Mexiko

21. 11. 2011 11:22
Mexiko, oficiální název Spojené státy mexické, je federativní republika skládající se z 31 států, nacházející se převážně na kontinentu Severní Amerika.
Mexiko vlajka
Mexiko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Spojené státy mexické hraničí na severu s USA, na jihu s Guatemalou a Belize. Patří k nim i několik ostrovů na západě v Tichém oceánu, na východě v Mexickém zálivu a v Karibském moři. Hlavním městem je Ciudad de México (Mexiko City).

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Ciudad de México
Rozloha: 1 964 375 km²
Nejvyšší bod: Citlaltépetl (5636 m n. m.)
Časové pásmo: UTC  -5 - 8
Světadíl: Střední Amerika
Počet obyvatel: 121 005 815 (2015)
Hustota zalidnění: 54,3 ob./ km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: mesticové 60 %, indiáni 30 %, kreolové 9 %
Náboženství: katolické 89 %, protestantské 6 %
Státní zřízení: federativní prezidentská republika
Vznik: 16. září 1810 (nezávislost na Španělsku)
Měna: mexické peso

Před 16. stoletím na území současného Mexika existovalo několik vyspělých indiánských civilizací: Olmékové, Toltékové, Zapotékové, Mayové a Aztékové. V letech 1519 až 1521 dobyl conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši a po ní další indiánské státy. Poslední byl dobyt v roce 1697. Roku 1535 byla Španěly založena kolonie Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě původního hlavního města Aztéků Tenochtitlánu. V první třetině 19. století získalo Mexiko nezávislost na Španělsku (1810), zároveň se odtrhla Texaská republika.

V prohrané Mexicko-americké válce (1846-48) ztratilo území na severu (Kalifornie, Santa Fe de Nuevo México).  O dvacet let později se země nakrátko zmocnili Francouzi. Císařem se stal bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Ferdinand Maxmilián. Poté co Maxmilián ztratil podporu Napoleona III. a vojska byla stažena do Evropy, ztratil moc a nakonec byl republikány popraven. Moderní dějiny Mexika začínají s Benitem Juárezem, prvním americkým prezidentem indiánského původu. V roce 1876 došlo k převratu, k moci se dostali majitelé půdy a haciend a církev. 95 % obyvatel na venkově byli bezzemci, což vedlo na počátku 20. století k rolnickým povstáním až občanské válce. Ta přinesla milion obětí, pozemkovou reformu a znárodňování.  Během Mexické revoluce se v chudých částech Mexika zformovalo hnutí vedené Emilianem Zapatou a na jihu země vytvořilo vlastní autonomní oblast.

V letech 1940 – 1970 probíhal tzv. Mexický zázrak. Vláda přijala v rámci těchto strategii také řadu rozhodnutí, která měla ochranářský charakter pro místní produkci, zaručovala, aby zisky zůstávaly doma a neodcházely do zahraničí a konečně zaručovala sociální ochranu pracujících. Životní úroveň je v Mexiku vyšší než v latinskoamerických zemích díky ropě v Mexickém zálivu. V Mexiku probíhá drogová válka, která se zhoršila po roce 2008, vyžádala si už desetitisíce obětí.

Hospodářství

Mexiko má třetí největší ekonomiku na americkém kontinentu, před ním jsou USA a Brazílie. Oplývá velkým nerostným bohatstvím – stříbro, zlato, olovo, zinek, měď, železo. Významná je i těžba uranu, síry, grafitu, rtuti, cínu a antimonu a řady dalších. Největším bohatství je ropa a zemní plyn. V zemi je rozvinutý průmysl chemický, strojírenský, elektronický, potravinářský a textilní.

Obyvatelstvo a náboženství

V Mexiku je nejvíce Mesticů (míšenců indiánů a bělochů) – asi 60 %. Indiánů je 30 % a bělochů, kterým se říká kreolové a jsou to potomci kolonizátorů, je asi 9 %. Je zde 89 % katolíků a 6 % protestantů.

Politický systém

Mexiko je federativní republika, která se skládá z 31 států, např. Chiapas, Durango, Hidalgo, Puebla, Sonora, Tabasco, Yucatán.  Hlavou státu i vlády je prezident, který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a 1/4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje prezident.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • K oblíbeným lidovým slavnostem patří býčí a kohoutí zápasy a také charros, závody v udržení se na nezkrocených koních.
  • Kromě krásně kvetoucích kaktusů v Sonoře roste na dva tisíce druhů rostlin přizpůsobených teplým podmínkám. Díky velkému úhrnu srážek je označovaná za nejzelenější poušť na světě.
  • Mexická kuchyně je velmi nápaditá a chutná. Ze zahraničních kuchyní se celkově řadí k jedněm z nejdietnějších. Mexičané do svých pokrmů často přidávají velmi pálivé papričky jalapeno.
  • Guadalajara - město jež dalo Mexiku jeho symboly: tequilu, sombrero, mariachi a mexické rodeo.
  • Z výtvarných umělců se ve světě proslavili Diego Rivera a jeho žena Frida Kahlo.

Mexiko je divoká a nespoutaná země, pyšnící se bohatou historií starověkých civilizací, které připomíná množství památek rozesetých na mexickém území. Turistům kromě pamětihodností z časů Mayů či Aztéků nabízí úžasné koupání a možnost prožití dovolené na pláži, až už na březích Tichého oceánu, Mexického zálivu či Karibského moře. Při návštěvě Mexika si nelze nechat ujít jeho hlavní město – Ciudad de México, které je největším městem na světě. Leží vysoko ve vnitrozemských horách asi 2 000 metrů nad mořem. Zhruba 50 km od hlavního města se nachází starobylá městská civilizace Teotihuacan, v jejímž areálu se nachází největší jihoamerické pyramidy. Na poloostrově Yucatán se nachází známá mayská lokalita jménem Chichen Itzá, která byla pro svou jedinečnost v roce 2007 zařazena na seznam nových sedmi divů světa. 

 

Právě se děje

před 57 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy