Brazílie

19. 11. 2011 17:08
Brazilská federativní republika největším a nejlidnatějším státem Jižní Ameriky.
Brazílie vlajka
Brazílie vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Brazílie sousedí s Francouzskou Guyanou, Surinamem, Guyanou, Venezuelou, Kolumbií, Peru, Bolívií, Paraguayí, Argentinou a Uruguayí. Byla největší portugalskou kolonií a portugalština je úředním jazykem. Hlavním městem Brazílie je město Brasilia, vybudovaná v druhé polovině 50. let 20. století ve vnitrozemí.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Brasilia
Rozloha: 8 511 965 km²
Nejvyšší bod: Pico da Neblina (2994 m n. m.)
Časové pásmo: - 2 až - 5
Světadíl: Jižní Amerika
Počet obyvatel:  201 033 000
Hustota zalidnění: 23,6 ob. / km²
Jazyk: portugalština
Národnostní složení: běloši (Portugalci, Němci, Italové, Španělé, Poláci) 55 %, mulati 38 %, černoši 6 %, další (Japonci, Arabové, Indiáni) 1 %
Náboženství: římští katolíci (65 %), protestanti (22 %)
Státní zřízení: prezidentská federativní republika
Vznik: 7. září 1822 (nezávislost na Portugalsku)
Měna: brazilský real

Původními obyvateli Brazílie byly většinou kočovné indiánské kmeny. V roce 1500 sem připluli portugalští mořeplavci pod vedením Pedra Cabrala, který je označován jako objevitel Brazílie. Další portugalští objevitelé se chtěli vymanit z chudoby a doufali, že tady najdou něco zajímavého pro svůj obchod. Jediné, co objevili, bylo dřevo, z něhož se vytvářelo červené barvivo. Portugalci se víc zajímali o obchod a o zemědělství než o dobývání země, její velká část tak zůstala neprozkoumaná.

V Brazílii se vyráběl cukr, kvůli němu se dováželi otroci z Afriky. Bylo běžné, že se uzavírala smíšená manželství mezi bělochy, indiány i černochy. Většina Brazilců má nějakou kombinaci evropských, afrických, indiánských a asijských předků, a tato kombinace je dnes pozoruhodným rysem dědictví současné brazilské kultury. V roce 1690 se začalo hledat zlato a objevovat i jiná místa Brazílie. Ložiska zlata zde nebyla velká, a proto se zlatokopové vrátili k zemědělství na pobřeží.

Na počátku 19. století se objevují první náznaky nezávislosti. Důležitou roli sehrál portugalský král Joao VI., který sem uprchl před Napoleonem Bonapartem. V roce 1821 Brazílie získává status království - v unii s Portugalskem. Ale již o rok později jeho syn Pedro vyhlásil nezávislost Brazílie (odtržení od Portugalska), stal se císařem a nechal vytvořit novou ústavu. Po něm byl korunován v roce 1840 jeho syn Pedro II. V 19. století se hlavním produktem stává káva místo cukru. Rozmach produkce kávy přispěl k další vlně evropských přistěhovalců, byli to většinou Italové. V roce 1889 proběhl vojenský převrat, poté císař uprchl a Brazílie se stala republikou. Plantáže kávy byly prakticky ve vlastnictví státu a vlády po dalších třicet let. Další půlstoletí Brazílie zápasila s vládní nestabilitou, vojenskými převraty a křehkou ekonomikou. V roce 1989 země zažila své první demokratické volby po téměř třech desetiletích.

Hospodářství

V Brazílii jsou bohatá naleziště nerostů – železné rudy, drahokamů, zlata a fosfátů. Těží se také černé a hnědé uhlí, ropa a zemní plyn. Průmysl je soustředěn v největších městech na jihovýchodním pobřeží kvůli dopravě. Hlavními odvětvím jsou strojírenství, chemický průmysl, hutnictví, textilní a kožedělný, automobilový, elektrotechnický, elektronický průmysl. Pro Brazílii je typické zemědělství.

Země je největším světovým producentem a vývozcem kávy, kakaa, cukrové třtiny, sisalu (textilní vlákno z listů agáve), pomerančů, batátů, manioku, dál se pěstuje sója, banány, mandarinky, kukuřice, tabák a bavlník. V živočišné výrobě převažuje chov skotu, lov ryb a velryb. Významná je těžba dřeva v Amazonském pralese.

Obyvatelstvo a náboženství

Brazílie je zemí míšenců. Sňatky mezi sebou uzavírali běloši, černoši, indiáni i Asiaté. Ve velkých městech žijí velké komunity, např. Japonci, Italové, Arabové, Španělé a další. Brazilci jsou v drtivé většině křesťané, převažují katolíci. Malé procento obyvatel vyznává různé afro-brazilské kulty.

Politický systém

Oficiálním názvem Brazílie je Brazilská federativní republika. V čele Brazílie stojí prezident, který je volen na čtyři roky. Legislativní moc má dvoukomorový Národní kongres. Výkonná moc je v rukou ministerstev a výkonných institucí státní správy. Brazílie je federativním státem tvořenými 26 spolkovými státy a federálním distriktem hlavního města Brasilia. Každý ze států má svou legislativní i soudní moc, v čele stojí guvernér.

Dovolená a cestování

Brazílie je zemí bohaté kultury, skvělého jídla a především také slunce a rytmu samby. Ideálním obdobím pro návštěvu je období karnevalu, největší a nejtypičtější brazilské události. Při poznávání Brazílie se doporučuje opatrnost, patří totiž mezi země s největší kriminalitou na světě.

Zajímavosti

  • Na území Brazílie se rozkládá největší deštný les - Amazonský prales.
  • Vyznavači candomble, což je nejrozšířenější afrobrazilský kult, věří, že každého provází od narození do smrti konkrétní božstvo.
  • Brazilská architektura je vysoce ceněna zejména od vybudování nového hlavního města Brasília. Projevuje se zde výrazný rys jednoho z nejvýznamnějších architektů funkcionalismu, švýcarského stavitele Le Corbusiera, který zde pobýval.

Rio de Janiero bylo hlavním městem Brazílie do roku 1960 a dodnes patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším. Typickým rysem tohoto rušného města je, že nikdy nespí. Zde je centrum slavných brazilských karnevalů a jedinečných pláží, kterým vévodí slavná Copacabana. Světoznámým monumentem je nad městem čnící socha Ježíše Vykupitele (Cristo Redentor), umístěná na hoře Corcovado. Jedinečný pohled na celé město se pak odkrývá z Cukrové homole (Pao de Acúcar).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 52 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy