Maximální povolená rychlost

Aktualizováno 21. 2. 2020 14:00
Maximální povolená rychlost se v jednotlivých zemích liší, i v rámci Evropy se předpisy různí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Maximální povolená rychlost se v jednotlivých zemích liší, i v rámci Evropy se předpisy různí.

Přehled nejvyšších povolených rychlostí ve vybraných zemích

Všechny údaje v tabulce jsou v km/h, nejvyšší povolené rychlosti v USA a Austrálii se liší podle jednotlivých států, v Austrálii mohou být na vybraných místech povolené rychlosti vyšší.

Země

Obec

Mimo obec

Dálnice (čtyřpruhová rychlostní komunikace)

Česko

50

90

130 (110)

Rakousko

50

100

130 (100)

Německo

50

100

doporučená 130

Slovensko

50

90

130

Polsko

50 (v noci 60)

90

140 (120)

Maďarsko

50

90

130 (110)

Francie

50

80

130 (110)

Španělsko

50

90

120 (100)

Itálie

50

90

130 (110)

Švýcarsko

50

80

120 (100)

Velká Británie

48 (30 mph)

96 (60 mph)

112 (70 mph)

Chorvatsko

50

90

130 (110)

Řecko

50

90

130

Rusko

60

90

110

USA

40-48 (25-30 mph)

88-112 (55-70 mph)

88-136 (55-85 mph)

Japonsko

60

60

100

Čína

30

60-80

110-120

Austrálie

50

100-110

100-110

Zdroj dat: Autoklub ÖAMTC.

"Neomezená" rychlost na německých dálnicích

Řada řidičů žije v představě, že na německých dálnicích je rychlost zcela bez limitu, a tedy že si mohou beztrestně užívat jízdu, při které ručička tachometru ukazuje i nad 200 km/h. Realita je poněkud jiná. Pouze pro polovinu německé dálniční sítě platí doporučená nejvyšší dovolená rychlost 130 km/h. (A při snížené viditelnosti platí na všech komunikacích maximální rychlost 50 km/h.) Ve zbytku dálniční sítě se řidič setká buď s maximální povolenou rychlostí 120 km/h, či s jinými limity. Zvláště v letních měsících jsou na německých dálnicích kvůli dopravním omezením k vidění cedule s maximální povolenou rychlostí.

Předmětem úvah u našich sousedů je i zavedení celoplošného limitu, jednak z důvodů ekologických kvůli nižším emisím, jako to udělalo Nizozemsko, jednak z důvodu bezpečnosti.

Pokuty za překročení rychlosti

Rychlostní limity se v rámci Evropy neliší až tak výrazně, velký rozdíl ovšem může být ve výši pokut za jejich překročení. Nejpřísněji překročení rychlosti trestají v Norsku, kde hrozí při nerespektování předpisů ve městě pokuta až 500 eur. O řidičský průkaz zde přijdete za rychlost 76 km/h ve městě, 116 km/h mimo něj a 141, respektive 151 km/h na dálnici, za vyšší překročení rychlosti se může neukázněný řidič snadno a nekompromisně dostat do vězení.

Přísné normy platí také ve Švýcarsku, v Dánsku, Portugalsku (300 eur ve městě, 200 mimo něj) a v Itálii. Nejmírnější jsou pokuty zejména v zemích Beneluxu, v Rakousku a Lucembursku. V Německu se sankce za překročení rychlosti pohybují od 10 eur po nejpřísnějších 680 eur (plus zákaz řízení).

Česká republika patří spíše k zemím s mírnější sazbou. Překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec se trestá odebráním pěti bodů, pokutou 5 až 10 tisíc korun a zákazem řízení na půl roku až rok, v případě překročení o 20 km/h a více v obci nebo o 30 km/h a více mimo obec třemi body a pokutou 2500 až 5 tisíc korun a překročení o méně než 20 km/h v obci nebo o méně než 30 km/h mimo obec pak dvěma body a pokutou 1500 až 2500 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy