Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst a zároveń druhými největšími českými lázněmi. Město se nachází v údolí jižně od CHKO Slavkovský les.

Historie:

Mladé lázeňské město vzniklo na počátku 19. století v údolí, kde vyvěrá mnoho léčivých pramenů.

Tyto prameny znali místní obyvatelé již od 13. století. Roku 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli a koncem 18. století začal lékař tepelského kláštera Dr. Josef Nehr systematicky zkoumat jejich léčivé účinky. V roce 1812 vznikla z rozhodnutí opata tepelského kláštera Karla K. Reitenbergera samostatná obec Mariánské Lázně. Jméno získala podle obrázku Panny Marie, který kdysi býval zavěšený u Mariina pramene. Příliv lázeňských hostů vedl k rozsáhlé výstavbě klasicistních a empírových domů, pavilonů, altánů a kolonád obklopených rozsáhlými parky.

Návštěvu tohoto města si nenechalo ujít mnoho významných kulturních, vědeckých i politických osobností z celého světa, mezi které patří například Ema Destinová, Fryderyk Chopin, Johann Wolfgang Goethe, Friedrich Nietzsche, Johann Strauss, britský král Edward VII., Jan Neruda, Franz Kafka a řada dalších. Roku 1865 byly Mariánské Lázně povýšeny na město. Zlatý věk Mariánských Lázní mezi lety 1870–1914 dodnes připomínají četné přestavby a novostavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů, dále byly rozšířeny parky a vytvořeny romantické vyhlídky.

Historickým milníkem se stal rok 1872, kdy město získalo železniční spojení s Chebem, Vídní a Prahou přes Plzeň a roku 1898 s Karlovými Vary. Návštěvnost Mariánských Lázní začala díky železnici mnohonásobně růst. Město však bylo později výrazně poznamenáno dvěma světovými válkami. Lázeňský ruch se do města navrátil za první republiky a roku 1927 se díky výstavbě letiště v blízských Sklářích ještě více spojilo se světem.

Mnichovskou dohodou byly Mariánské Lázně přičleněny k nacistickému Německu. Během tzv. křišťálové noci v listopadu 1938 nacisté vypálili místní židovskou synagogu, která byla následně stržena. Za druhé světové války sloužily Mariánské Lázně jako lazaretní město. Po válce došlo k odsunu Němců a do města přišli noví obyvatelé z vnitrozemí či okolních států.

Po roce 1948 se tvář města poněkud změnila, a to především v důsledku výstavby panelových sídlišť a také kvůli tomu, že během této doby některé lázeňské budovy zchátraly. Nové možnosti se městu otevřely po roce 1989 a v současné době se Mariánské Lázně snaží získat zpět svůj kredit světových lázní z období „zlatého věku“.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Foto: Viktor Marčuk

Mariánské Lázně jsou vyhledávaným lázeňským městem. Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou léčebné procedury v Mariánských Lázních vhodné k léčbě mnoha nemocí. V nejbližším okolí vyvěrá přes sto minerálních pramenů, ve městě samotném kolem čtyřiceti. Návštěvníky láká také místní architektura typická pro lázeňská města. Mariánské Lázně se mohou pochlubit upravenými parky, novobarokní kolonádou z roku 1889, před níž stojí zpívající fontána, která hraje denně každou lichou hodinu mezi 7.00 do 19.00, ve 21.00 a 22.00 hodin se k hudbě přidává ještě projekce s barevným osvětlením. Slavnostní zahájení je vždy 30. dubna ve 21.00 hodin a ukončení provozu na přelomu října a listopadu.

Mezi tradiční akce v Mariánských Lázních patří Mezinárodní festival Fryderyka Chopina nebo literární festival Goethův podzim.

Instituce v Mariánských Lázní:

Městský úřad Mariánské Lázně tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Mariánské Lázně patří do obvodu Okresního soudu v Chebu. Odvolacím soudem je Krajský soud v Plzni.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Mariánských Lázních se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Karlovarský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Mariánských Lázních kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.