Kuba

19. 11. 2011 19:10
Největším ostrovním státem v souostroví Velké Antily v Karibském moři je Kuba. Právě zde vládne jediná politická strana s totalitním režimem.
Vlajka Kuby.
Vlajka Kuby. | Foto: Aktuálně.cz

Sousedními státy přes moře jsou Mexiko, Bahamy, Haiti, Jamajka a Spojené státy americké. Kousek od Kuby naleznete poloostrov Yucatán a 150 km severně je situována Florida.

Nejvyšší horou ostrova je Pico Turquino s výškou 1974 m n. m., avšak převažují zde nížiny. Tropické podnebí je ovlivňováno větry pasáty a průměrná roční teplota dosahuje 25 °C. Počasí přináší srážky v květnu, říjnu a listopadu.

Hlavní ostrov Kuby je rozdělen do 15 provincií a druhý největší ostrov Mládeže tvoří zvláštní okrsek. Celkem je tedy 16 provincií rozděleno do 169 obcí.

Základní údaje

Hlavní město: Havana
Rozloha: 109 886 km²
Nejvyšší bod: Pico Turquino (1975 m n. m.)
Časové pásmo: UTC-5
Světadíl: Střední Amerika
Počet obyvatel: 11 236 790
Hustota zalidnění: 102,3 ob. / km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: běloši 64 %, mulati a mesticové 27 %, černoši 9 %
Náboženství: ateisté, římsko-katolické
Státní zřízení: socialistická republika
Vznik: 10. Prosince 1898
Měna: kubánské peso a peso convertible (CUP, CUC)

Historie

Původně ostrov obývaly kmeny indiánů Sibonejů, Tainů a Karibů. Po kolonizaci z roku 1492 tito indiáni vymřeli v důsledku zavlečení infekčních chorob z Evropy. V roce 1492 Kryštof Kolumbus pojmenoval nově nalezený ostrov Juana a v roce 1511 na východní části ostrova vznikly pod vedením Diega Velázqueze první španělské kolonie.

Obyvatelé žili v otroctví až do roku 1886 a následně byla vyhlášena nezávislost na Španělsku. Avšak na skutečnou nezávislost si musela země ještě počkat. V roce 1898 se uskutečnila Španělsko-americká válka a Kuba spadla pod správu Spojených států amerických.

Skutečná nezávislost byla vyhlášena až 20. května 1902. Od roku 1933 byl u moci seržant Fulgencio Batista y Zaldívar. Na sklonku skončení druhé světové války se moci ujal Ramón Grau a v roce 1954 se moci opět chopil Batista. V této době byla Havana centrem prostituce, mafie a gamblerů. V zemi se tvořila hnutí, která požadovala svržení Batistova režimu a nastolení svobodných voleb.

V roce 1953 uskutečnila skupina kolem Castra útok na kasárna Moncada, Castro byl zatčen, odsouzen a uvězněn. V roce 1956 byl Castro spolu se svým bratrem na amnestii propuštěn a rozpoutali revoluci proti režimu Batisty, která skončila v roce 1959 vítězstvím pro revolucionáře. Castrova vize svobodných voleb nebyla nikdy uskutečněna a země se začala ubírat postkomunistickým směrem. Nesouhlas obyvatel a nepokoje uklidňoval v 60. letech popravami a zatýkáním.

Na konci 70. let nastala ekonomická krize a v dubnu 1980 obyvatelé masově začali žádat o azyl v Peru. Na počátku 90. let se propadla do hluboké ekonomické krize.

V roce 2000 Fidel Castro vážně onemocněl a v roce 2006 převzal jeho prezidentské pravomoci jeho bratr Raúl Castro.

Hospodářství

Hospodářství je neustále sužováno ekonomickou krizí s centralizovaným řízením. Stát se řadí mezi druhou nejchudší zemi Latinské Ameriky. Velké procento HDP tvoří příjmy z cestovního ruchu, dále těžba, zpracování a export niklu a kobaltu. Ročně navštíví ostrov 2 miliony turistů.

Další významnou položkou představují finanční převody volných měn od Kubánců, kteří ze země uprchli a pracují ve Spojených státech. V minulosti byla dominantou výroba cukru, která v posledních letech ustupuje. Stále vyniká zpracování tabáku, havanských doutníků a export rumu.

Zajímavosti

  • Na Kubě jsou dvě oficiální měny – kubánské národní peso (základní zboží) a kubánské konvertibilní peso (koupě lepšího zboží a turismus).
  • V roce 1901 pronajala Kuba na neomezeně dlouho vojenskou základnu Guantánamo Spojeným státům americkým.
  • Vedle hlavního ostrova je součástí státu dalších 4 000 malých ostrovů.
  • Koupě automobilu vyžaduje státní povolení. Zájemce musí podat vysvětlení, kde vzal na automobil finanční prostředky.
  • Minimální plat za jeden měsíc je dle zákona stanoven na 10 eur.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelé Kuby pochází z historického Španělska a dále jej tvoří historičtí otroci ze západní Afriky. Bělošská rasa je zastoupena z 64 %, mulati a mesticové z 27 % a černoši tvoří 9 %. V hlavním městě Havaně mají svou čtvrť Číňané, kterých žije na Kubě 1 % populace. Indiánské kmeny přítomné před španělskou kolonizací již vymřely. Z náboženství zde převládají katolíci, avšak Kuba byla oficiálně od roku 1962 až do roku 1998 ateistickým státem, a občané nesměli slavit Vánoce.

Politický systém

V zemi je moc v rukou Komunistické strany Kuby a prvním tajemníkem je Raúl Castro. Dále jsou zde paralelní mocenské struktury, mezi které patří Politbyro ÚV KSK, Státní rada a Rada ministrů. Politická opozice je zakázána a osoby, které veřejně nesouhlasí s režimem, jsou pronásledovány, napadány a vězněny. V posledních letech se zlepšují vztahy s USA.

Dovolená a cestování

Největšími městy jsou Havana, Santiago de Cuba, Camagüey a Cienfuegos. Pro všechny cestovatele z Evropské unie je zavedena povinnost víza. Na Kubě existují speciální hotely pro cizince, stejně jako autobusy pro cizince a turisté mají lepší přístup ke koupi zboží.

Mezi oblíbená letoviska patří Varadero, Havana a Trinidad, oblast Viñales. V hlavním městě Havaně jsou k vidění velkolepá náměstí Plaza de la Catedral a Plaza Vieja, budova kapitolu, která je kopií Bílého domu ve Washingtonu D. C. Malebné město Baracoa leží na jihovýchodě Kuby. Do tohoto města připlul v roce 1492 Kryštof Kolumbus, avšak založeno bylo roku 1511 Diegem Velasquézem.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 55 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy