Jordánsko

5. 2. 2017 11:12
Jordánské hášimovské království je stát na Blízkém východě. Hlavním městem je Ammán.
Jordánská vlajka
Jordánská vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Jordánsko sousedí na severu se Sýrií, na severovýchodě s Irákem, na východě a na jihu se Saúdskou Arábií a na západě s Izraelem.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Ammán
Rozloha: 89 342 km²
Nejvyšší bod: Džabal Umm ad-Dámí ((1 854 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Asie
Počet obyvatel: 6, 5 mil.
Hustota zalidnění: 68, 4 ob. / km²
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Arabové
Náboženství: muslimové 92 %, křesťané 6 %
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 25. května 1946
Měna: jordánský dinár

Do počátku 20. století bylo Jordánsko součástí Palestiny. Zdejší území bylo domovem nejstarších civilizací světa, bylo osídleno už v paleolitu. Prvními hmatatelnými důkazy přítomnosti obyvatelstva jsou zbytky keramiky staré 7 000 let, které zřejmě vyrobili Kanánejci a Amorejci. V polovině 2. tisíciletí př. n. l. se území stalo po dlouhém boji Egypťanů a Chetitů kořistí Egypta. Kolem 13. století př. n. l. historii východního Středomoří výrazně poznamenal vpád mořských národů, s nimiž přišel nový kmen Pelištejnců, který osídlil bývalá sídla Kanánejců. Tento kmen, jenž dal název Palestině, s sebou mj. přinesl také znalost výroby železa. V roce 63 př. n.l. se Izrael stal součástí Římské říše a byl pod kontrolou několika konzulů, mj. Heroda a Piláta Pontského. Předpokládá se, že v této době zde žil a kázal Ježíš.

V roce 331 se císař Konstantin stal křesťanem a křesťanství se stalo uznávaným náboženstvím. Na území dnešního Jordánska se usadil kmen Banú Ghassan, který křesťanství přijal a vedl si poměrně dosti úspěšně i na hospodářském poli. Celé Jordánsko bylo muslimy dobyto v první polovině 7. století. Po éře křižáků, kteří za sebou nechali pevnosti a hrady v Keraku, Adžlúnu, Šóbaku, ve Vádí Músa a na ostrově Faraon, se moci na území dnešního Jordánska chopili Osmané. Jejich uzurpátorský vztah k oblasti vedl k tomu, že beduínské kmeny na severu a kočovníci na jihu v čele s emírem Fajsalem v době 1. světové války aktivně napomáhali Britům v boji proti tureckému vlivu, o čemž příznačně vypovídá příběh legendárního Lawrence z Arábie.

Když Osmanská říše po první světové válce zanikla, převzala kontrolu nad Palestinou Velká Británie a vytvořila stát Transjordánsko. Za hlavní město byl prohlášen Ammán. Roku 1923 se Transjordánsko oddělilo od Palestiny. V roce 1946 bylo vyhlášeno nezávislé Hášimovské království. O vládu nad tímto územím bojovali Arabové s Izraelci. Ještě před vyhlášením klidu zbraní roku 1949 jordánská vojska okupovala území, které se později stalo známým jako Západní břeh Jordánu, a rovněž východní Jeruzalém. Jordánsko začalo zažívat éru rozmachu. Turismus vzkvétal, do země proudila pomoc ze Spojených států. V roce 1967 propukla Šestidenní válka, kdy Izrael převzal zpět Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém. Během šesti dnů přišlo Jordánsko o příjmy z průmyslu i o zemědělskou půdu. Z okupovaného území proudilo do země několik tisíc palestinských uprchlíků. V letech 1980-88 Jordánsko v Íránsko-irácké válce podporovalo Irák. Roku 1991 v průběhu války v Perském zálivu kritizovalo vojenský zásah Západu v Iráku. Jordánsko začalo znovu navazovat vztahy s Kuvajtem a Saúdskou Arábií zpřetrhané válkou v Zálivu v roce 1991. První nezávislé volby proběhly v roce 2003.

Hospodářství

Hlavní průmyslová odvětví jsou zpracování fosfátů a ropy, výroba cementu a umělých hnojiv, potravinářství (mlékárenství, konzervárny ovoce a zeleniny), výroba cigaret, olivového oleje a mýdla, oděvnictví a farmaceutický průmysl. Roste význam turistického ruchu. Na 3,3 % obdělávatelné rozlohy země se pěstují olivy, tabák, citrusy, ovocné stromy, pšenice, jahody, rajčata a okurky. Na pastvinách (8 % celkové rozlohy) se chovají ovce, kozy, dobytek a velbloudi; z toho část chovají dosud kočovní Beduíni. V Jordánu se loví ryby a voda z řeky se využívá pro zavlažování.

Obyvatelstvo a náboženství

Národnostní složení je tvořeno z 90 % Araby, dále Čečeny, Armény a Beduíny. Hlavním náboženstvím je islám, v zemi žijí 4 % křesťanů.

Politický systém

Jordánsko je konstituční monarchií, hlavou státu je král. Dvoukomorové Národní shromáždění (Majlis al-'Umma) se skládá ze senátu (House of Notables, Majlis al-Ayan), který má 55 senátorů jmenovaných králem na 4 roky a z poslanecké sněmovny (Majlis al-Nuwaab) o 110 poslancích.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Jordán je pro křesťany posvátná řeka, dlouhá 251 km, tvořící hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu. Od soutoku sleduje Velkou příkopovou propadlinu, protéká sladkovodním Galilejským jezerem a vlévá se do bezodtokého Mrtvého moře.
  • Město Petra, doslova vytesané do skal a dokonale ukryté v pahorkatině mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem, bylo již ve starověku považováno za jeden ze sedmi divů světa.

Jordánsko po právu náleží k zemím s bohatou kulturní tradicí. Země kdysi bývala součástí kolébky civilizace. Vystřídali se zde postupně Egypťané, Izraelci, Asyřané, Babyloňané, Peršané, Řekové, Římané, muslimští Arabové, křesťanští křižáci a osmanští Turci. Jordánsko je domovem dvou okázalých zajímavostí na Blízkém východě. První je Petra - starodávné město Nabatejců, jedna z nejkrásnějších staveb na světě. Druhým místem je Vádí Rum. Místo, které okouzlilo Lawrence z Arábie. Dnes království nabízí výbornou kvalitu a vybavenost služeb cestovního ruchu a stále se rozšiřující nabídku hotelů u Mrtvého i Rudého moře.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil vládou nově dosazené soudce

Polský nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že soudci nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou nemají rozhodovat soudní pře. I z dnešního neveřejného rozhodování, které podle médií trvalo sedm hodin, předsedkyně nejvyššího soudu vyloučila všechny soudce, které do této soudní instance nominovala soudcovská rada. Vysvětlila to zásadou, že soudce nesmí rozhodovat v případu, který se ho osobně týká.

Jde o další krok ve sporu s konzervativní vládou a vládnoucí stranou o nezávislost polské justice. Novou soudcovskou radu vytvořila parlamentní většina vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), a ne sami soudci, jak tomu bylo dříve.

Jednání nejvyšší soudu se pokusila na návrh šéfky dolní komory parlamentu Elžbiety Witekové (PiS) zablokovat předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská. Ale nejvyšší soud se odmítl podřídit tomuto příkazu. Na ústavní soud se mezitím podle televize TVN 24 obrátili i noví členové nejvyššího soudu, kteří byli z dnešního rozhodování vyloučeni.

Prezident Andrzej Duda, pocházející z PiS, před novináři prohlásil, že jmenování soudců je výlučnou pravomocí hlavy státu, nepodléhá žádné kontrole a že nejvyšší soud se touto věcí neměl zabývat.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Praha ani v druhém výběrovém řízení ředitele magistrátu nevybrala

Komise nedoporučila žádného z přihlášených kandidátů. Magistrát o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě. Město vypíše nové výběrové řízení. Řízením úřadu, který zaměstnává zhruba 2300 úředníků, je nyní pověřena zástupkyně ředitele Zdena Javornická, a to od předloňského července, kdy minulá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala tehdejší ředitelku Martinu Děvěrovou.

Podle informací serveru Seznam Zprávy do druhého kola konkurzu postoupili šéf magistrátního odboru legislativy Tomáš Havel, Marta Kopecká, Karel Bláha a Radka Říhová. Do výběrového řízení se přihlásila právě také bývalá primátorka Krnáčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy