Jan Neruda

27. 5. 2014 19:28
Prozaik, básník a novinář Jan Neruda prožil druhou polovinu dvacáté století a je mu přisuzována významná úloha v tvorbě českého fejetonu.
Jan Neruda
Jan Neruda | Foto: Aktuálně.cz

Životopis

Jan Neruda se narodil v červenci 1834. Jeho rodina nebyla příliš majetná, přesto vystudoval nejprve gymnázium a následně se zapsal na práva na vysoké škole. Zdejší studium po dvou semestrech přerušil kvůli finanční situaci a nastoupil jako aspirant vojenského účetního úřadu na otcovo přání. V této práci se neudržel, znovu se vrátil studovat na vysokou školu, tentokrát obor filosofie, ale ani ten nedokončil. V době studia se ale dostal k psaní pro německojazyčný deník Tagesbote aus Böhmen, protože české deník se v padesátých letech 19. století podrobily podpoře absolutismu, a tak bylo publikování v těchto periodicích spojováno se zahazováním talentu.

Základní údaje

Narození: 9. července 1834, Praha

Úmrtí: 22. srpna 1891, Praha

Byl významným představitel a zástupcem literární skupiny májovců, podílel se na tvorbě almanachu Máj, který vyšel v roce 1858 a hlásil se k literárnímu odkazu Máchy, Erbena nebo Karla Havlíčka Borovského. Usilovali o zachování celistvého obrazu světa v uměleckém ztvárnění literatury. Neruda měl dost osobních zkušeností s negativními aspekty společnosti jako chudoba.

Starý mládenec položil se do okna, sněhobílým, pěkně vyšívaným polštářem opatřeného. Podíval se do modré oblohy, pohledl na lesknoucí se zelený Petřín a úsměvné jitro zazrcadlilo se i na tváři jeho. „To je krása – musím časněji vstávat,― šeptal." z díla Povídky malostranské

Jan Neruda

V roce 1859 se definitivně přiklonil ke spisovatelské a novinářské kariéře. Nejprve nastoupil do česky psaných novin Čas, posléze Hlas a následně Národní listy, které podporovaly českou národní politiku ve sněmu, hlavně linii mladočechů. V redakci posledně jmenovaných novin zůstal od poloviny šedesátých let až do konce svého života. Kratší dobu působil i ve vedení časopisů jako Květy nebo Lumír, které se po většinu času věnovaly beletrii. I sám Neruda byl hlavně autorem publicistických článků, zásadní přínos měl pro český fejeton, který psal jak do novin, tak časopisů. Rovněž sepisoval črty, žurnalistický žánr blízký reportáži a cestopis, v němž využil zkušenosti z cest na západ Evropy i Balkán a Egypt.

V soukromí Jana Nerudy se za život objevilo několik významných žen, do manželského svazku ale nevstoupil. Komplikovaný vztah měl s Annou Holinovou, ale nejslavnější ženou, k níž ho vázalo pouto byla Karolína Světlá, které nakonec zakázal styk s Nerudou její manžel, a mladá Terezie Marie Macháčková, která předčasně zemřela.

Jan Neruda zemřel v srpnu 1891. Většinu života strávil na Malé Straně v Praze. Je zde po něm pojmenovaná ulice, v níž se nachází dům U dvou slunců, kde s rodiči bydlel v letech 1845-1857 a kde nyní visí pamětní deska. V Hellichově ulici na Praze 1 stojí Gymnázium Jana Nerudy.

Dílo Jana Nerudy

Za života byl oceňován hlavně za svou činnost fejetonistickou a prozaickou, zatímco jeho poezie byla kritizována, protože nepovzbuzovala národ a nebyla správně pozitivní. Přesto se právě jeho básnické sbírky dnes řadí ke stejně důležitému odkazu Jana Nerudy jako jeho zbylá tvorba.

Přehled nejdůležitějších děl

Poezie: Hřbitovní kvít, Písně kosmické, Zpěvy páteční

Próza: Arabesky, Povídky malostranské

Fejetony: Žerty, hravé i dravé, Studie krátké a kratší

Jako první vydal v roce 1858 sbírku Hřbitovní kvítí, která odpovídá směřování májovců, texty jsou negativní, zpracovává sociálně tíživá témata a dává najevo své zklamání ze společenských poměrů. Kritika celkové estetiky ho nezastavila před tvorbou dalších básní, které souborně vyšly v roce 1867 jako Kniha veršů, kterou tvoří tři oddíly - Kniha veršů výpravných, Kniha veršů lyrických a smíšených a Kniha veršů časových a příležitostných.

Porodila rosa kvítek malý po zářivém slunci prahnoucí – duch tvůj jarý zrodil ideály mile čistou myslí vanoucí. Zahrálo si slunce ranním květem, a juž kvítek slabou hlavu kloní – a tvé oko nad zbořeným světem ideálů hořkou slzu roní. Co květ toužil, přece vyplněno – políbením slunce uvadnul – tobě osud dal však jiné věno – snové prchli, ty jsi uchřadnul." z díla Hřbitovní kvítí

Jan Neruda

Nejzvláštnější příspěvek do poezie přišel s rokem 1878 a publikací Písně kosmické, v nichž se ve verších obrací k nebeským objektům jako odrazu nás samých na Zemi. Za života vydal ještě další dva soubory Balady a romance a Prosté motivy a Jaroslav Vrchlický později sesbíral s jeho pozůstalosti Zpěvy páteční.

V próze kombinoval fejetony a povídky, bližší mu byl drobný rozsah, díky kterému mohl zachycovat více různých zážitků a jevů. Často přitom zůstává v oblasti Malé Strany a jejích obyvatel. V roce 1864 vydal Arabesky a v roce 1878 Povídky malostranské. Fejetony byly vydány v souborech jako Žerty, hravé i dravé nebo Studie krátké a kratší.

Začátek šedesátých let přinesl také několik jeho českých dramatických počinů, ale divadelní tvorba nebyla příliš úspěšná a poslední kus připravil v roce 1863.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Venezuelská vláda obvinila opozici v čele s Guaidóem z "krvavého spiknutí"

Venezuelský prezident Nicolás Maduro v neděli označil za vůdce povstání opoziční lídry Juana Guaidóa a Leopolda Lópeze, neřekl ale, zda se zatykače týkají i jich. Do spiknutí byl podle Madura zapleten i americký diplomat. Guaidó, jehož přes padesát zemí, včetně USA, letos uznalo za dočasného prezidenta Venezuely, označil obvinění ze spiknutí za další Madurovu vymyšlenou historku.

O odhalení "teroristického spiknutí" informovala vláda autoritářského prezidenta Madura v sobotu. Podle ní měla skupina přepadnout tuto neděli dvě vojenské posádky a "vyvolat násilnosti v šesti státech (venezuelské federace)". V neděli Maduro prohlásil, že za tímto komplotem byl Guaidó, López a opět také americká a kolumbijská vláda.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Premiér by měl dnes představit Národní investiční plán. Podle listu jsou v něm projekty za osm bilionů korun.

Andrej Babiš (ANO) by měl v pondělí představit Národní investiční plán. Lidové noviny (LN) píšou, že ho projedná vláda. Předseda kabinetu listu řekl, že Národní investiční plán je pro období do roku 2050 a obsahuje více než 20 tisíc investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun. Největší priority jsou doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu, a dále zdravotnictví, energetika, klima a také kyberbezpečnost.

Babiš loni uvedl, že plán zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos na konci listopadu toto číslo upravil na 20 tisíc projektů za pět bilionů korun.

Podle Babiše růst české ekonomiky zpomaluje. Vláda proto podle premiéra vytvořila Národní investiční plán, aby zajistila další podporu růstu HDP vedle exportu a spotřeby. "Jak jsem slíbil, představíme (plán) do Vánoc," uvedl Babiš na nedávném setkání zástupců stavebních firem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy