Místní jako by ani nedbali stovek tisíců turistů, kteří jim denně procházejí pod okny, a dál do nich bez ostychu vyvěšují mokré prádlo.

Dubrovník se nachází na jižním cípu Chorvatska a odpradávna byl považován za jedno z nejkrásnějších měst Jadranu. Svůj věhlas si město získalo nejen díky zhruba dvěma kilometrům hradeb, které obíhají město a je možné si po nich udělat hezkou procházku po celém obvodu, ale také díky přístavu, jenž byl již ve středověku centrem námořního obchodu.

Dubrovník je turistickou perlou a turismus je také hlavním zdrojem zdejších příjmů. Město bylo již v roce 1979 zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO a upřít mu nelze jeho pozici kulturního centra zdejší oblasti. Vždyť v kterém jiném chorvatském městě jsou již od roku 1950 dva červencové týdny doslova nabyté divadelními, hudebními, tanečními a literárními představeními. Tato událost se nazývá Dubrovnické letní hry a během nich můžete zažít opravdu nečekané – jednotlivá vystoupení se odehrávají tu v kostele, klášteře či v nádherných palácích, město je oděno do barevných kostýmů, na nebi prská ohňostroj a odevšad slyšíte veselou hudbu a zpěv. V restauraci zde dostanete na talíř vše, na co si jen vzpomenete, a to od kvalitní pizzy, mořských plodů, čerstvých ryb nebo lehce upravených těstovin. Nezapomeňte ale, že tady nejste na severu Chorvatska a za kvalitní pokrm si taky zaplatíte.

Historie

Legenda praví, že Dubrovník vznikl v 7. století, kdy došlo ke spojení dvou osad, jedné s názvem Laus (později také Ragus) a druhé pojmenované Dubrava. Tyto dvě osady původně oddělovala úžina, která byla posléze zasypána. Ve středověku byl Dubrovník pod nadvládou Byzantské říše a ve 13. a 14. století také pod nadvládou Benátské republiky. Od roku 1440 město platilo roční poplatek sultánovi Osmanské říše a v 15. století směle konkurovalo Benátské republice trasou Dubrovník, Ancona a Flandry.

Dvoukilometrové hradby, které se dnes nacházejí kolem obvodu celého města, začaly vznikat v 8. století a dokončeny byly ve století 17. Město bylo v 17. století téměř zničeno zemětřesením, při kterém zemřelo na pět tisíc obyvatel. Trhlinu na kráse dostalo historické centrum s románskou katedrálou, gotické a renesanční paláce i kláštery. Po této tragické události byl Dubrovník v následujících letech obnoven více méně v barokním stylu.

V roce 1806 obsadilo město Napoleonovou vojsko a v roce 1815 byl Dubrovník připojen k Rakousku spolu s rakouskou částí Dalmácie. V roce 1918 se město stalo součástí Jugoslávie, tenkrát ještě nazývané jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Počátkem druhé světové války se město stalo součástí Chorvatska a od roku 1941 do 1943 bylo okupováno italskými a německými vojsky. Osvobozeno bylo v roce 1944 jugoslávskými partyzánskými jednotkami.

Po vyhlášení samostatnosti v roce 1991 bylo město ostřelováno vojsky Jugoslávské lidové armády a znovu utrpělo značné škody, které byly zčásti jen naoko zahlazeny z fondů UNESCA v rámci rekonstrukce města.

Turistické zajímavosti

Dubrovník, obranná věž Minčeta | Foto: Thinkstock

Celý Dubrovník je jedna velká pěší zóna, zčásti sestávající z třísetmetrové promenády Stradun, zčásti z městských hradeb. Do centra města se autem jen tak nedostanete, vjezd povolen mají jen zásobovací auta a svatebčané. Vraťme se ale ještě jednou k hradbám, až je uvidíte v noci nasvícené, zapomene, že jste kdy v životě viděli něco krásnějšího. Jsou vysoké 23 metrů a mnohdy široké až šest metrů a našlapete po nich necelé dva kilometry. Na některých úsecích se malé kamenné domky choulí až k jejich úrovni a vy tak dostanete možnost nahlédnout oknem do každodenního života místních občanů. Za ty roky si na to již zvykli a nevadí jim ani, když je nachytáte při odpolední siestě. Soustavu opevnění tvoří hradební zeď několika věžemi a pevnostmi. Mezi ty nejzajímavější patří například obranná věž Minčeta, odkud Dubrovník vypadá jako moře barevných střech.

V historické části města je pak k vidění například renesanční kostel sv. Spasitele z 16. století, románsko-gotický františkánský klášter s lékárnou ze 14. století nebo Onofriova kašna jako součást dubrovnického vodovodního systému z 13. století. Jako orientační bod pak slouží Rolandův sloup (Orlandov stup, místními nazýván jako Orlando) na opačné straně ulice Stradun.

Počasí

Klima v Dubrovníku je velmi příznivé, a proto je turisty navštěvován nejen v létě, kdy je hlavní sezóna, ale také v zimních měsících, kdy příznivě působí na dýchací systém a lidé jej využívají jako přímořské lázně. Příznačná jsou zde teplá, suchá a dlouhá léta a mírné zimy.