Ivan Blatný

30. 6. 2015 12:57
Ivan Blatný byl český básník, překladatel a člen Skupiny 42. Roku 1948 emigroval do Anglie. V roce 1997 získal in memoriam medaili Za zásluhy.

Životopis

Narodil se v prosinci 1919 v Brně do rodiny básníka a dramatika Lva Blatného. Rodiče byli bohatí a vlastnili optický závod. Ivan byl jedináček a během dětství navštívil Francii, Lotyšsko a další země. Brzy se u něj začal projevovat literární talent a psal básně. Učil se němčinu i esperanto.

V roce 1930 mu zemřel otec na tuberkulózu. Ivan začal studovat gymnázium v Brně, kde v roce 1938 složil maturitu. Během studií poprvé publikoval, a to ve studentském časopise. Po střední škole začal na Masarykově univerzitě studovat němčinu a češtinu, ale kvůli uzavření vysokých škol v listopadu v roce 1939 obor nedokončil. Pracoval v rodinném podniku s optikou.

Ivan Blatný

Narození: 21. prosince 1919, Brno

Úmrtí: 5. srpna 1990, Colchester, Velká Británie

Rodina: svobodný, bezdětný

Koncem 30. let se spřátelil s Františkem Halasem, Jiřím Ortenem nebo Vítězslavem Nezvalem a dalšími činnými literáty tehdejší doby. V roce 1940 mu vyšla první sbírka poezie a následovaly další. Poté se připojil ke Skupině 42.

V roce 1945 byl Blatný totálně nasazen, ale protekce mu zajistila práci v kanceláři. V dalším roce byl vyslán Syndikátem československých spisovatelů do Francie na Dny československé kultury.

V roce 1948 odletěl do Londýna a rozhodl se do vlasti již nevrátit. V rádiu BBC hovořil o potlačování svobodné tvorby v Československu,kde ho pak zbavili občanských práv a označili za zrádce. Ve 40. letech se začalo zhoršovat jeho psychické zdraví a byl poprvé hospitalizován na psychiatrii. Později mu lékaři diagnostikovali paranoidní schizofrenii.

V emigraci několik let různě spolupracoval s BBC a Svobodnou Evropou. Zdraví se mu však zhoršovalo a přestal psát poezii. Koncem 60. let ho navštívili přátelé, což přispělo k tomu, že se k tvorbě vrátil. V 70. letech se seznámil se zdravotní sestrou Frances Meachumovou, která mu mnoho let pomáhala a posílala jeho rukopisy J. Škvoreckému do Toronta, kde pak jeho texty vyšly.

V roce 1985 se odstěhoval do letoviska Clacton-on-Sea, kde pobýval do své smrti. Zemřel v březnu 1990 v nemocnici v Colchestru na chorobu dýchacích cest, kterou doprovázel zápal plic. V roce 1991 byl jeho popel převezen do Brna a uložen na Ústředním hřbitově. Smutečního aktu se zúčastnila i Frances.

Václav Havel udělil v roce 1997 Blatnému in memoriam medaili Za zásluhy prvního stupně.

Dílo Ivana Blatného

Nejstarší báseň, která se po autorovi dochovala, je z jeho dětství z roku 1925. Profesionální sbírku vydal o 25 let později. Jeho první kniha básní nesla název Paní Jitřenka (1940). Blatného básnickými vzory byl Vítězslav Nezval nebo Jaroslav Seifert, kterého v jedné z básní přímo jmenuje.

Pro svou prvotinu čerpal podněty z městské přírody a tesknými kulisami pro něj byla mlha nebo déšť. Sbírka měla úspěch u čtenářů i kritiky, a Blatný tak zažíval popularitu.

Přehled nejdůležitějších děl

Paní Jitřenka, Melancholické porcházky, Tento večer, Hledání přítomného času, Stará bydliště, Pomocná škola Bixley

Následovaly Melancholické procházky (1941), se kterými vyhrál celostátní soutěž. Ve sbírce, která se původně měla jmenovat Brněnské elegie, se věnuje rodnému Brnu, které svými melodickými verši opěvuje.

Sbírka Tento večer (1945) vyšla po válce, ale verše vznikaly už dříve. Blatný již nepoužívá ustálené metafory, odklání se od přílišné poetičnosti a chce zachytit i ty nejobyčejnější chvíle v životě.

Událost Všecky se právě někam chystaly. Ptal jsem se Hedvičky, kam jedou. Na pohřeb. Prý hrozně nerada. V těch vyšlapaných botkách. Nových by bylo škoda v tomto počasí. Na viaduktu láteřily vlaky. Nakonec všichni. Hrozně neradi. Tak se tam mějte dobře. Všecky se usmály. Švagrová čistila boty. Pršelo. Nashledanou. báseň ze sbírky Tento večer

Ivan Blatný

Před odchodem do exilu vydal Hledání přítomného času (1947), kde se nepatetickými verši vyjadřuje ke konci války a osvobození země. Vydal také sbírku poezie pro děti nazvanou Jedna, dvě, tři, čtyři, pět (1947).

Torontské nakladatelství Josefa Škvoreckého vydalo Blatnému sbírku Stará bydliště (1979). Kniha se tehdy dostala i do Československa, kde byla opisována na stroji a setkala se s dobrým přijetím.

Sbírka Pomocná škola Bixley vyšla samizdatově roku 1982, upravená verze v Torontu v roce 1987. Verše jsou volným tokem asociací, které doplňují reflexivní glosy, makaronismy nebo citáty. Po revoluci vyšly Blatného verše v nových edicích a také v německém nebo polském překladu.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy