Bělehrad

30. 3. 2015 16:02
Hlavnímu městu Srbska se přezdívá Paříž Balkánu nebo také Bílé město. Svádí k tomu široké ulice s kavárnami a honosné budovy v centru města.
Bělehrad, hlavní město Srbska
Bělehrad, hlavní město Srbska | Foto: Thinkstock

Když ale odbočíte z centra, narazíte na pravou tvář Bělehradu, zničenou bezpočtem válek trvající až do konce 20. století.

Bělehrad leží na soutoku řek Sávy a Dunaje téměř uprostřed země, což bylo jedním z důvodů, proč se o něj odpradávna vedly kruté boje. Podle historických pramenů bylo město za své trvání poničeno celkem 44x, proto se není čemu divit, že nejstarší budovy pocházejí z 19. století, kdy z města zmizeli poslední Turci a Srbové srovnali se zemí vše, co prozatím nebylo zbořeno, a co jim je připomínalo. Bělehrad je kulturním, hospodářským i politickým centrem Srbska. Vytváří se zde celá třetina HDP a právě zde se nacházejí sídla velkých společností. Jak by ne, když je Bělehrad jediným městem nad milion obyvatel v zemi.

Bělehrad - základní informace

Název: Bělehrad
Stát: Srbsko
Počet obyvatel: 1 700 000
Rozloha: 360 km²
Nadmořská výška: 117 m.n.m.
Hustota obyvatel: 3 241 obyv./km²
Náboženství: pravoslaví
Telefonní předvolba: +381 11

Každoročně se zde konají také různé festivaly a veletrhy, od těch filmových a hudebních až po divadelní. Gastronomie je různorodá, za výhodné ceny si můžete dát řízek s hranolky i čerstvý salát. Po chuti vám však nebude doba, kterou musíte na objednané pokrmy čekat. Půlhodinu si posedíte i v restauraci, kde není plno. Při cestování autem nebudete mít radost ani z výše dálničních poplatků. Bělehrad a vlastně i celé Srbsko těží ze své strategické polohy maximum, a tak si za průjezd jejich zemí zaplatíte částku, která absolutně neodpovídá kvalitě dálnic.

Historie

Osídlení v oblasti dnešního Bělehradu bylo patrné již v dobách Keltů. Ty zde pak vystřídali Římané, kteří město pojmenovali Singidunum a vybudovali zde přístav. Od 6. století bylo město součástí Byzantské říše a po jejím zániku se sem nastěhovali Slované. Již tehdy ale město trpělo útoky ze strany Benátek i Uherska, které toužily po tom si strategické místo přisvojit. V roce 1284 se Bělehrad stal poprvé hlavním městem Srbska, ve 14. a 15. století byl ale součástí Uher.

K jeho rozkvětu došlo především na počátku 15. století, kdy bylo město součástí posledního srbského státu středověku – Srbského despotátu. V období husitských válek přebral Bělehrad postavení Českých zemí při vývozu stříbra. V polovině 15. století oblast sužovaly nájezdy Turků, což mělo za následek emigraci mnoha vzdělaných lidí z Bulharska, Řecka a Makedonie právě do Bělehradu. Z města se tak stalo kulturní centrum. V průběhu 16. až 18. století město střídavě drželi pod nadvládou Turci a Rakušané. Od roku 1806 je Bělehrad znovu hlavním městem autonomního Srbska, až do roku 1867 zde byla stále přítomná turecká vojska. 19. století znamenalo pro Bělehrad rychlou přeměnu, staré budovy byly zbourány a postaveny nové, které se dramaticky lišily od těch původních.

V roce 1918 se Bělehrad stal hlavním městem Jugoslávie. Za druhé světové války bylo město obsazeno nacistickým Německem a v roce 1944 osvobozeno Rudou armádou. Navzdory rozkvětu města a výstavbě mnoha nových budov Bělehrad v 80. letech 20. století pocítil ekonomické i politické problémy, které měla na svědomí vláda Slobodana Miloševiće, což v důsledku vedlo k bombardování města vojsky NATO v roce 1999. Poškozeny byly především státní budovy, které jsou jako památka na „americkou architekturu konce 20. století“ ponechány v bezútěšném stavu dodnes.

Turistické zajímavosti

Bělehrad, Kalemegdan
Bělehrad, Kalemegdan | Foto: Thinkstock

K nejzajímavějším místům Bělehradu bezesporu patří pevnost Kalemegdan, kterou obklopuje krásný park. Hlavním symbolem tohoto komplexu opevnění je socha Vítěze od chorvatského sochaře Ivana Meštroviče z roku 1928. Jelikož se jedná o nahého muže, socha, která měla být původně postavena v centru města, byla kvůli prudérnosti místních dam přesunuta právě sem.

Nejpůsobivější je hlavní ulice Kněza Mihajla, široký, v noci krásně osvětlený bulvár plný kaváren a značkových obchodů. Na konci této ulice se nachází Náměstí Republiky s budovou Národního divadla z roku 1869 a Národního muzea, jehož rekonstrukce se táhne stejně dlouho jako ta pražská. Ikonou náměstí je socha jezdce Michaila Onrenoviče, za jehož vlády Srbsko získalo nezávislost.

V centru města můžete dále obdivovat Starý a Nový palác z let 1882 a 1913, který kdysi sloužil jako rezidence královských rodů, nebo kostel sv. Sávy, jeden z největších pravoslavných kostelů na světě, který se začal stavět v roce 1935 a ani dnes není plně dokončen. Najdete zde také mešitu Bajrakli Džamija z konce 17. století. Dalším místem, které byste neměli minout, je Ada Ciganlija, což je vlastně městská pláž vinoucí se kolem jezera na řece Sávě.

Počasí

Bělehrad se nachází v pásmu mírného kontinentálního podnebí, pro které je typické střídání čtyř ročních období a rovnoměrné rozložení srážek během celého roku. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy se teploty šplhají průměrně nad 27 stupňů, nejchladnějším je leden, kdy teplota padá k mínus 5 stupňům. Nejvhodnějšími měsíci pro návštěvu jsou i přes vysoké teploty měsíce červen a červenec, které jsou také těmi nejslunnějšími. 

 

Právě se děje

před 13 minutami

Růst české ekonomiky zpomalil

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí stoupl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 procenta. Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika vykázala podle zpřesněného říjnového odhadu meziroční růst 2,8 procenta, mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procenta. Analytici ve 3. čtvrtletí počítali s růstem meziročně o 2,7 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 44 minutami

Německá ekonomika se těsně vyhnula recesi, HDP vzrostl o 0,1 procenta

Německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí těsně vyhnula recesi. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,1 procenta po poklesu 0,2 procenta v období duben až červen. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru pokles HDP o 0,1 procenta. Podle statistiků ekonomiku v mezičtvrtletním srovnání podpořila hlavně spotřeba. Výdaje domácností i vlády se zvýšily. Rostl také vývoz, zatímco dovoz zůstal zhruba na stejné úrovni jako v předchozích třech měsících.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Student školy na východě Ruska střílel na spolužáky, jednoho z nich zabil

Jednoho člověka zabil a další tři zranil útočník, který ve čtvrtek střílel na vysoké škole ve východoruském Blagověščensku. Policie podle agentury TASS uvedla, že motivem mladíka, který byl studentem školy a který poté spáchal sebevraždu, byly zřejmě spory se spolužáky.

"Na místě jsme našli těla dvou mladých lidí včetně útočníka," uvedla místní pobočka ruského ministerstva vnitra. Dodala, že zbraň měl registrovanou 19letý muž, který je považován za střelce. Útočníkovou obětí je rovněž 19letý student. V nemocnici skončili tři mladí lidé, stav dvou z nich byl označen jako středně vážný, oba podle médií museli podstoupit operaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy