Mexiko

21. 11. 2011 11:22
Mexiko, oficiální název Spojené státy mexické, je federativní republika skládající se z 31 států, nacházející se převážně na kontinentu Severní Amerika.
Mexiko vlajka
Mexiko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Spojené státy mexické hraničí na severu s USA, na jihu s Guatemalou a Belize. Patří k nim i několik ostrovů na západě v Tichém oceánu, na východě v Mexickém zálivu a v Karibském moři. Hlavním městem je Ciudad de México (Mexiko City).

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Ciudad de México
Rozloha: 1 964 375 km²
Nejvyšší bod: Citlaltépetl (5636 m n. m.)
Časové pásmo: UTC  -5 - 8
Světadíl: Střední Amerika
Počet obyvatel: 121 005 815 (2015)
Hustota zalidnění: 54,3 ob./ km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: mesticové 60 %, indiáni 30 %, kreolové 9 %
Náboženství: katolické 89 %, protestantské 6 %
Státní zřízení: federativní prezidentská republika
Vznik: 16. září 1810 (nezávislost na Španělsku)
Měna: mexické peso

Před 16. stoletím na území současného Mexika existovalo několik vyspělých indiánských civilizací: Olmékové, Toltékové, Zapotékové, Mayové a Aztékové. V letech 1519 až 1521 dobyl conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši a po ní další indiánské státy. Poslední byl dobyt v roce 1697. Roku 1535 byla Španěly založena kolonie Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě původního hlavního města Aztéků Tenochtitlánu. V první třetině 19. století získalo Mexiko nezávislost na Španělsku (1810), zároveň se odtrhla Texaská republika.

V prohrané Mexicko-americké válce (1846-48) ztratilo území na severu (Kalifornie, Santa Fe de Nuevo México).  O dvacet let později se země nakrátko zmocnili Francouzi. Císařem se stal bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Ferdinand Maxmilián. Poté co Maxmilián ztratil podporu Napoleona III. a vojska byla stažena do Evropy, ztratil moc a nakonec byl republikány popraven. Moderní dějiny Mexika začínají s Benitem Juárezem, prvním americkým prezidentem indiánského původu. V roce 1876 došlo k převratu, k moci se dostali majitelé půdy a haciend a církev. 95 % obyvatel na venkově byli bezzemci, což vedlo na počátku 20. století k rolnickým povstáním až občanské válce. Ta přinesla milion obětí, pozemkovou reformu a znárodňování.  Během Mexické revoluce se v chudých částech Mexika zformovalo hnutí vedené Emilianem Zapatou a na jihu země vytvořilo vlastní autonomní oblast.

V letech 1940 – 1970 probíhal tzv. Mexický zázrak. Vláda přijala v rámci těchto strategii také řadu rozhodnutí, která měla ochranářský charakter pro místní produkci, zaručovala, aby zisky zůstávaly doma a neodcházely do zahraničí a konečně zaručovala sociální ochranu pracujících. Životní úroveň je v Mexiku vyšší než v latinskoamerických zemích díky ropě v Mexickém zálivu. V Mexiku probíhá drogová válka, která se zhoršila po roce 2008, vyžádala si už desetitisíce obětí.

Hospodářství

Mexiko má třetí největší ekonomiku na americkém kontinentu, před ním jsou USA a Brazílie. Oplývá velkým nerostným bohatstvím – stříbro, zlato, olovo, zinek, měď, železo. Významná je i těžba uranu, síry, grafitu, rtuti, cínu a antimonu a řady dalších. Největším bohatství je ropa a zemní plyn. V zemi je rozvinutý průmysl chemický, strojírenský, elektronický, potravinářský a textilní.

Obyvatelstvo a náboženství

V Mexiku je nejvíce Mesticů (míšenců indiánů a bělochů) – asi 60 %. Indiánů je 30 % a bělochů, kterým se říká kreolové a jsou to potomci kolonizátorů, je asi 9 %. Je zde 89 % katolíků a 6 % protestantů.

Politický systém

Mexiko je federativní republika, která se skládá z 31 států, např. Chiapas, Durango, Hidalgo, Puebla, Sonora, Tabasco, Yucatán.  Hlavou státu i vlády je prezident, který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a 1/4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje prezident.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • K oblíbeným lidovým slavnostem patří býčí a kohoutí zápasy a také charros, závody v udržení se na nezkrocených koních.
  • Kromě krásně kvetoucích kaktusů v Sonoře roste na dva tisíce druhů rostlin přizpůsobených teplým podmínkám. Díky velkému úhrnu srážek je označovaná za nejzelenější poušť na světě.
  • Mexická kuchyně je velmi nápaditá a chutná. Ze zahraničních kuchyní se celkově řadí k jedněm z nejdietnějších. Mexičané do svých pokrmů často přidávají velmi pálivé papričky jalapeno.
  • Guadalajara - město jež dalo Mexiku jeho symboly: tequilu, sombrero, mariachi a mexické rodeo.
  • Z výtvarných umělců se ve světě proslavili Diego Rivera a jeho žena Frida Kahlo.

Mexiko je divoká a nespoutaná země, pyšnící se bohatou historií starověkých civilizací, které připomíná množství památek rozesetých na mexickém území. Turistům kromě pamětihodností z časů Mayů či Aztéků nabízí úžasné koupání a možnost prožití dovolené na pláži, až už na březích Tichého oceánu, Mexického zálivu či Karibského moře. Při návštěvě Mexika si nelze nechat ujít jeho hlavní město – Ciudad de México, které je největším městem na světě. Leží vysoko ve vnitrozemských horách asi 2 000 metrů nad mořem. Zhruba 50 km od hlavního města se nachází starobylá městská civilizace Teotihuacan, v jejímž areálu se nachází největší jihoamerické pyramidy. Na poloostrově Yucatán se nachází známá mayská lokalita jménem Chichen Itzá, která byla pro svou jedinečnost v roce 2007 zařazena na seznam nových sedmi divů světa. 

 

Právě se děje

Další zprávy