugoslávie a v roce 1939 získalo Chorvatsko v rámci království autonomii. Nacistické Německo fakticky zlikvidovalo Království Jugoslávie a roku 1941 byl vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, jehož součástí byla také Bosna a Hercegovina.

Po skončení druhé světové války se stalo Chorvatsko součástí Federativní lidové, později Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V roce 1990 byl název změněn na Republiku Chorvatsko a 25. června 1991 byla vyhlášena nezávislost. Tu uznalo Evropské společenství dne 15. ledna 1992. Jugoslávskou federací nebyla nezávislost uznána a konflikt přetrvával až do roku 1995.

V roce 2004 se Chorvatsko zařadilo jako kandidátská země EU a 1. července 2013 se stalo 28. členem Evropské unie.

Hospodářství
Ekonomika Chorvatska je z hlediska Evropy středně rozvinutá a HDP na jednoho obyvatele činí přibližně 17 700 USD. V důsledku vleklého válečného konfliktu s Bosňany a Srby mezi roky 1991-95 utrpěla ekonomika země velké ztráty. Zejména jí v této době minul příliv zahraničních investic, který mohl velice výrazně napomoci k rozvoji hospodářství.

Země se zaměřuje silně na turistický ruch a hospodářská situace se zlepšila po roce 2000. I přesto je zde velká nezaměstnanost, která dosahuje až na jednu pětinu obyvatelstva. Dalším problémem jsou rozdíly v životní úrovni mezi jednotlivými regiony.

Chorvatsko vyváží zejména textil, potraviny, paliva, dopravní prostředky a chemikálie. V dovozu dominují stroje, chemické látky, elektrická zařízení a potraviny.

Zajímavosti

  • Celkem má země osm národních parků a sedm památek je zapsáno na seznam UNESCO.
  • Mezi oblíbená jídla patří jehněčí, mořský vlk, pljeskavica, pašticada, ovoce a sýry.
  • Chorvatsko má celkem 1244 ostrovů, z čehož 50 je obydlených.
  • Ekonomika je složena ze zemědělství: 7,2 %, průmyslu: 31,7 % a služeb: 61,2 %
  • Průměrný věk obyvatelstva je 39,3 roku, průměrná délka života činí 75 let.
  • Česká republika se nechala inspirovat chorvatskou elektronickou evidencí tržeb.
  • Filmové ztvárnění slavných mayovek vznikalo z velké části v bývalé Jugoslávii. Klenoty (zejména) chorvatské přírody "si zahrály" na Divoký západ. Plitvická jezera s jejich průzračnou i smaragdovou vodou proslavil film Poklad na stříbrném jezeře.

Obyvatelstvo a náboženství
Počet obyvatel činí čtyři miliony a Chorvaté z uvedeného počtu tvoří zhruba 80 %. Relativně nízký počet původních obyvatel je dán díky nepřetržité emigraci občanů do zahraničí ze sociálních a politických důvodů. Odhady ukazují, že jeden milion Chorvatů žije v západní Evropě a mimo Evropu je trvale usídleno na tři miliony Chorvatů.

Mezi nejpočetnější národnostní menšiny na území Chorvatska se řadí Srbové, Bosňáci, Slovinci, Maďaři a Češi. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech, a tak vznikají mezi jednotlivými kraji velké rozdíly v hustotě zalidnění. Průměrná hustota zalidnění je 72 obyvatel na km2. Z náboženství jsou nejrozšířenější katolíci (87,8 %), dále pravoslavní (4,4 %) a muslimové (1,3 %).

Politický systém
Chorvatsko je státním zřízením republika a řadí se mezi moderní demokratické státy s ústavou z prosince 1990. Státní svrchovanost je symbolizována státním znakem, státní vlajkou a státní hymnou. V čele republiky stojí prezident, který je volen na pět let, dále předseda vlády a Rada ministrů (vláda). Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový parlament.

Dovolená a cestování
Země je nejoblíbenější destinací českých turistů, kteří tráví dovolenou nejčastěji v apartmánech na Riviéře Split, na Makarské riviéře či ostrově Hvar (zátoka Pelinovik a zátoka Smokvina). Mezi navštěvované oblasti patří dále Riviéra Šibenik, Ostrov Brač a Ostrov Pag.

Mnoho turistů míří na členité pobřeží Jaderského moře, kde mohou zavítat na ostrovy s historickými městy jako Dubrovník, Split (Diokleciánův palác), Zadar, Trogir, Šibenik, Makarska či Rijeka. Na Kapitánské riviéře, poloostrově Pelješac, leží město Orebič. Mezi nejvíce navštěvované vnitrozemské parky patří národní park Plitvická jezera (pohoří Medvenica a krasové jeskyně), který je součástí UNESCO a samozřejmě hlavní město Záhřeb. Nejnavštěvovanějšími ostrovy jsou Krk (největší ostrov), Rab (historické památky), Hvar (slunečný ostrov) a Istrie (neuvěřitelné zátoky).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci na východě Konga prorazili bránu do věznice, osvobodili přes 900 lidí

Při útoku na věznici ve městě Beni na východě Konga ozbrojenci pomohli k útěku asi 900 trestanců. K útoku, který byl koordinovaný s přepadením vojenské základny poblíž vězení, se zatím nikdo nepřihlásil.

Okolo sta vězňů z celkového počtu 1000 v budově zůstalo, ostatní utekli. "Útočníkům, kteří přišli ve velké skupině, se bohužel podařilo… prorazit dveře," uvedl starosta Beni Modeste Bakwanamaha, který za viníky označil islamistické milice Sjednocené demokratické síly (ADF).

Milice ADF utvořili muslimští rebelové původem z Ugandy, kteří se na východě Konga usídlili v 90. letech. Povstalci podle OSN v oblasti od začátku roku 2019 zabili přes 1000 lidí, a to i přes opakované pokusy konžské armády skupinu zneškodnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy