Samuel Beckett

9. 11. 2015 15:01
Irský dramatik, prozaik, filmový režisér, básník, píšící anglicky a francouzsky, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Samuel Beckett, 1967
Samuel Beckett, 1967 | Foto: ČTK

Život

Samuel Beckett se narodil 13. dubna 1906 v nedaleko Dublinu v irské zámožné protestantské rodině. Jeho otec, William Beckett, byl zeměměřič, matka, Mary Roeová, zdravotní sestra.

Základní údaje

Narození: 13. dubna 1906, Dublin, Irsko
Úmrtí: 22. prosince 1989, Paříž, Francie
Manželka: Suzanne Dechevaux-Dumesnil

Vzdělával se na prestižních školách v Dublinu, od roku 1923 studoval v jezuitské koleji Trinity College práva a evropské jazyky. V roce 1927 působil jako učitel v Belfastu, o rok později začal přednášet angličtinu ve Francii (i na Sorbonně). Po návratu do Irska ještě krátce vyučoval francouzštinu. Pak se začal věnovat pouze psaní. Díky dědictví se mohl usadit v Londýně. Kvůli depresím se léčil v psychiatrické léčebně. Později cestoval po Evropě.

Nejznámější díla

Čekání na Godota, Konec hry, Katastrofa, Veršovánky

V polovině 30. let se seznámil se studentkou Suzanne Dechevaux-Dumesnilovou, s níž se v roce 1961 oženil. V roce 1938 se odstěhoval do Francie, kde se za války zapojil do francouzského hnutí odporu. Od roku 1942 se ukrýval na jihu Francie v malé vesničce. Po skončení války ještě krátce spolupracoval s irským Červeným křížem a pak se usadil v Paříži. V druhé polovině 40. let napsal svá největší prozaická díla. Světovou proslulost si získal absurdním dramatem Čekání na Godota. V roce 1969 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. V roce 1989 mu zemřela manželka a brzy po ní, 22. prosince 1989  ve věku 83 let, zemřel i Samuel Beckett.

Dílo

Do literatury vstoupil Samuel Beckett anglicky psanými esejemi, sbírkami povídek a básní. První větší prózou byl román Murphy z roku 1938, příběh o Irovi, který začal pracovat v ústavu pro choromyslné. V románu Merciér a Camier (1946) hlavní hrdinové předjímají dvojici protagonistů z Čekání na Godota. Beckett ve svých hrách Čekání na Godota (1953), Konec hry (1957) a dalších uvádí na scénu štvance na pokraji sil, vzbuzující soucit i odpor zároveň.

ESTRAGON Co ti mám říct. Čekáš vždycky do poslední chvíle. VLADIMÍR (zasněně) Poslední chvíle… (Rozjímá) Je krapet daleko, ale určitě bude stát za to. Kdo to jenom říkal? ESTRAGON:Nechtěl bys mi píchnout? VLADIMÍR: Jednou přece přijít musí. Když si tohle říkám, připadám si legračně. Mám takovej divnej pocit. (Sundá si klobouk, nahlédne dovnitř, zašátrá v něm rukou, vyklepne ho, nasadí) Jak bych to řekl? Jsem takovej… uklidněnej a zároveň… (přemítá) vyděšenej. (Emfaticky) Vy-dě-še-nej. (Nanovo sundá klobouk a nahlíží dovnitř) No ne. (Zaklepe na dýnko, jako by čekal, že něco vypadne, nahlédne dovnitř, nasadí si ho) No jo. Samuel Beckett, Čekání na Godota

Jeho hrdinové se přes ustavičné porážky a ponížení pokoušejí stále znovu a znovu, s novou nadějí začít nový život. Největším prozaickým dílem je volná experimentální trilogie, v níž se člověk projevuje jako nemohoucí, bloudící a stále hledající bytost: Molloy (1951), Malone umírá (1951), Nepojmenovatelný (1953). V 70. letech psal poezii. V roce 1984 napsal pro Václava Havla dílo Katastrofy o výsleších disidentů.

