Mexiko

21. 11. 2011 11:22
Mexiko, oficiální název Spojené státy mexické, je federativní republika skládající se z 31 států, nacházející se převážně na kontinentu Severní Amerika.
Mexiko vlajka
Mexiko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Spojené státy mexické hraničí na severu s USA, na jihu s Guatemalou a Belize. Patří k nim i několik ostrovů na západě v Tichém oceánu, na východě v Mexickém zálivu a v Karibském moři. Hlavním městem je Ciudad de México (Mexiko City).

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Ciudad de México
Rozloha: 1 964 375 km²
Nejvyšší bod: Citlaltépetl (5636 m n. m.)
Časové pásmo: UTC  -5 - 8
Světadíl: Střední Amerika
Počet obyvatel: 121 005 815 (2015)
Hustota zalidnění: 54,3 ob./ km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: mesticové 60 %, indiáni 30 %, kreolové 9 %
Náboženství: katolické 89 %, protestantské 6 %
Státní zřízení: federativní prezidentská republika
Vznik: 16. září 1810 (nezávislost na Španělsku)
Měna: mexické peso

Před 16. stoletím na území současného Mexika existovalo několik vyspělých indiánských civilizací: Olmékové, Toltékové, Zapotékové, Mayové a Aztékové. V letech 1519 až 1521 dobyl conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši a po ní další indiánské státy. Poslední byl dobyt v roce 1697. Roku 1535 byla Španěly založena kolonie Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě původního hlavního města Aztéků Tenochtitlánu. V první třetině 19. století získalo Mexiko nezávislost na Španělsku (1810), zároveň se odtrhla Texaská republika.

V prohrané Mexicko-americké válce (1846-48) ztratilo území na severu (Kalifornie, Santa Fe de Nuevo México).  O dvacet let později se země nakrátko zmocnili Francouzi. Císařem se stal bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Ferdinand Maxmilián. Poté co Maxmilián ztratil podporu Napoleona III. a vojska byla stažena do Evropy, ztratil moc a nakonec byl republikány popraven. Moderní dějiny Mexika začínají s Benitem Juárezem, prvním americkým prezidentem indiánského původu. V roce 1876 došlo k převratu, k moci se dostali majitelé půdy a haciend a církev. 95 % obyvatel na venkově byli bezzemci, což vedlo na počátku 20. století k rolnickým povstáním až občanské válce. Ta přinesla milion obětí, pozemkovou reformu a znárodňování.  Během Mexické revoluce se v chudých částech Mexika zformovalo hnutí vedené Emilianem Zapatou a na jihu země vytvořilo vlastní autonomní oblast.

V letech 1940 – 1970 probíhal tzv. Mexický zázrak. Vláda přijala v rámci těchto strategii také řadu rozhodnutí, která měla ochranářský charakter pro místní produkci, zaručovala, aby zisky zůstávaly doma a neodcházely do zahraničí a konečně zaručovala sociální ochranu pracujících. Životní úroveň je v Mexiku vyšší než v latinskoamerických zemích díky ropě v Mexickém zálivu. V Mexiku probíhá drogová válka, která se zhoršila po roce 2008, vyžádala si už desetitisíce obětí.

Hospodářství

Mexiko má třetí největší ekonomiku na americkém kontinentu, před ním jsou USA a Brazílie. Oplývá velkým nerostným bohatstvím – stříbro, zlato, olovo, zinek, měď, železo. Významná je i těžba uranu, síry, grafitu, rtuti, cínu a antimonu a řady dalších. Největším bohatství je ropa a zemní plyn. V zemi je rozvinutý průmysl chemický, strojírenský, elektronický, potravinářský a textilní.

Obyvatelstvo a náboženství

V Mexiku je nejvíce Mesticů (míšenců indiánů a bělochů) – asi 60 %. Indiánů je 30 % a bělochů, kterým se říká kreolové a jsou to potomci kolonizátorů, je asi 9 %. Je zde 89 % katolíků a 6 % protestantů.

Politický systém

Mexiko je federativní republika, která se skládá z 31 států, např. Chiapas, Durango, Hidalgo, Puebla, Sonora, Tabasco, Yucatán.  Hlavou státu i vlády je prezident, který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3/4 voleny přímo a 1/4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na 3 roky. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu, což je hlavní město s okolím, guvernéra jmenuje prezident.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • K oblíbeným lidovým slavnostem patří býčí a kohoutí zápasy a také charros, závody v udržení se na nezkrocených koních.
  • Kromě krásně kvetoucích kaktusů v Sonoře roste na dva tisíce druhů rostlin přizpůsobených teplým podmínkám. Díky velkému úhrnu srážek je označovaná za nejzelenější poušť na světě.
  • Mexická kuchyně je velmi nápaditá a chutná. Ze zahraničních kuchyní se celkově řadí k jedněm z nejdietnějších. Mexičané do svých pokrmů často přidávají velmi pálivé papričky jalapeno.
  • Guadalajara - město jež dalo Mexiku jeho symboly: tequilu, sombrero, mariachi a mexické rodeo.
  • Z výtvarných umělců se ve světě proslavili Diego Rivera a jeho žena Frida Kahlo.

Mexiko je divoká a nespoutaná země, pyšnící se bohatou historií starověkých civilizací, které připomíná množství památek rozesetých na mexickém území. Turistům kromě pamětihodností z časů Mayů či Aztéků nabízí úžasné koupání a možnost prožití dovolené na pláži, až už na březích Tichého oceánu, Mexického zálivu či Karibského moře. Při návštěvě Mexika si nelze nechat ujít jeho hlavní město – Ciudad de México, které je největším městem na světě. Leží vysoko ve vnitrozemských horách asi 2 000 metrů nad mořem. Zhruba 50 km od hlavního města se nachází starobylá městská civilizace Teotihuacan, v jejímž areálu se nachází největší jihoamerické pyramidy. Na poloostrově Yucatán se nachází známá mayská lokalita jménem Chichen Itzá, která byla pro svou jedinečnost v roce 2007 zařazena na seznam nových sedmi divů světa. 

 

Právě se děje

před 30 minutami

Indičtí policisté zastřelili podezřelé ze znásilnění a vraždy

Indičtí policisté zastřelili čtveřici mužů podezřelých ze znásilnění a vraždy 27leté veterinářky. Muži se pokusili během rekonstrukce na místě, kde se čin minulý týden odehrál, policisty odzbrojit a utéct. Ti ale zahájili palbu. Dva policisté jsou zranění. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC.

Spálené tělo veterinářky bylo nalezeno minulý čtvrtek pod silničním nadjezdem ve vesnici nedaleko města Hajdarábád. Podle policie byla oběť před smrtí zřejmě hromadně znásilněna, nicméně kvůli špatnému stavu jejího těla to lze jen těžko ověřit. Policie zatkla čtyři podezřelé a dočasně postavila mimo služby tři policisty, kteří podle rodiny oběti nereagovali dostatečně rychle poté, co byla veterinářka nahlášena jako nezvěstná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy