Hlavním městem je Sarajevo. Bosna a Hercegovina sestává ze dvou geografických a historických oblastí, jejichž přesné hranice nejsou stanoveny, a to větší Bosny (okolo 42 000 km²) na severu a menší Hercegoviny (okolo 9 000 km²) na jihu, jejímž centrem je Mostar.
Základní charakteristika
Stát sousedí s turisticky oblíbeným Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Hranice mají většinou přírodní povahu – řeky na severu a východě, hory na jihozápadě a také něco málo přes 20 km pobřeží Jadranu.
Historie
Základní údaje
Hlavní město: Sarajevo
Rozloha: 51 129 km2
Nejvyšší bod: Maglić (2 386 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 4 mil.
Hustota zalidnění: 69 ob. / km²
Jazyk: bosenština, srbština, chorvatština
Národnostní složení: Bosňané 44 %, Srbové 31 %, Chorvati 17 %
Náboženství: islám 44 %, srbská ortodoxní církev 31 %, katolíci 17 %
Státní zřízení: konfederativní republika
Vznik: 5. dubna 1992 (rozpad Jugoslávie)
Měna: konvertibilní marka
Oblast se může pochlubit zajímavou a pohnutou historií. Jako první ji obsadili Římané, ty v 6. století vystřídali Slované. Území Bosny a Hercegoviny se pak na několik staletí stalo součástí Byzantské říše. Následně po jejím zániku oblast připadla k Chorvatskému a Srbskému království. Během 12. století došlo k osamostatnění Bosny a jejímu hospodářskému rozkvětu. V druhé polovině 15. století území ovládli Turkové. Oblast Bosny a Hercegoviny se tak stala na dalších 400 let součástí Osmanské říše. Po úspěšné vzpouře proti nadvládě Turků se přilehlá oblast stala součástí Rakousko-Uherska. V r. 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu, Františka Ferdinanda d´Este a započala 1. světová válka.
Pod Rakousko-Uhersko patřila Bosna a Hercegovina do roku 1918. Po jejím rozpadu se zemi nepodařilo osamostatnit, ale stalo se součástí jugoslávské federace. Federaci tvořilo 6 svazových republik. Největší válka na území Bosny a Hercegoviny se odehrála na začátku 90. let 20. století při rozpadu Jugoslávie. Rozpory ve formováni nezávislého státu se nepodařilo vyřešit mírovou cestou a přerostly v ozbrojený konflikt při kterém padlo mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny. Byly zaznamenány i tzv. etnické čistky. Míru se země dočkala až v Paříži 14. prosince 1995.
Hospodářství
Bosna a Hercegovina patří po ekonomické stránce k nejzaostalejším zemím evropského kontinentu. Je zde stále znemožněno rozvíjet zemědělství, jelikož v půdě zůstalo přes 4000 dosud neobjevených min. Najdeme i celá minová pole v oblasti fronty a nejvíce je tímto problémem postiženo hlavní město Sarajevo, které bylo obléháno. Z tohoto důvodu nelze v zemi rozvíjet ani cestovní ruch, který by přinesl tolik potřebné finanční prostředky pro obnovu státu.
Obyvatelstvo a náboženství
Zajímavosti
- Medjugorje je mezinárodně navštěvované katolické centrum, něco jako jsou ve Francii Lurdy, místo zjevení panenky Marie, kde by se měly dít zázraky a kam každoročně míří mnoho nadšených katolíků z celé Evropy.
- Blagaj je mimo své dervišské minulosti známý zejména proto, že zde ústí řeka Buna, jedná se o největší krasový pramen na světě.
- V obci Visoko 30 kilometrů severozápadně od bosenského hlavního města Sarajeva byl učiněn převratný objev. V říjnu 2005 oznámil amatérský archeolog Semir Osmanagič, že pod kopcem Visočica (650 m.n.m) se skrývá asi 100 metrů vysoká pyramida.
- Jediné přímořské město v Bosně a Hercegovině je Neum. Je to v tom úzkém výběžku, který na zhruba dvacet kilometrů přerušuje chorvatský monopol na tuto část jaderského pobřeží.
- V zemi je stále ještě spousta nevybuchlým min, a tak by turisté měli být opatrní.
Tato země je velice zajímavá především z hlediska soužití státotvorných národů a náboženských vyznání: Bosňané jsou obyvatelé země, z nichž se většina hlásí k islámu (uvádí se přes 40 %), ti jsou označováni jako Bosňáci nebo Muslimové (s velkým počátečním písmenem). Bosňané jsou ale také Chorvati, kteří se ve velké míře hlásí ke katolictví. Bosenští Chorvaté představují jedno ze tří základních etnik na území Bosny a Hercegoviny, které je početně nejmenší (méně než 20 %). Obvyklým náboženstvím Bosňanů srbského původu je pravoslaví, tj. východní křesťanství, přičemž k srbskému etniku se hlásí asi třicet procent obyvatel Bosny a Hercegoviny.
Politický systém
Bosna a Hercegovina vznikla jako plně suverénní stát Republika Bosna a Hercegovina 5. 4. 1992. Po ukončení válečného konfliktu došlo k zásadní přeměně ústavy Republiky Bosna a Hercegovina. Vznikly dvě na sobě nezávislé entity, Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská, oficiálně zastřešené ústřední vládou, tříčlenným Předsednictvem a dvoukomorovým parlamentem, a s tím spojené legislativy. Hlavou státu jsou vlastně tři prezidenti (Bosňák, Chorvat a Srb), kteří se střídají v úřadě po 8 měsících.
Dovolená a cestování
Bosna a Hercegovina se může pochlubit několika městy se zajímavými pamětihodnostmi a krásnými přírodními zákoutími - hlavní město Sarajevo, historický Mostar, Travnik, Banja Luka. Jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií turisté naleznou u vodopádů Kravice, které se nacházejí na řece Trebižat. Mnoho věřících turistů zamíří i do vesnice Medjugorje, kde se v roce 1981 prý zjevila P. Marie. K místu zjevení vede poutní okruh hraničený měděnými deskami, na nichž jsou vyvedeny výjevy z Kristova života.
