reklama
 
 

Václav Kliment Klicpera

4. 5. 2015 13:04
Dramatik, prozaik, básník, zakladatel novodobého českého dramatu, profesor královéhradeckého gymnázia, ředitel akademického gymnázia v Praze.

Životopis

Václav Kliment Klicpera se narodil 23. 11. 1792 v Chlumci nad Cidlinou. Jeho otec byl krejčí a kostelník. Václav se vyučil také krejčím a řezníkem, řemeslu se brzy přestal věnovat. V patnácti začal studovat na staroměstském gymnáziu, po maturitě vystudoval filozofii na univerzitě (studoval také medicínu, kterou nedokončil).

Základní údaje - V. K. Klicpera

Narození: 23. 11. 1792, Chlumec nad Cidlinou
Úmrtí: 15. 9. 1859, Praha
Rodina: 1. manželka Anna Švamberková; 2. manželka A. Trnková, syn Ivan Klicpera

Během studií začal hrát divadlo, psal žertovné deklamovánky a kratší hry. První Klicperovou hrou, která se hrála v roce 1816, byla rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk.Po studiích se stal profesorem na gymnáziu v Hradci Králové, kde založil ochotnické divadlo a kulturní středisko (jeho žákem byl J. K. Tyl).  V roce 1846 přešel na akademické gymnázium v Praze, kde učil Vítězslava Hálka, Jana Nerudu, J. V. Friče a další.

Nejznámější díla

Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Točník, Jan za chrta dán, Soběslav, velký kníže

V roce 1850 se stal ředitelem tohoto gymnázia (gymnázium bylo v té době české, pak bylo opět změněno na německé), o tři roky později byl suspendován za vydávání nepovoleného českého studentského časopisu na jeho škole. Zemřel 15. 9. 1859 v Praze a jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací.

Dílo

Strnad a Křepelka. (Za stolem sedíce pijí. Láhev s vínem na stole, pod stolem kniha) Strnad: Na zdraví tvého dědečka! Křepelka: Mého dědečka? Blázníš? Strnad: Tvého nebožtíka dědečka. Křepelka: Dejž mu, bože, radost věčnou. (Pije) Strnad: A prozatím žádného zmrtvýchvstání! (Pije též) Křepelka: Proč? Strnad: Aj, znova by mu živobytí zachutnalo a ty bys mohl nových dvacet let na dědictví čekat. Křepelka: Ach, dobře máš! Je vrchovatý čas, abych dědil; hostinský včera nemilostně hrozil. Strnad: O, nechať hrozí, za to jest hostinský, a my jsme mu dlužni. Křepelka: Ale jaký toho bude konec? Strnad: Dá pánbůh, dobrý. Zaplatíme a půjdeme o dům dále. Křepelka: Zaplatíme, zaplatíme! To je ovšem počestný úmysl náš; ale jak? Strnad: Aj, že dědeček tvůj umřel, o tom nepochybuješ? Křepelka: To mi dobrý přítel před čtvrt rokem psal. Strnad: A sice tak dobře umřel, že nebude již nikdy umírati. Divotvorný klobouk, V. K. Klicpera

Těžiště Klicperovy dramatické tvorby spočívá ve veselohrách kritizujících dobové lidské nedostatky (šosáctví, lakomství, plané vlastenectví atd.). Začínal jako básník, kdy psal žertovné a vlastenecké deklamovánky pro pobavení – Deklamovánky (1841). Po vzoru Waltra Scota psal historické povídky -
Točník (1828), nejoblíbenější povídka z doby Václava IV., Vítek Vítkovič  (1830), Věnceslav  (1834), Příchod Karla IV. do Čech  (1855), Král Jan Slepý  (1858).
Václav Kliment Klicpera byl především dramatik, napsal více než padesát českých divadelních her.

Jeho dramatické dílo můžeme rozdělit do několika tematických okruhů:  vlastenecké hry a bájné příběhy – Blaník (1816), Božena (1828), Loketský zvon (1827), Jan za chrta dán (1829), rytířské hry – Valdek (1828), Loupež (1835), Opatovický poklad (1843), Rod Svojanovský (1832).  Velmi oceňovaná byla ve své době veršovaná tragédie Soběslav, velký kníže (1839).

Dodnes hrané a oblíbené jsou Klicperovy veselohry. Mají velmi dobře propracovaný děj s komediálními charaktery (lakomec, žárlivec apod.), kritizuje v nich lidské nedostatky a špatné vlastnosti. Divotvorný klobouk (1821), Lhář a jeho rod (1823), Veselohra na mostě (1828), v roce 1935 ji zhudebnil Bohuslav Martinů a vytvořil z ní hudební operu, Rohovín Čterrohý (1830), Žižkův meč (1834), první česká konverzační veselohra Každý něco pro vlast (1833), Zlý jelen (1836), parodie na rytířské hry Hadrián z Římsů (1843). Ve svém dramatickém díle často využíval tzv. metodu kuklení - někdo se vydává za něco, co není, nebo za někoho, kým není. 

4. 5. 2015 13:04

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama