Maroko

21. 9. 2015 17:49
Stát Maroko se nachází na severozápadě Afriky. V arabštině se řekne al-Maghrib, což v překladu znamená západ.
Marocká vlajka
Marocká vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Jeho sousedy jsou španělské enklávy Menilla a Ceuta, Mauritánie, Západní Sahara a Alžírsko. Hornatou zemi s pohořím Atlas omývá Atlantský oceán. Podnebí ovlivňuje poušť Sahara, kde jsou velice horká léta s maximem 40 °C. Pohoří Atlas značí předěl mezi klimatickým rozhraním a počasí je zde v zimě deštivé s teplotami kolem 16 °C. Vrcholky hor v pohoří dosahují přes 4000 m. n. m. Mezi velké řeky patří Sebú, Tensift a Sous. Administrativně je země členěna do 12 regionů a hlavním městem je Rabat.

Základní údaje

Hlavní město: Rabat
Rozloha: 446 550 km²
Nejvyšší bod: Džabal Tubkal (4167 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+0
Světadíl: Afrika
Počet obyvatel: 32 725 847
Hustota zalidnění: 73 ob. / km²
Jazyk: arabština a berberština
Národnostní složení: Marokánci
Náboženství: muslimové
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 2. března 1956
Měna: marocký dirham (MAD)

Historie

Dějiny Maroka sahají až do prehistorie, avšak skutečné území státu bylo oficiálně založeno dvě století př. n. l., kdy se v Maroku usadili Féničané. Následně zemi obsadili Římané, kteří zde byli až do roku 40 př. n. l. Ve vnitrozemí žili Berbeři a útočili odtud na římské tábory. Za dob působení Římanů země zpustla, ubylo lesů a podzemní vody. V 5. století Římany vyhnali Vandalové, kteří založili královskou říši. O jedno století později obsadila Maroko Byzantská říše.

Mezi roky 705-708 si islámští Arabové podrobili Maroko a Berbeři byli nuceni konvertovat na islám. Od 8. do 13. století se vlády v Maroku střídaly od dynastie Idríssdů, přes Fátimovce až po Berbery. V 15. a 16. století Maroko výrazně ovlivňovaly vlády Španělska a Portugalska. V 17. století si území podrobila Francie, kdy si sultáni podpisy smluv s Francií upevnili mocenské postavení ve státě. Klíčovou byla britsko-francouzská smlouva z roku 1904.

Od počátku 20. let 20. století vypuklo v Maroku povstání kmenu Rifů, které se rozšířilo po celé zemi, a Francie musela povstání potlačit. Nepokoje mířené proti Francii převládaly do roku 1930. Poté se moci ujal Muhammad V., který zde působil až do roku 1961. V roce 1972 byla schválena nová demokratická ústava.

Po roce 1975 řešila země intenzivně s Mauretánií a Španělskem problém rozdělení bývalé španělské kolonie Západní Sahary, avšak přes veškeré dohody vypukly protesty, do kterých byla zapojena i armáda. Až do roku 1988 se problém snažilo vyřešit také OSN. Od roku 1989 přistoupilo Maroko na dohody a příměří.

Hospodářství

Velice významnou složku HDP (13-20 %) přestavuje zemědělství. Je zde zaměstnáno 40-45 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a přibližně 80 % z nich jsou negramotní lidé. Pěstuje se subtropické ovoce, zelenina, obiloviny, olejniny a luštěniny, chovají se ovce, kozy, skot a drůbež. Jednu pětinu území státu pokrývají lesy, avšak ekonomicky je využíváno pouhých 5 %. Díky dlouhému pobřeží má svůj význam také rybolov. Ročně státní rozpočet získá 300 mil. USD z 900 tis. tun ryb.

Stavebnictví a průmysl tvoří na HDP 30 %. Nejvíce je zastoupen pletařský a oděvní průmysl, dále hutnictví a strojírenství, potravinářský průmysl, chemický průmysl, elektrotechnický průmysl a elektronika. Těží se fosfáty. Tradici mají umělecká řemesla, vyváží se koberce. Příjmy ze služeb a turistického ruchu se každoročně nepatrně zvyšují.

Zajímavosti

  • Mezi nejprodávanější nápoje v zemi patří Coca-Cola.
  • Nejoblíbenějším sportem je fotbal.
  • Téměř 60 % obyvatel žije ve městech a každým rokem se 1,5 % obyvatel stěhuje z venkova do města.
  • Čtvrtina obyvatel mluví pouze berberštinou, a proto je nově zaváděna také do škol.
  • Do některých restaurací je ženám vstup zakázán, protože Maroko je silně patriarchální zemí.
  • Při měsíci Ramadánu zavírají bankovní instituce už v 14:00.
  • Je zde povinná vojenská povinnost v délce 18 měsíců.

Obyvatelstvo a náboženství

Počet obyvatel je téměř 34 milionů. Nejvíce osídlenými městy jsou Casablanca, Tanger, Oujda, Marrákeš a Rabat. Velkou část obyvatelstva tvoří Arabové a poloarabští Berbeři. Etnické menšiny se vyskytují v řídce osídlených územích, a jsou jimi Berbeři žijící v pohoří Rif, pohoří Atlas a oázách. Haratinové jsou potomky historických černých otroků.

Menší zastoupení mají Židé, Francouzi a Španělé. Velký počet Marokánců žije v zahraničí. Marokánci tvoří 99,5 % obyvatelstva a jsou z 98 % sunnitští muslimové. Úředními jazyky jsou arabština a berberština. Dále své zastoupení nalezne v obchodě francouzština a na severu země španělština.

Politický systém

Země je konstituční monarchií a velký vliv má král, který prezentuje hlavu státu, vrchního velitele ozbrojených sil a duchovní hlavu muslimů. Disponuje rovněž nejvyšší zákonodárnou mocí, schvaluje zákony usnesené parlamentem a jmenuje ministry. Dále může rozpustit parlament a je oprávněn vyhlásit výjimečný stav. Současným králem je Muhammad VI. Jednokomorový parlament má 333 křesel, z čehož jsou dvě třetiny obsazeny v přímých volbách na období 6 let. Ostatní poslanci jsou obsazeni z obecních parlamentů, popř. ze stavovských organizací. Předsedá jim předseda vlády. Právo představuje směs islámských a francouzských zákonů. Moc orgánů místní správy je v rukou představitelů regionu waliů a guvernérů, představitelů provincií a prefektur, kteří jsou jmenováni ministrem vnitra.

Dovolená a cestování

Téměř 85 % turistů, kteří Maroko navštíví, jsou Evropané, dále pak Američané, Marokánci žijící za hranicemi území a obyvatelé zemí Středního východu. Mezi hlavní turistická centra patří Marrákeš a Agadir, které jsou cílovou destinací pro 60 % turistů. Návštěva Maroka je spojena zejména s plážemi s jemným pískem a windsurfingem.

Za návštěvu stojí vesnička Ait Benhaddou situovaná v pohoří Atlas, která je zařazena na seznam UNESCO, stejně jako město Essaouira.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Trump psal Erdoganovi, ať není ohledně Sýrie "hlupák" a "tvrďák"

Americký prezident Donald Trump v dopisu 9. října adresovaném svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi napsal, že chce dospět k "dobré dohodě o Sýrii" a vzkázal mu, ať není "tvrďák". Pravost dopisu, který končí větami "Nebuďte hlupák. Zavolám vám později" a který se nejprve objevil na twitteru novinářky Fox News Trish Reganové, následně podle agentury Reuters potvrdil Bílý dům.

Dopis byl zveřejněn ve chvíli, kdy se Trump snaží zmírnit politické škody po svém rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie, čímž vyklidil pole k tureckému vpádu proti milicím syrských Kurdů, poznamenal Reuters. Turecko 9. října zahájilo ofenzivu s oficiálním cílem vybudovat na syrském území podél hranice zónu pro bezpečný návrat uprchlíků.

"Vypracujme dobrou dohodu! Nechcete být zodpovědný za masakr tisíců lidí a já nechci být zodpovědný za zničení turecké ekonomiky - a to udělám," napsal Trump.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Satoranský začne sezonu NBA jako první rozehrávač Chicaga

Český basketbalista Tomáš Satoranský začne novou sezonu NBA v roli prvního rozehrávače Chicaga. Před posledním přípravným zápasem Bulls proti Atlantě to uvedl trenér Jim Boylen.

"Zítra a v našem úvodním utkání 23. října bude začínat Satoranský, (Kris) Dunn bude střídat," řekl dnes Boylen novinářům.

Satoranský přišel do Chicaga v létě po třech letech ve Washingtonu a podepsal tříletou smlouvu na 30 milionů dolarů. Bulls začali přípravu třemi porážkami, ale v neděli proti mistrovskému Torontu se dočkali vítězství (105:91), k němuž jediný český hráč v NBA pomohl 12 body a čtyřmi asistencemi.

Do nového ročníku zámořské ligy Chicago vstoupí ve středu 23. října utkáním v Charlotte.

Zdroj: ČTK
Další zprávy