Makedonie

30. 10. 2016 14:59
Republika Makedonie je novým státem, který vznikl rozpadem Jugoslávie. V Evropské unii a na vícestranných mezinárodních fórech se používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Republika Makedonie je vnitrozemský stát. Sousedí se Srbskem a Kosovem na severu, Bulharskem, Řeckem a Albánií. Hlavním městem je Skopje.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Skopje
Rozloha: 25 713 km²
Nejvyšší bod: Velký Korab (2764  m n. m.)
Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel:  2,1 mil.
Hustota zalidnění: 80,2 ob. / km²
Jazyk: makedonština
Národnostní složení: Makedonci, Albánci, Turci a Romové
Náboženství: pravoslaví, islám
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 8. září 1991 (oddělení od Jugoslávie)
Měna: makedonský denár

Ve starověku žili na území celého historického území Makedonci, kteří přejímali řeckou kulturu. V roce 338 př. Kr. porazil král Filip II. v bitvě u Chairóneie koalici řeckých států a Makedonie získala nadvládu nad celým Řeckem. Ještě úspěšnější byl jeho syn Alexandr Veliký. Makedonci rozšířili po světě řeckou (helénistickou) kulturu. Po Alexandrově smrti se obrovská říše ihned rozpadla a rozdělili si ji jeho vojevůdci. Po několika římsko-makedonských válkách se samotná Makedonie stala kořistí Římanů a v roce 149 byla vytvořena provincie Macedonia. Po rozpadu Římské říše se Makedonie stala součástí Východořímské. V 9. století se stala oblast součástí Bulharské říše. Na konci 10. století přišlo druhé slavné období makedonské historie. Čtyři bratři – Aron, David, Mojžíš a Samuil chtěli vytvořit vlastní stát a vzbouřili se proti Bulharům. Bulharská říše byla zároveň vyvrácena Byzantinci. Čtyři bratři ale dokázali vybojovat celé území Makedonie i Bulharska zpět. Samuil se postupně zbavil tří bratrů (Arona a jeho rodinu nechal zavraždit) a stal se makedonským (západobulharským) králem. Jeho sídlem se stal Ohrid, kde postavil pevnost a který se stal zároveň centrem samostatné větve pravoslavné církve. Samuil ale skončil neslavně, v roce 1014 prohrála jeho vojska v bitvě s Byzantinci.

Ve 14. století nakrátko ovládli Makedonii pro změnu Srbové. Po katastrofální porážce Srbska v bitvě na Kosově poli v roce 1389 připadla celá oblast Turkům, i když král Marko, který sídlil v Prilepu, Turkům ještě pět let vzdoroval. Turci panovali rozsáhlému území historické Makedonie celých 523 let - až do roku 1912. V 18. a 19. století osmanské impérium postupně sláblo a na Balkáně začaly vznikat nové státy, které si vybojovaly nezávislost, zejména Řecko, Bulharsko a Srbsko. Zároveň se probouzelo národní cítění samotných Makedonců. Koncem 19. století založila skupina intelektuálů Vnitřní makedonskou revoluční organizaci (VMRO). V roce 1903 zorganizovala skupina tzv. Ilidenské povstání, které Turci krutě potlačili.

V roce 1912 vypukla první balkánská válka, ve které se Řecko, Bulharsko, Srbsko a Černá Hora vrhli na slábnoucí Turecko a rozdělili si jeho evropská území. Hned v roce 1913 začala kvůli Makedonii druhá balkánská válka, ve které se pro změnu všechny okolní státy spojily proti Bulharsku. Války, při nichž byly pustošeny makedonské vesnice, vedly k rozdělení území Makedonie mezi Řecko, Srbsko a Bulharsko. O rok později vypukla první světová válka. Nespokojení Bulhaři se připojili na stranu Centrálních mocností (Německa a Rakouska-Uherska), zatímco Srbové a Řekové stáli na straně Dohody. Hranice zůstaly po válce stejné jako v roce 1913 a srbská část Makedonie se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Ve druhé světové válce obsadili srbskou část Makedonie znovu Bulhaři, kteří byli spojenci Hitlera, další část byla okupována Mussoliniho Itálií v rámci tzv. Velké Albánie. Po válce se Makedonie znovu stala součástí Jugoslávie a byla vždy její nejchudší součástí. Rozpad Jugoslávie provázely krvavé války, ale Makedonie se odtrhla mírovou cestou. Nezávislost schválilo v referendu v roce 1991 celých 95 % zúčastněných voličů.

Hospodářství

Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším v Evropě.  Hlavními průmyslovými obory jsou potravinářství, textilní průmysl, chemický průmysl (včetně farmacie), hutnictví (železo, ocel), průmysl stavebních hmot (výroba cementu) a energetika. Zemědělství produkuje vinnou révu, tabák, zeleninu, mléko a vejce. Chová se dobytek: skot, ovce, prasata.

Obyvatelstvo a náboženství

Makedonie je etnicky pestrá země. Makedonci 64,2 %, Albánci 25,2 %, Turci 3,9 %, Romové 2,7 %, Srbové 1,8 %. V době dlouhé vlády Osmanské říše přešla většina Albánců na islám a jejich populace se ze samotné Albánie rozšířila do Kosova a Makedonie, po odchodu Turků zde už zůstali.

Politický systém

Zajímavosti

  • Jediný zachovalý akvadukt ve Skopje je jedním ze tří největších z bývalé Jugoslávie, pochází z osmanských časů.
  • Bay of Bones představuje komplex muzea na vodě v Zátoce kostí (Ohridské jezero). Pozůstatky pravěkého, starověkého a středověkého osídlení byly ponořené ve vodě, hlavně díky kolísání vodní hladiny.

Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. V čele republiky stojí prezident. Výkonnou a rovněž zákonodárnou moc má vláda. Nejvyšším orgánem zákonodárné moci je Sobranje - jednokomorový parlament.

Dovolená a cestování

Pro turisty může být zajímavá návštěva moderní části hlavního města Skopje. Největší atrakcí je Ohridské jezero, které je nejhlubším evropským (290 m) a jedním z nejstarších na světě. Bitola je pěkné město s působivým starým bazarem a antickými ruinami.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy