Dálnice D1

Aktualizováno 8. 3. 2021 16:45
Dálnice D1 je nejstarší, nejdelší a nejvytíženější dopravní tepnou v České republice.
Dálnice D1
Dálnice D1 | Foto: Aktuálně.cz

Dálnice D1 je nejstarší, nejdelší a nejvytíženější dopravní tepnou v České republice. Její plánovaná délka je 377 km (v provozu je doposud 366 km). Souvislý úsek dálnice vede z Prahy do Říkovic (obce v jihovýchodní části Olomouckého kraje) a z Přerova k česko-polské hranici. Na konci listopadu 2012 byl uveden do provozu úsek Bohumín - Polsko. V roce 2019 byl dokončen předposlední, 14kilometrový úsek Přerov - Lipník nad Bečvou. Termín zahájení stavby navazujícího chybějícího úseku Říkovice - Přerov se předpokládá na rok 2021, očekávají se však komplikace se stavebním povolením. Podle nových odhadů bude dálnice mezi Přerovem a Říkovicemi otevřena nejdříve v roce 2024.

Dálnice D47 vedoucí z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu a Bohumín až na česko-polskou hranici se po dokončení stala součástí dálnice D1 a v Polsku se napojuje na A1.

Úsek mezi Prahou a Brnem, který ve stávající podobě funguje od roku 1980, je nejvytíženějším dálničním úsekem v ČR.

Stavba D1 byla poprvé schválena 4. listopadu 1938, cílem tehdejší vlády bylo propojit Prahu s Podkarpatskou Rusí. Během druhé světové války byla stavba pozastavena, poté krátce obnovena, ale v současné podobě se stavba dálnice rozběhla až v roce 1967.

O čtyři roky později byl otevřen první úsek mezi Prahou a Mirošovicemi, u kterého bylo v roce 1999 dokončeno rozšíření na šestiproudou dálnici.

V roce 2009 se na dálnici D1 napojila Ostrava (centrum až o rok později) a přes rychlostní silnici R55 v roce 2010 i Zlín.

Ulevit dopravě na této dálnici by měla dálnice D3 v jižním směru z Prahy a ve směru na Olomouc a Ostravu dálnice D11 a dálnice D35 z Hradce Králové (resp. Úlibice) do Mohelnice. Navíc se plánuje také rozšíření dálnice D1 v prostoru Brna.

Nejvytíženější úsek dálnice mezi Prahou a Brnem stále prochází na několika úsecích modernizací, jež má být dokončena v letech 2020, resp. 2021.

(zdroj: materiály Ředitelství silnic a dálnic ČR)

Více o budování dálnic v Česku se můžete dočíst v našem speciálu s interaktivní mapou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy