Renault

7. 7. 2011 12:04
Automobilka Renault je jedničkou na francouzském trhu, kde pravidelně poráží konkurenční automobilky Citroen a Peugeot.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Renault

Automobilka Renault je jedničkou na francouzském trhu, kde pravidelně poráží konkurenční automobilky Citroen a Peugeot. Renault je společně s Nissanem třetí největší automobilkou světa s prodejem více než šesti milionů kusů (v roce 2008, o dva roky později činily prodeje už jen 3,1 milionu vozů).

Historie

Automobilka Renault byla založena v roce 1899 bratry Louisem, Marcelem a Fernandem Renaultovými. Prvním typem automobilu byl Renault Voiturette 1CV, který Louis prodal příteli svého otce na Vánoce roku 1899. Renault se stal okamžitě úspěšným a kromě výroby osobních automobilů zamířil také na pole motoristického sportu. Tím bylo předznamenáno jeho další působení. V předválečné době Renault vyráběl také taxíky, autobusy, válečná letadla nebo tanky.

Po válce se Renault zaměřil na výrobu zemědělských a průmyslových strojů, na trhu osobních automobilů zaměřil pozornost na malé "lidové vozy". Krize na burzovních trzích však jeho rozvoj zpomalila. V meziválečné době Renault vyráběl auta mnoha typů, od malých až po velmi velké, například v roce 1928 vyprodukoval 45 tisíc automobilů. V témže roce francouzská automobilka uvedla na trh velké automobily značky Stella.

Po francouzské kapitulaci v roce 1940 odmítl Louis Renault vyrábět tanky pro nacistické Německo a namísto toho produkoval nákladní vozidla pro německé okupanty. Po osvobození továrny od nacistické nadvlády byl Renault obviněn z kolaborace a ve vězení v roce 1944 zemřel. V roce 1945 byla následně jeho společnost dekretem generála de Gaulla vyvlastněna a převedena pod francouzský stát (od kterého nyní požadují potomci Louise Renaulta odškodnění). Vedení společnosti převzal Pierre Lefaucheux, pod nímž došlo k obnovení prosperity automobilky.

Navázání mezinárodní spolupráce

Lefaucheux zaznamenal úspěch výrobou modelu 4CV, který konkuroval například Volkswagen Beetle a jehož se do roku 1961 prodalo více než půl milionu kusů. Po úspěchu začal Renault expandovat do dalších zemí, zejména v Severní Americe a Africe.

Následně začal Renault vyrábět řadu číslovaných vozů, přičemž největší úspěch zaznamenaly modely Renault 4, Renault 8, Renault 10 a Renault 16. Úspěšné však byly i další vozy, a to i během energetické krize v roce 1973. V 60. letech se Renault zaměřil také na výrobu velkých automobilů, a proto navázal spolupráci s americkou automobilkou Nash Motor Rambler. Svoje portfolio následně rozšířil, založením dceřiné společnosti Dacia, i na východní trhy - konkrétně Rumunsko. Spolupráci navázal též s automobilkami Volvo, Peugeot nebo American Motors. Ve spolupráci s ní začal vyrábět vozy Jeep Cherokee.

Během 80. let se automobilka zaměřila na severoamerické trhy produkcí modelu Renault Alliance (1983), následovaného Renaultem Encore a Eagle Premier (1987). Na evropské půdě vznikly například modely Renault 5, Renault 9 nebo luxusní Renault 25. Ve té době se také začala firma věnovat vývoji vozidel pro motoristický sport.

V roce 1984 postihla Renault krize, kterou měl zažehnat Georges Besse. Osekal náklady, vystoupil z motoristického sportu a vyhodil mnoho zaměstnanců. Jeho opatření přinesla v roce 1986 zmenšení dluhu na polovinu. V témže roce byl zavražděn komunistickou teroristickou skupinou. Nahradil jej Raymond Lévy, který v Besseho linii pokračoval.

Renault dosáhl pod jeho vedením mnoha úspěchů, například s automobily Clio (vyráběnými od roku 1990). Automobilka se také vrátila k nazývání modelů podle jmen, nikoliv čísel (Escape, Twingo a v polovině 90. let Mégane).

Privatizace a partnerství s Nissanem

Devadesátá léta také znamenala výraznou změnu ve vlastnické struktuře Renaultu. Od roku 1996 je společnost v soukromých rukách (stát má dnes v Renaultu patnáctiprocentní podíl). Změna vlastnické struktury znamenala další rozvoj automobilky a expanzi na nové trhy v Brazílii a Turecku.

V roce 1999 uzavřel Renault partnerství s japonskou automobilkou Nissan, které se stalo první svého druhu mezi francouzskou a japonskou společností. Renault získal 36,8% podíl v Nissanu, který koupil na oplátku 15% podíl ve francouzské automobilce. Ve stejném roce také Renault koupil 99 % rumunské automobilky Dacia.

21. století

V novém století se Renault zaměřil na další produkci značek Mégane a Laguna. Jeho vozy si získaly pověst jedněch z nejbezpečnějších na světě.

Kromě toho si Renault prošel i řadou skandálů, počínaje průmyslovou špionáží, přes obvinění, z krádeže dat konkurečního závodního týmu McLaren či podvodné závodní taktiky při závodech formule 1.

Vytvoření aliance s německou společnosti Daimler v roce 2010 přinese na trh nové vozy, které na bázi Renault Twingo nahradí dosavadní vozy Smart německé automobilky. Svoji pozornost zaměřil Renault také do Ruska. Prostřednictvím Nissanu se chce věnovat výrobě ekologických vozů. Prototyp Nissan Leaf byl dokonce prvním elektromobilem, který získal titul Auto roku 2011 v v Evropě i celosvětově.

Šéfem automobilky je brazilsko-libanonský obchodník Carlos Ghosn.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy