Bosna a Hercegovina

4. 1. 2013 16:18
Bosna a Hercegovina jako samostatný státní útvar vznikla po rozpadu Jugoslávie v roce 1992.
Foto: Aktuálně.cz

Hlavním městem je Sarajevo. Bosna a Hercegovina sestává ze dvou geografických a historických oblastí, jejichž přesné hranice nejsou stanoveny, a to větší Bosny (okolo 42 000 km²) na severu a menší Hercegoviny (okolo 9 000 km²) na jihu, jejímž centrem je Mostar.

Základní charakteristika

Stát sousedí s turisticky oblíbeným Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Hranice mají většinou přírodní povahu – řeky na severu a východě, hory na jihozápadě a také něco málo přes 20 km pobřeží Jadranu.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Sarajevo
Rozloha: 51 129 km2
Nejvyšší bod: Maglić (2 386 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 4 mil.
Hustota zalidnění: 69 ob. / km²
Jazyk: bosenština, srbština, chorvatština
Národnostní složení: Bosňané 44 %, Srbové 31 %, Chorvati 17 %
Náboženství: islám 44 %, srbská ortodoxní církev 31 %, katolíci 17 %
Státní zřízení: konfederativní republika
Vznik: 5. dubna 1992 (rozpad Jugoslávie)
Měna: konvertibilní marka

Oblast se může pochlubit zajímavou a pohnutou historií. Jako první ji obsadili Římané, ty v 6. století vystřídali Slované. Území Bosny a Hercegoviny se pak na několik staletí stalo součástí Byzantské říše. Následně po jejím zániku oblast připadla k Chorvatskému a Srbskému království. Během 12. století došlo k osamostatnění Bosny a jejímu hospodářskému rozkvětu. V druhé polovině 15. století území ovládli Turkové. Oblast Bosny a Hercegoviny se tak stala na dalších 400 let součástí Osmanské říše. Po úspěšné vzpouře proti nadvládě Turků se přilehlá oblast stala součástí Rakousko-Uherska. V r. 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu, Františka Ferdinanda d´Este a započala 1. světová válka. 

Pod Rakousko-Uhersko patřila Bosna a Hercegovina do roku 1918. Po jejím rozpadu se zemi nepodařilo osamostatnit, ale stalo se součástí jugoslávské federace. Federaci tvořilo 6 svazových republik. Největší válka na území Bosny a Hercegoviny se odehrála na začátku 90. let 20. století při rozpadu Jugoslávie. Rozpory ve formováni nezávislého státu se nepodařilo vyřešit mírovou cestou a přerostly v ozbrojený konflikt při kterém padlo mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny. Byly zaznamenány i tzv. etnické čistky. Míru se země dočkala až v Paříži 14. prosince 1995.

Hospodářství

Bosna a Hercegovina patří po ekonomické stránce k nejzaostalejším zemím evropského kontinentu. Je zde stále znemožněno rozvíjet zemědělství, jelikož v půdě zůstalo přes 4000 dosud neobjevených min. Najdeme i celá minová pole v oblasti fronty a nejvíce je tímto problémem postiženo hlavní město Sarajevo, které bylo obléháno. Z tohoto důvodu nelze v zemi rozvíjet ani cestovní ruch, který by přinesl tolik potřebné finanční prostředky pro obnovu státu.

Obyvatelstvo a náboženství

Zajímavosti

  • Medjugorje je mezinárodně navštěvované katolické centrum, něco jako jsou ve Francii Lurdy, místo zjevení panenky Marie, kde by se měly dít zázraky a kam každoročně míří mnoho nadšených katolíků z celé Evropy.
  • Blagaj je mimo své dervišské minulosti známý zejména proto, že zde ústí řeka Buna, jedná se o největší krasový pramen na světě.
  • V obci Visoko 30 kilometrů severozápadně od bosenského hlavního města Sarajeva byl učiněn převratný objev. V říjnu 2005 oznámil amatérský archeolog Semir Osmanagič, že pod kopcem Visočica (650 m.n.m) se skrývá asi 100 metrů vysoká pyramida.
  • Jediné přímořské město v Bosně a Hercegovině je Neum. Je to v tom úzkém výběžku, který na zhruba dvacet kilometrů přerušuje chorvatský monopol na tuto část jaderského pobřeží.
  • V zemi je stále ještě spousta nevybuchlým min, a tak by turisté měli být opatrní.

Tato země je velice zajímavá především z hlediska soužití státotvorných národů a náboženských vyznání: Bosňané jsou obyvatelé země, z nichž se většina hlásí k islámu (uvádí se přes 40 %), ti jsou označováni jako Bosňáci nebo Muslimové (s velkým počátečním písmenem). Bosňané jsou ale také Chorvati, kteří se ve velké míře hlásí ke katolictví. Bosenští Chorvaté představují jedno ze tří základních etnik na území Bosny a Hercegoviny, které je početně nejmenší (méně než 20 %). Obvyklým náboženstvím Bosňanů srbského původu je pravoslaví, tj. východní křesťanství, přičemž k srbskému etniku se hlásí asi třicet procent obyvatel Bosny a Hercegoviny.

Politický systém

Bosna a Hercegovina vznikla jako plně suverénní stát Republika Bosna a Hercegovina 5. 4. 1992. Po ukončení válečného konfliktu došlo k zásadní přeměně ústavy Republiky Bosna a Hercegovina. Vznikly dvě na sobě nezávislé entity, Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská, oficiálně zastřešené ústřední vládou, tříčlenným Předsednictvem a dvoukomorovým parlamentem, a s tím spojené legislativy. Hlavou státu jsou vlastně tři prezidenti (Bosňák, Chorvat a Srb), kteří se střídají v úřadě po 8 měsících.

Dovolená a cestování

Bosna a Hercegovina se může pochlubit několika městy se zajímavými pamětihodnostmi a krásnými přírodními zákoutími - hlavní město Sarajevo, historický Mostar, Travnik, Banja Luka. Jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií turisté naleznou u vodopádů Kravice, které se nacházejí na řece Trebižat. Mnoho věřících turistů zamíří i do vesnice Medjugorje, kde se v roce 1981 prý zjevila P. Marie. K místu zjevení vede poutní okruh hraničený měděnými deskami, na nichž jsou vyvedeny výjevy z Kristova života.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy