PRISM

11. 6. 2013 20:03
PRISM je americký vládní program zaměřený na boj proti terorismu, který v roce 2007 schválila vláda George W. Bushe.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

PRISM je americký vládní program, fungující od roku 2007, kdy nahradil nedostačující protiteroristický program. Spadá pod Národní bezpečnostní agenturu NSA.

Neznámou zůstává rozsah jeho zájmu, který se stal veřejně diskutovaným tématem po červnu 2013, kdy detaily o konkrétní praxi tohoto programu zveřejnil bývalý pracovník CIA Edward Snowden prostřednictvím deníků The Guardian a Washington Post.

Podle Snowdenových dokumentů PRISM monitoruje rozsáhlou celosvětovou komunikaci zahrnující devět velkých technologických a internetových společností jako Microsoft, Google, Yahoo,
Apple či Skype, od nichž získává texty, fotografie a videa z e-mailů, chatu, telefonních hovorů či záznamů na sociálních sítích.

V říjnu 2013 uveřejnil The Guardian informaci o tom, že USA měly dokonce nabourat samotný telefon ANgely Merkelové, což vyvolalo další vlnu kritiky a zesíleného napětí mezi Evropou a Amerikou.

Americká vláda o PRISM

PRISM je schválený a uzákoněný program, uvedený v Protect America Act of 2007 z doby prezidentství George W. Bushe a potvrzený na další pětileté období v roce 2012 i prezidentem Barackem Obamou. Zatímco původní protiteroristický program neprošel schválením organizace Foreign Intelligence Surveillance Court (FISC), tento už ano.

Podle vyjádření ředitele FBI Jamese Clappera shromažďuje důležité zpravodajské informace od technologických společností na základě soudního dohledu. Jako přínos tohoto programu uvádí dva příklady, při nichž PRISM odhalil teroristické plány - na newyorské metro a na redakci dánských novin.

Edward Snowden

Americký občan Edward Joseph Snowden (nar. 1983) byl zaměstnán v CIA, kde se zabýval zabezpečením softwaru, a pracoval pro NSA. Naposledy bydlel v rámci svého zaměstnání na Havaji.

V červnu 2013 poskytl amerických novinám dokumenty, které rozvířily aféru kolem programu PRISM. Motiv svého jednání, kterým porušil závazek mlčenlivosti, popisoval jako frustraci z dlouhodobého překračování společenských pravomocí americkou vládou, která bere lidem soukromí a zasahuje do svobody internetu.

Snowdenovi hrozí desítky let vězení, proto se uchýlil do Hongkongu, posléze do Ruska a dále hledá azyl v zemi, která nemá dohodu o vydávání zločinců do USA. Původně nebyl zdroj dokumentů označen, ale po několika dnech se Snowden sám v rozhovoru pro The Guardian přihlásil.

Skandál PRISM

Skutečná povaha programu je vzhledem k jeho utajení nejasná. Některé z organizací Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, Paltalk, YouTube, Skype, AOL a Apple, které jsou v dokumentech o PRISM výslovně jmenovány, se už vůči údajné dohodě s NSA ohradily a ubezpečily své uživatele, že jejich data jsou v bezpečí a neexistuje proces jejich shromažďování a prohledávání vládními úřady v Americe, pokud se nejedná o výslovnou soudní žádost.

Kvůli PRISM se ozvali i evropští politici, o celé kauze chce s americkým prezidentem mluvit německá kancléřka Angela Merkelová a na britského premiéra Davida Camerona vyvíjí tlak opoziční politici.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy