Když ale odbočíte z centra, narazíte na pravou tvář Bělehradu, zničenou bezpočtem válek trvající až do konce 20. století.

Bělehrad leží na soutoku řek Sávy a Dunaje téměř uprostřed země, což bylo jedním z důvodů, proč se o něj odpradávna vedly kruté boje. Podle historických pramenů bylo město za své trvání poničeno celkem 44x, proto se není čemu divit, že nejstarší budovy pocházejí z 19. století, kdy z města zmizeli poslední Turci a Srbové srovnali se zemí vše, co prozatím nebylo zbořeno, a co jim je připomínalo. Bělehrad je kulturním, hospodářským i politickým centrem Srbska. Vytváří se zde celá třetina HDP a právě zde se nacházejí sídla velkých společností. Jak by ne, když je Bělehrad jediným městem nad milion obyvatel v zemi.

Každoročně se zde konají také různé festivaly a veletrhy, od těch filmových a hudebních až po divadelní. Gastronomie je různorodá, za výhodné ceny si můžete dát řízek s hranolky i čerstvý salát. Po chuti vám však nebude doba, kterou musíte na objednané pokrmy čekat. Půlhodinu si posedíte i v restauraci, kde není plno. Při cestování autem nebudete mít radost ani z výše dálničních poplatků. Bělehrad a vlastně i celé Srbsko těží ze své strategické polohy maximum, a tak si za průjezd jejich zemí zaplatíte částku, která absolutně neodpovídá kvalitě dálnic.

Historie

Osídlení v oblasti dnešního Bělehradu bylo patrné již v dobách Keltů. Ty zde pak vystřídali Římané, kteří město pojmenovali Singidunum a vybudovali zde přístav. Od 6. století bylo město součástí Byzantské říše a po jejím zániku se sem nastěhovali Slované. Již tehdy ale město trpělo útoky ze strany Benátek i Uherska, které toužily po tom si strategické místo přisvojit. V roce 1284 se Bělehrad stal poprvé hlavním městem Srbska, ve 14. a 15. století byl ale součástí Uher.

K jeho rozkvětu došlo především na počátku 15. století, kdy bylo město součástí posledního srbského státu středověku – Srbského despotátu. V období husitských válek přebral Bělehrad postavení Českých zemí při vývozu stříbra. V polovině 15. století oblast sužovaly nájezdy Turků, což mělo za následek emigraci mnoha vzdělaných lidí z Bulharska, Řecka a Makedonie právě do Bělehradu. Z města se tak stalo kulturní centrum. V průběhu 16. až 18. století město střídavě drželi pod nadvládou Turci a Rakušané. Od roku 1806 je Bělehrad znovu hlavním městem autonomního Srbska, až do roku 1867 zde byla stále přítomná turecká vojska. 19. století znamenalo pro Bělehrad rychlou přeměnu, staré budovy byly zbourány a postaveny nové, které se dramaticky lišily od těch původních.

V roce 1918 se Bělehrad stal hlavním městem Jugoslávie. Za druhé světové války bylo město obsazeno nacistickým Německem a v roce 1944 osvobozeno Rudou armádou. Navzdory rozkvětu města a výstavbě mnoha nových budov Bělehrad v 80. letech 20. století pocítil ekonomické i politické problémy, které měla na svědomí vláda Slobodana Miloševiće, což v důsledku vedlo k bombardování města vojsky NATO v roce 1999. Poškozeny byly především státní budovy, které jsou jako památka na „americkou architekturu konce 20. století“ ponechány v bezútěšném stavu dodnes.

Turistické zajímavosti

Bělehrad, Kalemegdan | Foto: Thinkstock

K nejzajímavějším místům Bělehradu bezesporu patří pevnost Kalemegdan, kterou obklopuje krásný park. Hlavním symbolem tohoto komplexu opevnění je socha Vítěze od chorvatského sochaře Ivana Meštroviče z roku 1928. Jelikož se jedná o nahého muže, socha, která měla být původně postavena v centru města, byla kvůli prudérnosti místních dam přesunuta právě sem.

Nejpůsobivější je hlavní ulice Kněza Mihajla, široký, v noci krásně osvětlený bulvár plný kaváren a značkových obchodů. Na konci této ulice se nachází Náměstí Republiky s budovou Národního divadla z roku 1869 a Národního muzea, jehož rekonstrukce se táhne stejně dlouho jako ta pražská. Ikonou náměstí je socha jezdce Michaila Onrenoviče, za jehož vlády Srbsko získalo nezávislost.

V centru města můžete dále obdivovat Starý a Nový palác z let 1882 a 1913, který kdysi sloužil jako rezidence královských rodů, nebo kostel sv. Sávy, jeden z největších pravoslavných kostelů na světě, který se začal stavět v roce 1935 a ani dnes není plně dokončen. Najdete zde také mešitu Bajrakli Džamija z konce 17. století. Dalším místem, které byste neměli minout, je Ada Ciganlija, což je vlastně městská pláž vinoucí se kolem jezera na řece Sávě.

Počasí

Bělehrad se nachází v pásmu mírného kontinentálního podnebí, pro které je typické střídání čtyř ročních období a rovnoměrné rozložení srážek během celého roku. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy se teploty šplhají průměrně nad 27 stupňů, nejchladnějším je leden, kdy teplota padá k mínus 5 stupňům. Nejvhodnějšími měsíci pro návštěvu jsou i přes vysoké teploty měsíce červen a červenec, které jsou také těmi nejslunnějšími.