Sekta

8. 1. 2021 18:54
Z religionistického hlediska je pojem sekta označení pro proud, který se radikálně vyhranil vůči stávající dominantní ideologii či přesvědčení a odštěpil se. Hlavním důvodem vzniku sekt byla snaha znovuobnovit a očistit dominantní náboženství.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

O tom, co je to sekta, bylo napsáno mnoho sociologických publikací a jednoznačná definice tohoto pojmu není v podstatě možná. Jiného obsahu nabývá v akademické obci, jiného v běžném životě a ještě jiného z pohledu různých náboženství. Další rozdíly pramení z rozmanitosti kultur. A konečně, toto slovo prodělává významovou změnu v čase. Rozhodně nemá vždy negativní konotace.

Obecná, široce společensky přijímaná definice považuje za sektu minoritní náboženské uskupení, svým učením vyhraněné vůči konformním náboženským směrům či některé části jejich učení. Často bývají charakterizovány přítomností autority, k níž směřuje tok peněz jejích členů.

Tato autorita, která manipuluje svými stoupenci tak, aby je ovládla, může mít několik pomocníků, kteří si však nemusejí být své skutečné pozice vědomi a mohou napomáhat k prohloubení víry u ne zcela přesvědčených noviců. Důležitý je fakt, že ona autorita nemusí být vůbec podvodník, který vede sektu jako podnik pro svoji existenci. Může to být silná, charismatická osobnost, která tomu, co tvrdí, věří a správnost svého přesvědčení si potvrzuje rekrutováním nových stoupenců.

Se sektami tohoto typu jsou obecně spojeny pouze negativní skutečnosti a fungováním takových společenství a závislostí na nich se obšírně zabývá sociologie a zejména psychologie. Silně medializovány bývají případy, v nichž figuruje sexuální zneužívání, užívání drog, různá trestná činnost včetně vražd a hromadné sebevraždy. Ve všech případech často v rituální formě. Za další znaky sekt jsou obecně považovány fanatismus, uzavřenost a selekce informací uvnitř hierarchie skupiny.

Podle psychologů dovedou člověka k sektě a nepochopitelnému životu v ní důvody, které až tak nepochopitelné nejsou; špatné sociální zázemí, psychické problémy, osamělost, ztráta blízké osoby spojená se ztrátou smyslu života a podobně. Za poslušnost získá příslušnost ke komunitě, přátele, zbaví se nutnosti vlastního rozhodování.

Poslušnost zpočátku není vynucována a nový člen dělá vše dobrovolně. Jeho dlouhodobě zanedbávané potřeby jsou náhle uspokojeny a z této euforie dlouho čerpá. V pocitu tohoto "zamilování" také nejsnadněji přijímá učení sekty a vymezuje se vůči majoritě.

Toto odcizení se společnosti, provázené nezřídka ztrátou kontaktů, bydlení, majetku a zaměstnání, je později použito jako nátlakový prostředek, když ho nadšení z práce v sektě opustí. Strach z exkomunikace, vnějšího světa a prázdnoty je nástroj, který potenciálního odpadlíka v sektě udrží. Takováto osoba je již zcela závislá a může být lehce manipulována a zneužívána vůdcem nebo ostatními členy.

Sekta nemusí být v pravém smyslu slova "založena", ale její vznik může být spontánní a může prostě vzejít ze společenství lidí, které pojil určitý zájem či zkušenost, a v které se prosadila vůdčí osobnost. Poté se postupně odklonila od původního smyslu své existence, a tedy získala znaky sekty druhotně.

Z náboženského, a v podstatě i akademického hlediska, to může být skupina věřících, která se pouze odloučila od hlavního proudu. Podle této definice by tam patřila i křesťanská reformní náboženská hnutí. V ještě širší definici nalezneme i od většiny odlišný názorový proud v politice, filozofii a podobně.

Mezi nejznámějšími sektami je Svatyně lidu, jíž založil v USA v roce 1955 reverend James Jones, a jejíž členové se otrávili limonádou s kyanidem v roce 1978 ve městě, které v Guayaně sami zbudovali a pojmenovali po svém vůdci - Jonestown. Sebevraždě více než 900 členů předcházelo i několik vražd. V roce 1994 se upálili stoupenci Řádu chrámu slunce ve Švýcarsku, Kanadě a Francii. Věřili, že po rituální sebevraždě se probudí na planetě Sirius.

Z Adventistů sedmého dne povstalo ve 30. letech 20. století hnutí Davidiánů. V jejich vedení se vystřídalo více osob. Posledním byl samozvaný mesiáš David Koresh, prohlašující se za zahajovatele apokalypsy. Všichni Davidiáni přišli o život při požáru hlavního ranče v texaském Waco po útoku FBI, která je obléhala a nakonec napadla kvůli hromadění zbraní.

Vražedné bylo uskupení původně mírumilovných hippies kolem Charlese Mansona, které si říkalo Rodina. O svých vraždách prohlašovali, že jsou trestem za zhýralost. Nejznámější je však vražedný útok japonské sekty Nejvyšší pravda - Óm Šinrikjó - v roce 1995 v tokijském metru. Na následky otravy bojovým plynem sarin 12 lidí zemřelo a 54 bylo těžce zraněno. Zasaženo však bylo až tisíc lidí. Její vůdce, Šoko Asahara, o sobě prohlašoval, že je Kristus a sejme ze světa jeho hříchy. Samotné učení však bylo divokou syntézou různých východních náboženských systémů a Nostradamových spisů. Rovněž předpovídal jadernou válku a konec světa. Sekta stále existuje pod jménem Aleph a má přes tisíc členů. Od násilného jednání se však nyní distancuje.

V Česku působí například sekta Hnutí grálu. Byla založena Oskarem Ernstem Bernhardtem v Německu ve 30. letech minulého století. Jeho učení je spíš filozofickým směrem s prvky křesťanství a ezoteriky. V ČR má asi 1500 členů. S tímto hnutím je spojena takzvaná Kuřimská kauza, která se týkala týrání dětí bývalými příslušníky hnutí. Nadace Hnutí grálu se očistila ve vítězném soudním sporu s vydavatelem Mladé fronty DNES. Deník v článku informujícím o případu uvedl domněnku, že by hnutí mohlo mít s týráním dětí spojitost.

Další kauza spojená s tímto uskupením se týká zotročování několika žen, které údajně byly léčitelem Jiřím Adamem, stoupencem Hnutí grálu, nuceny k těžké otrocké práci a byly drženy ve špatných hygienických podmínkách. Kvůli vážnému zdravotnímu stavu nakonec Adam před soudem nestanul.

Na základě spisů zakladatele Hnutí grálu, které není považováno za nebezpečné, založil Jan Dietrich Dvorský skupinu nazývanou Imanuelité či Parsifalité. Je to původní české uskupení, mající znaky nebezpečných světových sekt. Imanuelité vznikli v roce 1991. Dietrich se považuje za mesiáše, kterého předpověděl v Poselství grálu Bernhardt. Mesiáše - Parsifala Imanuela.

Členové sekty žili v komunitě, měli zakázáno číst a dívat se na televizi. Spali ve dne a v noci bděli, aby "převrátili" svět. Jejich vůdce jim zabavoval veškerý majetek a následně je ze sekty vylučoval. V jeho prospěch žili v nouzi a hladověli. Sekta se v roce 1995 prakticky rozpadla po hospitalizaci jedné vyloučené členky na psychiatrii. Jan Dietrich Dvorský je hledán policií, mimo jiné kvůli ohrožování mravní výchovy mládeže, protože Imanuelité neposílali děti do školy.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy