Kuba

19. 11. 2011 19:10
Největším ostrovním státem v souostroví Velké Antily v Karibském moři je Kuba. Právě zde vládne jediná politická strana s totalitním režimem.
Vlajka Kuby.
Vlajka Kuby. | Foto: Aktuálně.cz

Sousedními státy přes moře jsou Mexiko, Bahamy, Haiti, Jamajka a Spojené státy americké. Kousek od Kuby naleznete poloostrov Yucatán a 150 km severně je situována Florida.

Nejvyšší horou ostrova je Pico Turquino s výškou 1974 m n. m., avšak převažují zde nížiny. Tropické podnebí je ovlivňováno větry pasáty a průměrná roční teplota dosahuje 25 °C. Počasí přináší srážky v květnu, říjnu a listopadu.

Hlavní ostrov Kuby je rozdělen do 15 provincií a druhý největší ostrov Mládeže tvoří zvláštní okrsek. Celkem je tedy 16 provincií rozděleno do 169 obcí.

Základní údaje

Hlavní město: Havana
Rozloha: 109 886 km²
Nejvyšší bod: Pico Turquino (1975 m n. m.)
Časové pásmo: UTC-5
Světadíl: Střední Amerika
Počet obyvatel: 11 236 790
Hustota zalidnění: 102,3 ob. / km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: běloši 64 %, mulati a mesticové 27 %, černoši 9 %
Náboženství: ateisté, římsko-katolické
Státní zřízení: socialistická republika
Vznik: 10. Prosince 1898
Měna: kubánské peso a peso convertible (CUP, CUC)

Historie

Původně ostrov obývaly kmeny indiánů Sibonejů, Tainů a Karibů. Po kolonizaci z roku 1492 tito indiáni vymřeli v důsledku zavlečení infekčních chorob z Evropy. V roce 1492 Kryštof Kolumbus pojmenoval nově nalezený ostrov Juana a v roce 1511 na východní části ostrova vznikly pod vedením Diega Velázqueze první španělské kolonie.

Obyvatelé žili v otroctví až do roku 1886 a následně byla vyhlášena nezávislost na Španělsku. Avšak na skutečnou nezávislost si musela země ještě počkat. V roce 1898 se uskutečnila Španělsko-americká válka a Kuba spadla pod správu Spojených států amerických.

Skutečná nezávislost byla vyhlášena až 20. května 1902. Od roku 1933 byl u moci seržant Fulgencio Batista y Zaldívar. Na sklonku skončení druhé světové války se moci ujal Ramón Grau a v roce 1954 se moci opět chopil Batista. V této době byla Havana centrem prostituce, mafie a gamblerů. V zemi se tvořila hnutí, která požadovala svržení Batistova režimu a nastolení svobodných voleb.

V roce 1953 uskutečnila skupina kolem Castra útok na kasárna Moncada, Castro byl zatčen, odsouzen a uvězněn. V roce 1956 byl Castro spolu se svým bratrem na amnestii propuštěn a rozpoutali revoluci proti režimu Batisty, která skončila v roce 1959 vítězstvím pro revolucionáře. Castrova vize svobodných voleb nebyla nikdy uskutečněna a země se začala ubírat postkomunistickým směrem. Nesouhlas obyvatel a nepokoje uklidňoval v 60. letech popravami a zatýkáním.

Na konci 70. let nastala ekonomická krize a v dubnu 1980 obyvatelé masově začali žádat o azyl v Peru. Na počátku 90. let se propadla do hluboké ekonomické krize.

V roce 2000 Fidel Castro vážně onemocněl a v roce 2006 převzal jeho prezidentské pravomoci jeho bratr Raúl Castro.

Hospodářství

Hospodářství je neustále sužováno ekonomickou krizí s centralizovaným řízením. Stát se řadí mezi druhou nejchudší zemi Latinské Ameriky. Velké procento HDP tvoří příjmy z cestovního ruchu, dále těžba, zpracování a export niklu a kobaltu. Ročně navštíví ostrov 2 miliony turistů.

Další významnou položkou představují finanční převody volných měn od Kubánců, kteří ze země uprchli a pracují ve Spojených státech. V minulosti byla dominantou výroba cukru, která v posledních letech ustupuje. Stále vyniká zpracování tabáku, havanských doutníků a export rumu.

Zajímavosti

  • Na Kubě jsou dvě oficiální měny - kubánské národní peso (základní zboží) a kubánské konvertibilní peso (koupě lepšího zboží a turismus).
  • V roce 1901 pronajala Kuba na neomezeně dlouho vojenskou základnu Guantánamo Spojeným státům americkým.
  • Vedle hlavního ostrova je součástí státu dalších 4000 malých ostrovů.
  • Koupě automobilu vyžaduje státní povolení. Zájemce musí podat vysvětlení, kde vzal na automobil finanční prostředky.
  • Minimální plat za jeden měsíc je dle zákona stanoven na 10 eur.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelé Kuby pochází z historického Španělska a dále jej tvoří historičtí otroci ze západní Afriky. Bělošská rasa je zastoupena z 64 %, mulati a mesticové z 27 % a černoši tvoří 9 %. V hlavním městě Havaně mají svou čtvrť Číňané, kterých žije na Kubě 1 % populace. Indiánské kmeny přítomné před španělskou kolonizací již vymřely. Z náboženství zde převládají katolíci, avšak Kuba byla oficiálně od roku 1962 až do roku 1998 ateistickým státem, a občané nesměli slavit Vánoce.

Politický systém

V zemi je moc v rukou Komunistické strany Kuby a prvním tajemníkem je Raúl Castro. Dále jsou zde paralelní mocenské struktury, mezi které patří Politbyro ÚV KSK, Státní rada a Rada ministrů. Politická opozice je zakázána a osoby, které veřejně nesouhlasí s režimem, jsou pronásledovány, napadány a vězněny. V posledních letech se zlepšují vztahy s USA.

Dovolená a cestování

Největšími městy jsou Havana, Santiago de Cuba, Camagüey a Cienfuegos. Pro všechny cestovatele z Evropské unie je zavedena povinnost víza. Na Kubě existují speciální hotely pro cizince, stejně jako autobusy pro cizince a turisté mají lepší přístup ke koupi zboží.

Mezi oblíbená letoviska patří Varadero, Havana a Trinidad, oblast Viñales. V hlavním městě Havaně jsou k vidění velkolepá náměstí Plaza de la Catedral a Plaza Vieja, budova kapitolu, která je kopií Bílého domu ve Washingtonu D. C. Malebné město Baracoa leží na jihovýchodě Kuby. Do tohoto města připlul v roce 1492 Kryštof Kolumbus, avšak založeno bylo roku 1511 Diegem Velasquézem.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy