reklama
 
 

Josef Škvorecký

25. 9. 2014
Foto: ISIFA
Český spisovatel Josef Škvorecký psal knihy s částečnou autobiografií a s postavou Dannyho Smiřického. Po roce 1968 emigroval.

Životopis

Josef Škvorecký se narodil v roce 1924 v Náchodě, které se stalo jeho domovem až do skončení druhé světové války a které rovněž hraje význačnou úlohu v jeho knihách. Reálné gymnázium dokončil v roce 1943 a vzhledem k okolnostem válečného kontextu byl zaměstnán v místním válečném průmyslu, kde působil jako nekvalifikovaná pracovní síla. Jeho zálibou byla hudba, konkrétně jazz, dokonce účinkoval v kapele Red Music.

Základní info

Narození:27. ledna 1924, Náchod

Úmrtí: 3. ledna 2012, Toronto, Kanada

Rodina: manželka Zdena (rozená Salivarová)

Po roce 1945 zamířil na vysokoškolská studia do Prahy. Nejprve začal na Lékařské fakultě, ale tento obor mu nevyhovoval a přešel po prvním semestru na angličtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Promoval po třech letech v roce 1949. Následovala krátká učitelská kariéra, byl umístěn do pohraničních měst Broumova, Police nad Metují a Hořice. V roce 1951 zlepšil svoje vzdělání o doktorský titul. Následovala epizoda s povinnou vojenskou službou. Dva roky byl u tankového praporu v Mladé a po návratu do civilu se dostal k práci, která byla blízko jeho zájmu o literaturu.

Začal pracovat ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění, které je od poloviny šedesátých let známé jako Odeon. Dostal se do oddělení pro angloamerickou literaturu. Od dubna 1956 byl redaktorem v novém časopise Světová literatura, v lednu 1957 byl jmenován zástupcem šéfredaktora. Z redakce časopisu do redakce angloamerické literatury se vrátil po kontroverzi s vydáním jeho knihy Zbabělci na konci padesátých let.

Od roku 1963 byl pouze spisovatelem z povolání. V lednu 1969 odjel do USA kvůli přednášce na jedné newyorské univerzitě a stipendijnímu pobytu v Kalifornii. V té době bylo pozastaveno vydání jeho nové knihy Tankový prapor. Vzhledem k vývoji situace po 21. srpnu 1968 padlo rozhodnutí v zahraničí zůstat a na podzim 1969 už na Torontské univerzitě vedl svůj kurz, který studenty seznamoval s českým divadlem a filmem a anglickou a americkou literaturou. V roce 1970 si přidal kurzy tvůrčího psaní a v roce 1972 dějiny a teorii filmu. Řádným profesorem se stal až v roce 1975. Teprve o tři roky později byl zbaven československého občanství.

V roce 1971 založil se svojí manželkou Zdenou Salivarovou nakladatelství Sixty-Eight Publishers (někdy '68 Publishers), které se stalo významnou institucí pro autory dříve žijící v Československu, protože se Škvorecký soustředil na vydávání exilové literatury (případně samizdatu), hlavně beletrie a memoáry. Pod hlavičkou nakladatelství vycházely např. knihy Milana Kundery nebo Arnošta Lustiga.

Za provoz nakladatelství obdržel Škvorecký a jeho žena Zdena Salivarová po návratu do Československa v roce 1990 Řád Bílého Lva III. třídy od Václava Havla. Činnost ukončilo nakladatelství v roce 1994.

Do důchodu odešel v roce 1990. Nadále zůstával většinu času v Torontu. Zemřel v lednu 2012.

Dílo Josefa Škvoreckého

První pokus o publikaci románu připadá na rok 1958, kdy měli vyjít jeho Zbabělci. Jeho obsah ale nevyhovoval tehdejší kulturní politice, a tak se vydání dočkal až v roce 1964. Knihu samotnou přitom dokončil už v roce 1949. Pro Škvoreckého to byl první příběh s postavou Dannyho Smiřického, který je pokládán za jeho alter ego, ve městě Kostelci, které vychází z jeho rodiště. Děj je zasazen do závěrečných dní druhé světové války, Danny je po skončení školy nasazen na práci v místní továrně.

Přehled nejdůležitějších děl

Zbabělci, Prima sezóna, Tankový prapor, Příběh inženýra lidských duší, Mirákl, Nevěsta z Texasu

Autor používá skrze postavu Dannyho subjektivní pohled vyprávění v první osobě. Postavy se vyjadřují velmi civilně, jsou zbaveny patosu, strojenosti a idealizovanosti, která převládala v socialistickém realismu padesátých let. Téma knihy se pokouší pojmenovat dvojaké chování dřívějších kolaborantů, kteří se staví na správnou stranu až v poslední chvíli a tváří se jako vlastenci. Projevuje se to i v tématu mezigeneračního sporu.

Na postavu Dannyho Smiřického navázal až v exilu. V roce 1971 vyšla kniha Tankový prapor, v niž sledoval osudy Dannyho na základě vlastní zkušenosti z branné povinnosti a v textu tak humorně nahlíží na vojenské mechanismy i typické projevy socialistické armády. O rok později přibyl Mirákl, který spojoval dvousvazkový román s dvěma historickými body - tzv. čihošťským zázrakem z roku 1949 a Pražským jarem z roku 1968.

Před události Zbabělců se vrátil v roce 1975 s Prima sezónou, která Dannyho, jeho přátelé i vytoužené lásky představuje ještě v naivnějším školním prostředí, a tak naproti předcházejícím knihám je odlehčená, byť stále na pozadí válečného konfliktu.

V roce 1977 v zásadě uzavřel svůj vztah s Dannym v knize Příběh inženýra lidských duší. Zachycuje postavu jako univerzitního profesora v exilu. Částečně s ještě vrací k zážitků z války, ale pozdější dějová rovina mu umožňuje konfrontovat svou emigrantskou zkušenost s odlišným vnímáním světa svých mladých studentů v Kanadě.

Kromě knih se Smiřickým se mu podařilo vytvořit sérii knih i s jiným protagonistou, a to v detektivním žánru. První knihu vydal v roce 1966 s názvem Smutek poručík Borůvky, v exilu pokračoval v roce 1973 s Hříchy pro pátera Knoxe a dál vznikly ještě knihy Konec poručíka Borůvky (1975) a Návrat poručíka Borůvky (1981).

O Antonínu Dvořákovi psal v knize Scherzo capriccioso (1984), námět nalezl i v německém židovském autorovi v knize Franz Kafka, jazz a jiné marginálie (1987). V tvorbě pokračoval i v devadesátých letech. Nejpozoruhodnější je kniha Nevěsta z Texasu (1992), která kombinuje jeho americkou zkušenost a českým tématem, a tak v období americké občanské války sleduje osudy českých přistěhovalců. Posléze se v méně slavných dílech vrátil k Dannymu Smiřickému. V roce 1996 vyšly Dvě vraždy v mém dvojím životě a v roce 2004 Obyčejné životy.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama