Černá Hora

28. 7. 2015 16:14
Stát je jedním z nejmladších v Evropě, avšak má velice rozmanité a dlouhé historické kořeny. V roce 2006 se stal republikou v jihovýchodní Evropě.
Vlajka Černé Hory.
Vlajka Černé Hory. | Foto: Wikimedia Commons

Přímořský stát Černá Hora (Montenegro) ležící u pobřeží Jaderského moře je velice hornatou zemí, přičemž pět vrcholků hor má více než 2500 m. n. m. Svou celou rozlohou náleží k Dinárským horám. Hranice státu tvoří Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Albánie a Kosovo. Hlavním městem je Podgorica a počet obyvatel Černé Hory dosahuje na 663 000.

Podnebí v Černé Hoře má středomořské klima s dlouhým a suchým létem, krátkou a mírnou zimou. Počasí je převážně slunečné, průměrné teploty v přímořských oblastech dosahují na 28 °C v létě a v zimě klesnou na 9 °C.

Základní údaje

Hlavní město: Podgorica
Rozloha: 13 812 km²
Nejvyšší bod: Zla Kolata (2534 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 626 000
Hustota zalidnění: 49 ob. / km²
Jazyk: černohorština
Národnostní složení: Černohorci, Srbové, Bosňáci
Náboženství: pravoslaví
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 3. června 2006
Měna: euro (EUR)

Historie

V Černé Hoře se usídlily různé kmeny a skupiny osadníků, kteří se chtěli izolovat před romanizací. Slovanský středověký stát byl označen jako Duklja a tvořil nezávislé území Velkého knížectví Rašky. Později spadl pod nadvládu Byzantské říše a následně byl včleněn do sjednoceného Srbského státu.

Roku 1516 se stal z Černé Hory teokratický stát pod nadvládou knížete Durada Crnojević. Roku 1852 vzniklo Černohorské knížectví. Díky válce s Tureckem z roku 1875 se území  Černé Hory rozšířilo a vyhlásilo nezávislost.

Během první světové války okupovaly Černou Horu Centrální mocnosti a po roce 1918 se připojila ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Nezávislost nezískala ani během druhé světové války a po jejím skončení byl stát označen za jednu ze šesti autonomních republik Jugoslávské socialistické federace.

V roce 1992 se konalo referendum, ve kterém bylo rozhodnuto, že se země připojí k Miloševičovu Srbsku. V roce 1997 zvítězil v prezidentských volbách Milo Đukanović.

V roce 2003 se Svazová republika Jugoslávie přejmenovala na Srbsko a Černou Horu a 3. června 2006 byl vyhlášen stát Černá Hora.

Hospodářství

Ekonomika země je rozvinutá a patří mezi chudší evropské státy, nicméně Černá Hora je bohatší než její okolní sousedé (s výjimkou Chorvatska). Dlouhodobě usiluje o členství v Evropské Unii. Velký ekonomický potenciál má v cestovním ruchu, těžbě a zpracování nerostného hliníku. Nezaměstnanost dosahuje 14 %. Hlavními vývozními komoditami jsou potraviny, hliník, ocel a tabák. Nejvíce se dováží ropa a zemní plyn, pohonné hmoty, stroje a zařízení, textil a spotřební zboží.

Zajímavosti

  • Jméno „Montenegro“ (Černá Hora) je odvozeno z benátské fráze, která vznikla při pohledu na horu Lovćen.
  • Ač není členem EU, používá Euro. V případě, že bude přijata do Evropské unie, bude se muset Eura dočasně vzdát.
  • Název hlavního města „Podgorica“ znamená, že leží pod vrchem Gorica a pochází od tureckých obyvatel.

Obyvatelstvo a náboženství

Černá Hora je multikulturní stát a Černohorci zde tvoří 45 % obyvatel, Srbové 28,7 %, Bosňáci 8,6 %, Albánci 4,9 %, Muslimové 3,3 %. K Srbské pravoslavné církvi se přihlásilo 72 % obyvatelstva, 19,11 % se řadí mezi sunnitské muslimy a 3,44 % jsou z řad římských katolíků. Úředním jazykem je srbština (ijekavská varianta), která je psaná latinkou i cyrilicí.

Politický systém

Předsedou vlády a současně také premiérem se stal  Željko Šturanović (2015). Mezi nejúspěšnější vládní strany se řadí Demokratická socialistická strana, která je v koalici se Sociálně demokratickou stranou Černé Hory. Parlament sídlí v hlavním městě Podgorica. Prezident je volen na pět let v přímých volbách. Parlament se 74 poslanci vytváří zákony a ratifikuje mezinárodní smlouvy, dále navrhuje předsedu vlády, ministry a soudce.

Dovolená a cestování

Oblíbené turistické město Podgorica čítá téměř 160 000 obyvatel. Turisté zde zavítají na hodinovou věž, římský akvadukt a trosky pevnosti.

Další malebné město Pljevlja  je situováno na severu země. Město vás uchvátí orientálním nádechem a minarety. Můžete zde zavítat do mešit, například do Husajn Pašovy, která je unikátní díky 42 metrů vysokému minaretu. Staré město Kotor se nachází na konci Boky Kotorské. Malebné město s benátskou architekturou vystavěli v 15. století Benátčané. Pozoruhodnou se zdá být románská katedrála Sveti Tripun z 12. století s věží vysokou 35 metrů.

Nejkrásnější památkou Černé Hory je klášter Morača, který byl vystavěn ve 13. století a zdobí jej nádherné fresky a ikony. Pro milovníky přírody se nabízí pozoruhodný pohled na povodí řeky Tara, který dále vyzývá k jízdě na kajacích a raftech.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 2 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy