Základní charakteristika
Jordánsko sousedí na severu se Sýrií, na severovýchodě s Irákem, na východě a na jihu se Saúdskou Arábií a na západě s Izraelem.
Historie
Základní údaje
Hlavní město: Ammán
Rozloha: 89 342 km²
Nejvyšší bod: Džabal Umm ad-Dámí ((1 854 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Asie
Počet obyvatel: 6, 5 mil.
Hustota zalidnění: 68, 4 ob. / km²
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Arabové
Náboženství: muslimové 92 %, křesťané 6 %
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 25. května 1946
Měna: jordánský dinár
Do počátku 20. století bylo Jordánsko součástí Palestiny. Zdejší území bylo domovem nejstarších civilizací světa, bylo osídleno už v paleolitu. Prvními hmatatelnými důkazy přítomnosti obyvatelstva jsou zbytky keramiky staré 7 000 let, které zřejmě vyrobili Kanánejci a Amorejci. V polovině 2. tisíciletí př. n. l. se území stalo po dlouhém boji Egypťanů a Chetitů kořistí Egypta. Kolem 13. století př. n. l. historii východního Středomoří výrazně poznamenal vpád mořských národů, s nimiž přišel nový kmen Pelištejnců, který osídlil bývalá sídla Kanánejců. Tento kmen, jenž dal název Palestině, s sebou mj. přinesl také znalost výroby železa. V roce 63 př. n.l. se Izrael stal součástí Římské říše a byl pod kontrolou několika konzulů, mj. Heroda a Piláta Pontského. Předpokládá se, že v této době zde žil a kázal Ježíš.
V roce 331 se císař Konstantin stal křesťanem a křesťanství se stalo uznávaným náboženstvím. Na území dnešního Jordánska se usadil kmen Banú Ghassan, který křesťanství přijal a vedl si poměrně dosti úspěšně i na hospodářském poli. Celé Jordánsko bylo muslimy dobyto v první polovině 7. století. Po éře křižáků, kteří za sebou nechali pevnosti a hrady v Keraku, Adžlúnu, Šóbaku, ve Vádí Músa a na ostrově Faraon, se moci na území dnešního Jordánska chopili Osmané. Jejich uzurpátorský vztah k oblasti vedl k tomu, že beduínské kmeny na severu a kočovníci na jihu v čele s emírem Fajsalem v době 1. světové války aktivně napomáhali Britům v boji proti tureckému vlivu, o čemž příznačně vypovídá příběh legendárního Lawrence z Arábie.
Když Osmanská říše po první světové válce zanikla, převzala kontrolu nad Palestinou Velká Británie a vytvořila stát Transjordánsko. Za hlavní město byl prohlášen Ammán. Roku 1923 se Transjordánsko oddělilo od Palestiny. V roce 1946 bylo vyhlášeno nezávislé Hášimovské království. O vládu nad tímto územím bojovali Arabové s Izraelci. Ještě před vyhlášením klidu zbraní roku 1949 jordánská vojska okupovala území, které se později stalo známým jako Západní břeh Jordánu, a rovněž východní Jeruzalém. Jordánsko začalo zažívat éru rozmachu. Turismus vzkvétal, do země proudila pomoc ze Spojených států. V roce 1967 propukla Šestidenní válka, kdy Izrael převzal zpět Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém. Během šesti dnů přišlo Jordánsko o příjmy z průmyslu i o zemědělskou půdu. Z okupovaného území proudilo do země několik tisíc palestinských uprchlíků. V letech 1980-88 Jordánsko v Íránsko-irácké válce podporovalo Irák. Roku 1991 v průběhu války v Perském zálivu kritizovalo vojenský zásah Západu v Iráku. Jordánsko začalo znovu navazovat vztahy s Kuvajtem a Saúdskou Arábií zpřetrhané válkou v Zálivu v roce 1991. První nezávislé volby proběhly v roce 2003.
Hospodářství
Hlavní průmyslová odvětví jsou zpracování fosfátů a ropy, výroba cementu a umělých hnojiv, potravinářství (mlékárenství, konzervárny ovoce a zeleniny), výroba cigaret, olivového oleje a mýdla, oděvnictví a farmaceutický průmysl. Roste význam turistického ruchu. Na 3,3 % obdělávatelné rozlohy země se pěstují olivy, tabák, citrusy, ovocné stromy, pšenice, jahody, rajčata a okurky. Na pastvinách (8 % celkové rozlohy) se chovají ovce, kozy, dobytek a velbloudi; z toho část chovají dosud kočovní Beduíni. V Jordánu se loví ryby a voda z řeky se využívá pro zavlažování.
Obyvatelstvo a náboženství
Národnostní složení je tvořeno z 90 % Araby, dále Čečeny, Armény a Beduíny. Hlavním náboženstvím je islám, v zemi žijí 4 % křesťanů.
Politický systém
Jordánsko je konstituční monarchií, hlavou státu je král. Dvoukomorové Národní shromáždění (Majlis al-'Umma) se skládá ze senátu (House of Notables, Majlis al-Ayan), který má 55 senátorů jmenovaných králem na 4 roky a z poslanecké sněmovny (Majlis al-Nuwaab) o 110 poslancích.
Dovolená a cestování
Zajímavosti
- Jordán je pro křesťany posvátná řeka, dlouhá 251 km, tvořící hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu. Od soutoku sleduje Velkou příkopovou propadlinu, protéká sladkovodním Galilejským jezerem a vlévá se do bezodtokého Mrtvého moře.
- Město Petra, doslova vytesané do skal a dokonale ukryté v pahorkatině mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem, bylo již ve starověku považováno za jeden ze sedmi divů světa.
Jordánsko po právu náleží k zemím s bohatou kulturní tradicí. Země kdysi bývala součástí kolébky civilizace. Vystřídali se zde postupně Egypťané, Izraelci, Asyřané, Babyloňané, Peršané, Řekové, Římané, muslimští Arabové, křesťanští křižáci a osmanští Turci. Jordánsko je domovem dvou okázalých zajímavostí na Blízkém východě. První je Petra - starodávné město Nabatejců, jedna z nejkrásnějších staveb na světě. Druhým místem je Vádí Rum. Místo, které okouzlilo Lawrence z Arábie. Dnes království nabízí výbornou kvalitu a vybavenost služeb cestovního ruchu a stále se rozšiřující nabídku hotelů u Mrtvého i Rudého moře.