Slovinsko

17. 2. 2016 14:18
Malá středoevropská země na křižovatce mezi západem a východem, mezi severem a jihem. Bývalo součástí Rakouska-Uherska, později Jugoslávie a po jejím rozpadu vznikl v roce 1991 samostatný stát.
Vlajka Slovinska
Vlajka Slovinska | Foto: Aktuálně.cz

Podle vědců existuje v Evropě pět základních typů krajiny a malé Slovinsko má čtyři z nich. Tomu  odpovídá klima - středomořské u Jaderského moře, alpské v Alpách, Karavankách a vyšších polohách a kontinentální na severovýchodě. 

Základní údaje

Hlavní město:  Lublaň
Rozloha: 20 253 km²
Nejvyšší bod: Triglav (2864 m)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: přes 2 mil.
Hustota zalidnění: 98,9 obyv./km2
Jazyk: slovinština (úřední), regionálně italština, maďarština, srbština
Národnostní složení: Slovinci, Srbové, Chorvati
Náboženství: římští katolíci (57%)
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 25. června 1991
Měna: euro (EUR)

Tradičně je země rozdělena na osm regionů: Gorenjska, hornatý kraj s Alpami ležící na severu a severovýchodě, Štajerska, kraj řek, údolí, vinohradů a starobylých měst, Koroška, Prekmurje, nížina za řekou Murou, Primorska, krátké pobřeží s přilehlými vrchy, údolími a krasem, Dolenjska, jižní část země s řekou Krkou, kopečky a vinohrady, vnitrozemní Notranjska, kraj lesů a krasových jeskyní a Velika Ljubljana. Hlavním městem je Lublaň, další velká města jsou Kranj, Maribor, Celje, Koper.

Historie

První archeologické nálezy na tomto území pocházejí z doby kamenné.  První písemné záznamy jsou z doby římské, hlavním městem oblasti byla Emona, dnešní Lublaň. Od středověku až do konce první světové války bylo Slovinsko ovládáno Němci a v menší míře Maďary a Italy, bylo součástí Rakouska-Uherska. Dalších sedmdesát let tvořilo jeden díl Jugoslávské federace.  V roce 1991 se zde odehrála tzv. „desetidenní válka“ i s mrtvými. Po ní se Slovinsku jako prvnímu státu podařilo osamostatnit a na rozdíl od zbytku bývalé Jugoslávie se úspěšně rozvíjet v míru. Prestiž země stále vzrůstala, malé Slovinsko si začalo získávat respekt a životní úroveň obyvatel rostla.

Hospodářství

V současné době je největší počet obyvatel zaměstnaných ve službách (velkou část tvoří cestovní ruch), následuje průmysl (asi 30%) a zemědělství. Ve Slovinsku je tradiční kovozpracující průmysl, chemický, elektronický, potravinářský a farmaceutický. Zemědělská plocha je z velké části rozdělena na malé části, na nichž hospodaří malé statky, které se často věnují agroturistice.

Obyvatelstvo a náboženství

Slovinsko má asi 2 miliony obyvatel, většina z nich je slovinské národnosti, v zahraničí pak žije asi půl milionu Slovinců. Silné menšiny jsou v Celovci (Klagenfurtu), Gradci (Graz) a Trstu (italský Terst).  V Piranu a Izole se naopak mluví italsky.

Zajímavosti

  • Svou dnešní podobu získala Lublaň díky architektovi Jože Plečnikovi, který byl přítelem T. G. Masaryka a zanechal svou stopu také na Pražském hradě.
  • Jedním z přírodních divů světa je rozsáhlý podzemní svět s tajemným mizejícím jezerem Cernica.
  • V městečku Lipica na hranicích s Itálií se nachází farma s chovem koní, proslulých bílých lipicánů. Dvakrát do týdne se koná představení klasické jezdecké školy.
  • Slovinská kuchyně si získává své jméno po celém světě.

Slovinština patří do rodiny jazyků slovanských, větve jihoslovanské, nejpříbuznějšími jazyky jsou srbština a chorvatština. Přestože slovinštinu používá tak málo lidí, má tento jazyk necelých 50 nářečí.

S nádhernou přírodou, Alpami a dalšími pohořími je spojena slovinská vášeň pro pěší turistiku. V Lublani se kvůli výletům konají nedělní bohoslužby až večer. Asi 57% obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, přes 10% jsou ateisté, kolem 2% muslimové, pravoslavní, méně než 1% protestanti.

Politický systém

Po roce 1991 nastal v zemi celkem poklidný přechod od vlády jedné strany k pluralitní demokracii a od komunistického centrálního plánování k tržní ekonomice. Ústava z roku 1991 ustavila parlamentní formu vlády v čele s premiérem, poslanci se volí každé 4 roky. Prezident je volen každých 5 let. Politické strany, které mají od roku 1992 ve Slovinsku svůj vliv, jsou zejména Sociální demokraté (Socialni demokrati – SD), Slovinská demokratická strana ( Slovenska demokratska stranka – SDS), ZARES - Nová politika (Zares – Nova politika), Demokratická strana důchodců Slovinska (Demokratična stranka upokojencev Slovenije – DeSUS), Slovinská národní strana (Slovenska nacionalna stranka – SNS) a Liberální demokracie Slovinska (Liberalna demokracija Slovenije  – LDS).

Dovolená a cestování

Cestovní ruch se začal ve Slovinsku rozvíjet od poloviny 19. století po vybudování železnice. Cílem návštěvníků bylo jezero Bled a jeskyně Postojna. Dnes Slovinsko mnohé překvapí vysokou úrovní služeb, vynikající kuchyní a pohostinností.  

Slovinská turistická centrála už několik let vydává tematicky zaměřené mapy. Nejatraktivnější jsou Zlatorohova cesta (vede z Lublaně do Julských Alp) a Smaragdová cesta (druhá část Julských Alp, název má podle smaragdové řeky Soči, kolem které vede k moři). Turisty přitahují především Julské Alpy, hlavní město Lublaň, slovinské lázně, krátké pobřeží Slovinské Istrie, Škocjanské jeskyně, hřebčinec Lipica, Sečoveljské soliny. Byla tu vybudována síť dálnic, díky nimž se člověk za hodinu jízdy ocitne v úplně jiném světě. – od moře se rychle dostane třeba do království horských velikánů nebo do tajemného podzemí.

 

Právě se děje

Další zprávy