Nissan

8. 7. 2011 16:09
Nissan je japonská automobilka, která je dvojkou na japonském trhu. V roce 1999 se spojila s Renaultem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Nissan je japonská automobilka, která vznikla v roce 1933. Původně byla součástí konglomerátu Nissan Group, zaměřujícího se především na trh s realitami a pojišťovnictví. Po spojení s Renaultem v roce 1999 a restrukturalizaci Carlose Ghosena se osamostatnila.

Spolu s Hondou a Toyotou jsou významnými hráči na americkém trhu. Doma je Nissan - hned za Toyotou - druhý.

Prezidentem automobilky, jejíž zisk v roce 2009 přesáhl 80 miliard dolarů, je brazilsko-libanonský obchodník Carlos Ghosn, který zároveň šéfuje společnému koncernu Renault-Nissan.

Historie

Původní název automobilky zněl Datsun, podle začátečních písmen svých zakladatelů. Zpočátku vyráběla pouze nákladní auta, ve třicátých letech 20.století však začala i s produkcí menších automobilů. Název Nissan dostala automobilka v roce 1934.

Začátky Nissanu se kromě nákladních aut nesly také ve znamení výroby letadel a motorů pro vojenská vozidla. Zaměření firmy se změnilo až po návštěvě šéfdesignera Williana R. Gorhama v americkém Detroitu. Nissan poté začal postupně navazovat partnerství s evropskými automobilkami - britským Austinem (Britská automobilová společnost) a později také s francouzským Renaultem a britským Hillmanem.

V prvních letech po navázání spolupráce s Austinem prodával Nissan pouze jejich auta. Ve vlastní výrobě pak začal využívat jejich specifik a svoje znalosti zhodnotil ve výrobě Nissanu L (1967-1986), Datsunu 510 (1968-1973) a sportovního Datsunu 240Z (1969-1987). V roce 1966, po spojení se společností Prince Motor, začal vyrábět auta Skyline a Gloria.

V 50. letech se Nissan vydal na zahraniční trhy a začal vyrábět malá auta, která více vyhovovala tamějším zákazníkům . V roce 1959 založil svoji americkou pobočku; kromě toho působil i v Austrálii. V té době vyráběl Nissan další modely Datsun, nejčastěji v italském stylu, například sportovní Datsun Fairlady, Datsun 510 nebo Datsun 240Z. Později se rozšířil i do Mexika, Taiwanu nebo Jihoafrické republiky. Vznik evropských poboček bylo vynuceno exportními přirážkami - jako první si zvolil Sunderland v jihovýchodní Anglii. V roce 2001 založil Nissan pobočku v Brazílii a v roce 2005 také v Indii. Po uzavření spolupráce s Renaultem zaměřila společnost svoji pozornost na čínský trh a produkci malých automobilů v Evropě.

Spolupráci s Renaultem uzavřel Nissan v roce 1999. Vlastní 15 % akcií francouzské automobilky, zatímco ta získala více než 40% podíl v Nissanu. Výsledkem spolupráce bylo například obnovení produkce luxusních vozů Infiniti nebo Nissanu 180.

21.století

V roce 2010 se konsorcium rozrostlo o německý Daimler, který získal podíl 3,9 % v automobilce Renault-Nissan (ta na oplátku získala stejný podíl Daimleru). Cílem spojených automobilek je především produkce elektrických automobilů na baterie. Nejnovějším modelem tohoto typu je Nissan Leaf - evropské i světové auto roku 2011. Toto ocenění získal vůz zároveň jako první elektromobil v historii.

Automobilka Nissan sídlí v japonské Jokohamě, kam se přestěhovala v roce 2009 z Tokya. Ekonomickou krizi automobilka zvládla dobře, přestože část zaměstnanců propuštěna, a továrna v Sunderlandu na dva týdny uzavřena. Pokles prodeje aut mezi lety 2008 a 2009 však byl nakonec pouhých 400 tisíc vozů. V roce 2010 se pak automobilka poprvé přehoupla přes hranici 4 milionů prodaných vozů.

Kromě již zmíněných zemí vyrábí Nissan své automobily například v Mexiku, Pákistánu, Španělsku, Thajsku nebo Rusku. Nově hodlá investovat zejména ve Velké Británii.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy