Historie

Když se rozpadal Sovětský Svaz, čekala mnohé státy dlouhá, složitá a mnohdy i nebezpečná cesta k demokracii. Z historie víme, že změna režimu i zahraničně-politické orientace celé země je náročný proces, který může stejně skončit úspěchem, jako katastrofou.

Název tohoto spojenectví je inspirován rokem 1335, kdy se v maďarském městě Visegrád sešli český, polský a samozřejmě maďarský král. Dohodli se zde na vzájemné politické a obchodní spolupráci. K založení současné V4 došlo 656 let po této události, 15. února 1991, ve snaze tuto kooperaci zopakovat.

Hlavní snahou společenství byla zpočátku vzájemná podpora z přechodu od totalitního režimu směrem k demokracii a postupné integrace do Evropy. Celá snaha byla podpořena tím, že země často následovaly stejnou cestu, například vstup do NATO a 1. května 2004 i do Evropské Unie.

V současné době se charakter a význam V4 mění, hlavním cílem již není pomoc při vzájemné integraci, ale koordinace postupu a rozhodování vůči EU. Společnými akcemi tak členové navzájem zlepšují své postavení proti zbytku evropského společenství.

Kulturní spolupráce

I když to není příliš známé, V4 není pouze politická platforma pro členské země, ale má taky svůj kulturní rozměr. Mezinárodní Visegrádský fond (International Visegrad Fund) sídlí v Bratislavě a jeho cílem je podporovat společný rozvoj v oblasti kultury, vědy, vzdělání, turismu i příhraniční spolupráce. Dohoda o jeho vzniku byla podepsána 9. června 2000 v českém Štiříně.

Rozpočet v roce 2014 činil 8 miliónů eur, tvoření rovnými příspěvky od všech členských zemí. Rozhodovacím orgánem je Konference Ministrů (Conference of Ministers), ve kterém zasedají ministři zahraničí. Výkonným úřadem je potom tzv. Výkonný ředitel (Executive Director) a jeho zástupce (Deputy Executive Director). Administrativním tělesem, jež zajišťuje technický chod celé aliance je Sekretariát (Secretariat).

Visegrádská bojová skupina

Ministři obrany všech čtyř zemí se sešli 4. května 2012 v Litoměřicích, kde podepsali vzájemnou dohodu o vytvoření společného bojového uskupení tzv. battlegroup. To by mělo dosahovat velikosti kolem 3000 mužů pod polským vojenským vedením. Záměrem bylo vytvořit skupinu rychlého nasazení v případě náhlých krizí.

Vytvořena měla být na začátku roku 2016. Vzhledem k agresi Ruska na Ukrajině byla 14. března 2014 uzavřena další dohoda, která ještě více prohlubovala vzájemnou kooperaci armád o společná cvičení, výcvik atd.

V4 a uprchlická krize

Visegrádská skupina se stala důležitým nástrojem při utváření společného postoje střední Evropy vůči uprchlické krizi, důležitěji však vůči snaze EU zavést kvóty na přerozdělování běženců. I když Visegrád od začátku avizoval, že jeho postup je jednotně odmítavý, na hlasování Rady Ministrů EU 22. září 2015 nakonec Polsko obrátilo. Jako jediná země V4 hlasovalo pro zavedení kvót, což vyvolalo diskuze o jednotnosti či dokonce funkčnosti celého spojenectví.