Čekání na Godota

Divadelní hra o dvou jednáních, jeden z nejvýznamnějších projevů tzv. absurdního divadla, popírá dějovost i dramatickou stavbu „tradičního“ divadla. Dekorace se omezují na jeden strom, scénu tvoří venkovská cesta na opuštěném místě, kde se setkávají dva blíže neurčení tuláci Estragon a Vladimír. Vedou spolu chaotický dialog, z něhož vyplývá pouze to, že chtějí čekat na jakéhosi Godota, který má rozhodnout o jejich dalším životě. Další postavy, které se objevují na scéně, jsou Pozzo a Lucky – pán vedoucí na šňůře otroka ověšeného předměty. Na konci každého jednání se objevuje chlapec, který oznamuje, že pan Godot dnes nepřijde. Modelovost této hry umožňuje různá pojetí na jevišti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bidenovi začala letní dovolená, stráví ji s rodinou v Jižní Karolíně

Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi začala letní dovolená, informuje agentura AP. Šéf Bílého domu podle ní stráví se svou rodinou v Jižní Karolíně nejméně sedm dní. Biden opustil Bílý dům v doprovodu první dámy Jill Bidenové. Na Andrewsově letecké základně v Marylandu nedaleko hlavního města Washingtonu na ně čekal prezidentský speciál Air Force One, který je dopravil do Charlestonu. Na palubě byli také prezidentův syn Hunter Biden, snacha Mellisa Cohenová a vnuk Beau.

Prezidentský pár má podle AP v plánu strávit dovolenou na ostrově Kiawah, kde bude mít k dispozici soukromou pláž a golfový resort. Na místě podle agentury zůstanou do úterý.

Bílý dům nereagoval na žádost AP o podrobnosti k Bidenovým dovolenkovým plánům, včetně dotazu, kdy se prezident vrátí do Washingtonu.

Letní dovolené jsou prezidentskou tradicí. George Bush mladší často trávil srpen prací na svém texaském ranči v téměř čtyřicetistupňových vedrech. Barack Obama se zdokonaloval v golfu na ostrově Martha's Vineyard u pobřeží Massachusetts. Donald Trump trávil čas ve svém soukromém golfovém klubu v New Jersey. Loni Bidenovy letní plány narušil legislativní kalendář, nárůst počtu případů covidu-19 a chaotické stahování amerických sil z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Německá policie čelí kritice za to, že zastřelila nezletilého černocha v dětském domově

Německá policie čelí kritice za pondělní zásah v Dortmundu, při kterém její příslušník zastřelil nezletilého černocha. Uvedla to agentura DPA. Policie byla přivolána do dětského domova, protože mladík měl nůž. V Dortmundu se v úterý i ve středu uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali vyšetření postupu policie.

Policejní hlídku přivolala v pondělí zaměstnankyně jednoho dětského domova v Dortmundu. Ohlásila, že viděla jednoho ze svěřenců s nožem. Na místě zasahovalo 11 policistů, kteří proti nezletilci použili oslňující granáty a slzný plyn. Když mladík zaútočil, jeden z policistů na něj vystřelil ze samopalu MP5 a pětkrát ho zasáhl.

Podle státní zástupkyně Carsten Dombertové je v případu stále mnoho nejasností. Podle ní se šestnáctiletý Senegalec léčil s psychickými problémy a neuměl dobře německy. Vyšetřovatelé také zvažují možnost, že si mladík chtěl nožem ublížit či spáchat sebevraždu. Podle Dombertové zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v postupu policistů sehrála nějakou roli barva kůže útočníka.

V Dortmundu demonstrovaly stovky lidí za nezávislé prošetření události. Demonstranti se také pozastavují nad použitím samopalu při zásahu, kde bylo 11 policistů. Podle kriminologa Thomase Feltese tato okolnost mohla zvýšit napětí. Německá asociace právníků DAV kritizuje, že případ vyšetřují policisté z nedalekého města Recklinghausen a nikoli nezávislý orgán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy