reklama
 
 

Karel Jaromír Erben

20. 4. 2014
Autor básnické sbírky Kytice Karel Jaromír Erben byl významným sběratel lidové slovesnosti, kterou přenášel do literatury.

Životopis

Karel Jaromír Erben se narodil v listopadu 1811 jako jedno z dvojčat. Jeho bratr Jan však několik týdnů nato zemře a z dalších sedmi sourozenců se dospělosti dožila jenom sestra Josefína. K. J. Erben studoval v Hradci Králové a v Praze. Studium právnického oboru nakonec neproměnil v hlavní živnost, ale přineslo mu seznámení s některými výraznými osobnostmi jako Františkem Palackým nebo Karlem Hynkem Máchou. V souvislosti se styky s literární společností přijal ke svému jméno ještě druhé křestní Jaromír.

Základní údaje

Narození: 7. listopad 1811

Úmrtí: 21. listopad 1870

Rodina: dvakrát ženat - Barbora Mečířová /1842-1857, zemřela/, Žofie Mastná /1859-do jeho smrti 1870/, tři dcery z prvního svazku Blažena, Ladislava, Bohuslava

Ještě po dokončení studií vykonával soudní praxi, za níž neodstával žádný plat, vydělával si díky hudebnímu talentu. Už o několik let později však mohl začít plně pracovat v oboru, který souznil s jeho zájmy, a to díky vlivu Františka Palackého. Pro Vlastenecké české muzeu začal shromažďovat materiály z mimopražských archívů ohledně tématu šlechtických rodů. Zároveň se s jeho pomocí dostal mezi členy Královské české společnosti. V revolučním období roku 1848 zase on podporoval Palackého liberální program, byl dokonce členem Národního výboru. Na krátko se také stal vedoucím redakce Pražských novin.

V roce 1851 úspěšně prošel konkurzem na archiváře města Prahy, což mu přineslo stálé zaměstnání, a tak i finanční jistotu. Roku 1864 se stal vysokým úředníkem na pražském magistrátu.

Celý život se potýkal se zdravotními problémy, byl náchylný k souchotinám a měl vadu řeči. Zemřel v roce 1870.

Dílo

Erben se napříč svým život zajímal víc o cizí dílo a folklórní odkaz českých zemích, než aby se věnoval původní literární tvorbě. Proto zůstává jedinou známou autorskou prací sbírka balad Kytice z pověstí národních. Vydal ji v roce 1853, kdy už za sebou měl deset let práce na zachování české slovesnosti.

Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho zlostníka! A hle, tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyká. Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba; o berličce, hnáty křivé, hlas - vichřice podoba!

Karel Jaromír Erben

Kytici tvoří třináct balad. Nejproslulejší jsou Vodník, kde se mladá dívka stane ženou vodníka, mají spolu dítě, a to je prostředkem vodníkovy pomsty, Polednice, v níž matka v rozzlobení přivolá na dítě polednici a ze strachu ho sama zardousí, nebo Záhořovo lože, v níž se loupežník snaží napravit, až když se má dostat do pekla. Další nesou název Kytice, Poklad, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Vrba, Lilie, Dceřina kletba a Věštkyně.

V tématech svých balad vycházel z tradičního přesvědčení a víry v nadosobní řád, který vládne přírodě i lidské společnosti, a přesvědčení o nutnosti potrestání každé viny.

Přehled nejdůležitějších děl

Vlastní tvorba: Kytice z pověstí národních

Sbírky folkloru: Prostonárodní české písně a říkadla, České pohádky

První folkloristickým dílem byly Písně národní v Čechách, které postupně vydával od roku 1842 do 1845, zahrnovaly přes dva tisíce příspěvků. Další dílo Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních zhotovil v roce 1864. Následně vyšly tyto předchozí počiny souhrnně pod názvem Prostonárodní české písně a říkadla, kde jsou písně setříděny podle koloběhu života.

Dál připravoval rozsáhlý prozaický cyklus České pohádky, které se kompletního vydání dočkaly až v roce 1905. V nich jsou shromážděny všeobecně známé pohádky.

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama