Jordánsko

5. 2. 2017 11:12
Jordánské hášimovské království je stát na Blízkém východě. Hlavním městem je Ammán.
Jordánská vlajka
Jordánská vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Jordánsko sousedí na severu se Sýrií, na severovýchodě s Irákem, na východě a na jihu se Saúdskou Arábií a na západě s Izraelem.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Ammán
Rozloha: 89 342 km²
Nejvyšší bod: Džabal Umm ad-Dámí ((1 854 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Asie
Počet obyvatel: 6, 5 mil.
Hustota zalidnění: 68, 4 ob. / km²
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Arabové
Náboženství: muslimové 92 %, křesťané 6 %
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 25. května 1946
Měna: jordánský dinár

Do počátku 20. století bylo Jordánsko součástí Palestiny. Zdejší území bylo domovem nejstarších civilizací světa, bylo osídleno už v paleolitu. Prvními hmatatelnými důkazy přítomnosti obyvatelstva jsou zbytky keramiky staré 7 000 let, které zřejmě vyrobili Kanánejci a Amorejci. V polovině 2. tisíciletí př. n. l. se území stalo po dlouhém boji Egypťanů a Chetitů kořistí Egypta. Kolem 13. století př. n. l. historii východního Středomoří výrazně poznamenal vpád mořských národů, s nimiž přišel nový kmen Pelištejnců, který osídlil bývalá sídla Kanánejců. Tento kmen, jenž dal název Palestině, s sebou mj. přinesl také znalost výroby železa. V roce 63 př. n.l. se Izrael stal součástí Římské říše a byl pod kontrolou několika konzulů, mj. Heroda a Piláta Pontského. Předpokládá se, že v této době zde žil a kázal Ježíš.

V roce 331 se císař Konstantin stal křesťanem a křesťanství se stalo uznávaným náboženstvím. Na území dnešního Jordánska se usadil kmen Banú Ghassan, který křesťanství přijal a vedl si poměrně dosti úspěšně i na hospodářském poli. Celé Jordánsko bylo muslimy dobyto v první polovině 7. století. Po éře křižáků, kteří za sebou nechali pevnosti a hrady v Keraku, Adžlúnu, Šóbaku, ve Vádí Músa a na ostrově Faraon, se moci na území dnešního Jordánska chopili Osmané. Jejich uzurpátorský vztah k oblasti vedl k tomu, že beduínské kmeny na severu a kočovníci na jihu v čele s emírem Fajsalem v době 1. světové války aktivně napomáhali Britům v boji proti tureckému vlivu, o čemž příznačně vypovídá příběh legendárního Lawrence z Arábie.

Když Osmanská říše po první světové válce zanikla, převzala kontrolu nad Palestinou Velká Británie a vytvořila stát Transjordánsko. Za hlavní město byl prohlášen Ammán. Roku 1923 se Transjordánsko oddělilo od Palestiny. V roce 1946 bylo vyhlášeno nezávislé Hášimovské království. O vládu nad tímto územím bojovali Arabové s Izraelci. Ještě před vyhlášením klidu zbraní roku 1949 jordánská vojska okupovala území, které se později stalo známým jako Západní břeh Jordánu, a rovněž východní Jeruzalém. Jordánsko začalo zažívat éru rozmachu. Turismus vzkvétal, do země proudila pomoc ze Spojených států. V roce 1967 propukla Šestidenní válka, kdy Izrael převzal zpět Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém. Během šesti dnů přišlo Jordánsko o příjmy z průmyslu i o zemědělskou půdu. Z okupovaného území proudilo do země několik tisíc palestinských uprchlíků. V letech 1980-88 Jordánsko v Íránsko-irácké válce podporovalo Irák. Roku 1991 v průběhu války v Perském zálivu kritizovalo vojenský zásah Západu v Iráku. Jordánsko začalo znovu navazovat vztahy s Kuvajtem a Saúdskou Arábií zpřetrhané válkou v Zálivu v roce 1991. První nezávislé volby proběhly v roce 2003.

Hospodářství

Hlavní průmyslová odvětví jsou zpracování fosfátů a ropy, výroba cementu a umělých hnojiv, potravinářství (mlékárenství, konzervárny ovoce a zeleniny), výroba cigaret, olivového oleje a mýdla, oděvnictví a farmaceutický průmysl. Roste význam turistického ruchu. Na 3,3 % obdělávatelné rozlohy země se pěstují olivy, tabák, citrusy, ovocné stromy, pšenice, jahody, rajčata a okurky. Na pastvinách (8 % celkové rozlohy) se chovají ovce, kozy, dobytek a velbloudi; z toho část chovají dosud kočovní Beduíni. V Jordánu se loví ryby a voda z řeky se využívá pro zavlažování.

Obyvatelstvo a náboženství

Národnostní složení je tvořeno z 90 % Araby, dále Čečeny, Armény a Beduíny. Hlavním náboženstvím je islám, v zemi žijí 4 % křesťanů.

Politický systém

Jordánsko je konstituční monarchií, hlavou státu je král. Dvoukomorové Národní shromáždění (Majlis al-'Umma) se skládá ze senátu (House of Notables, Majlis al-Ayan), který má 55 senátorů jmenovaných králem na 4 roky a z poslanecké sněmovny (Majlis al-Nuwaab) o 110 poslancích.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Jordán je pro křesťany posvátná řeka, dlouhá 251 km, tvořící hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu. Od soutoku sleduje Velkou příkopovou propadlinu, protéká sladkovodním Galilejským jezerem a vlévá se do bezodtokého Mrtvého moře.
  • Město Petra, doslova vytesané do skal a dokonale ukryté v pahorkatině mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem, bylo již ve starověku považováno za jeden ze sedmi divů světa.

Jordánsko po právu náleží k zemím s bohatou kulturní tradicí. Země kdysi bývala součástí kolébky civilizace. Vystřídali se zde postupně Egypťané, Izraelci, Asyřané, Babyloňané, Peršané, Řekové, Římané, muslimští Arabové, křesťanští křižáci a osmanští Turci. Jordánsko je domovem dvou okázalých zajímavostí na Blízkém východě. První je Petra - starodávné město Nabatejců, jedna z nejkrásnějších staveb na světě. Druhým místem je Vádí Rum. Místo, které okouzlilo Lawrence z Arábie. Dnes království nabízí výbornou kvalitu a vybavenost služeb cestovního ruchu a stále se rozšiřující nabídku hotelů u Mrtvého i Rudého moře.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů, Spojené státy žádají vysvětlení

Turecko se na severovýchodě Sýrie dopustilo několika incidentů, které Spojené státy považují za válečné zločiny, oznámil zvláštní americký zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey. Dodal, že plošné důkazy o etnických čistkách pod vedením Turků USA nemají.

Jeffrey uvedl, že USA nyní zprávy o tureckém počínání v Sýrii prověřují a že si od Ankary vyžádaly vysvětlení. Poznamenal také, že USA vyšetřují, zda Turecko během ofenzivy použilo zakázaný bílý fosfor. Ten se v minulosti kvůli schopnosti samovznícení při styku se vzduchem používal k výrobě samozápalných pum a dělostřeleckých granátů.

Jeffrey také potvrdil prohlášení amerického ministra obrany Marka Espera, že během chaosu při turecké invazi uprchlo z vězení v Sýrii přes sto členů teroristické organizace Islámský stát. "Nevíme, kde jsou," uvedl zvláštní zmocněnec.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy