Malajsie

30. 11. 2016 15:49
Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Hlavním městem je Kuala Lumpur.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Sousedí s Indonésií, Brunejí, Singapurem a Thajskem.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Kuala Lumpur
Rozloha: 329 750 km²
Nejvyšší bod: Kinabalu (4 095 m n. m.)
Časové pásmo: +8
Světadíl: Asie
Počet obyvatel:  29 mil.
Hustota zalidnění: 84 ob. / km²
Jazyk: malajština (angličtina, čínština)
Národnostní složení:
Náboženství: muslimové, buddhisté, taoisté, hinduisté, křesťané
Státní zřízení: federativní volená konstituční monarchie
Vznik: 31. 8. 1957 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: malajsijský ringgit

Malajský poloostrov a především Melackou úžinu s její strategickou polohou již od starověku navštěvovali kupci z dalekých krajů. Jednalo se o území, kudy procházely významné obchodní trasy z Číny do Indie, ale i z jiných míst Asie. Již ve starověku se tak v této oblasti pohybovali a usazovali kupci a vzdělanci pocházející z různých kultur, kteří spolu se svým zbožím přinášeli i vlastní náboženství, kultury, jazyky a zvyky. Na počátku našeho letopočtu byli Malajci jednoznačně převažujícím etnikem v oblasti. Obchodní styky s Indií a Čínou přinesly do regionu zásadní kulturní vlivy, především hinduismus, buddhismus a také indický jazyk sanskrt, který ovlivňoval slovní zásobu. Navzdory tomu, že sdíleli shodnou kulturu, zůstávali Malajci politicky roztříštěným etnikem – až do přibližně 8. století zde nevznikl žádný velký stát, který by ovládal celý poloostrov nebo jeho rozsáhlejší části. Naopak vedle sebe existovalo velké množství (snad až 30) relativně nezávislých malajských států a státečků.

V období mezi 7. – 13. stoletím se dostala značná část Malajského poloostrova pod kontrolu buddhistické říše Šrívidžaja, jež měla své centrum v blízkosti dnešního Palembangu (východní Sumatra). Tato říše byla typickým představitelem takzvané thalassokracie, tedy říše zakládající svou moc na námořní síle. V případě Šrívidžaje se jednalo o volnou federaci relativně nezávislých států, státečků a svobodných přístavů, které se cítily být vazaly centrální moci. Ve 14. – 15. století začal významně vzrůstat vliv islámu, byl přijat většinou místních vládců (a jejich poddaných) a začaly vznikat první významné sultanáty. Britské Malajsko bylo relativně klidnou a prosperující kolonií v první polovině 20. století až do počátku 2. světové války, která měla situaci v oblasti naprosto změnit. Malajsko získalo nezávislost na Britech 31. srpna 1957. Nově vzniklá sjednocená Malajsie byla vyhlášena 16. září 1963.

Hospodářství

Malajsie je hlavním producentem palmového oleje, kaučuku a cínu. Tyto produkty jsou spolu s ropou a dřevem oporou ekonomiky. Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří těžba ropy, hornictví, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl, potravinářský průmysl. Svůj význam si uchovává zemědělství. Hlavní potravinou je rýže. Dalšími pěstovanými plodinami jsou kakao, kokosové ořechy, pepř, tabák, ananas nebo čaj.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo Malajsie je tvořeno pestrou směsicí ras. Asi polovina jsou Malajci, 27 % Číňané a 9 % Indové. Původní domorodí obyvatelé tzv. Orang Asli tvoří 0,5% obyvatel a dělí se na Protomalajce, kteří do oblasti přišli v období asi 1500 př. n. l., a na Negrity, kteří se odlišují malým vzrůstem a tmavou pletí a jsou nejstarší obyvatelé Malajsie vůbec. Hlavním náboženstvím je islám (55 % obyvatel). Další náboženství jsou buddhismus, taoismus, hinduismus a křesťanství.

Politický systém

Malajsie je federativní konstituční monarchií v čele s králem, kterého mezi sebou volí dědiční sultáni na pětileté funkční období, nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, nejvyšším orgánem výkonné moci je federální vláda, jejímiž členy mohou být jen členové parlamentu. Malajsii tvoří 13 států a 3 federální území.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Když v roce 1963 Malajsijská federace vznikala, měly být k původním 11 státům sultanátům, jež získaly nezávislost pod jménem Malajska federace už roku 1957, přidruženy další 4: Singapur, britská ostrovní kolonie na jižním konci Malajského poloostrova, a Brunej, Sabah a Sarawak, britské kolonie na severním Borneu. Sultanát Brunej si vstup na poslední chvíli rozmyslel a později se stal nezávislým státem. Federaci tak na konec utvořilo 14 států – plus 2 federální teritoria –, což se odrazilo i v symbolice použité na nové federální vlajce

Cestovní ruch Malajsie se nachází na strmém vzestupu. V exotické zemi ležící na Malajském poloostrově a severní třetině ostrova Borneo se mísí tradice s dynamickou současností. Díky nádherné přírodě a množství pozoruhodných památek má Malajsie potenciál upoutat různé skupiny turistů. Hlavním i největším městem Malajsie je turisty hojně vyhledávaný Kuala Lumpur. Necelých 15 kilometrů severně od středu Kuala Lumpuru jsou ve skalním masivu vápencové jeskyně Batu, tvořící hinduistický chrámový komplex. Dalším malajským městem, které stojí za návštěvu, je George Town, správní centrum státu Penang, ležící na severozápadním pobřeží Malajského poloostrova. Nachází se zde turisty oblíbená promenáda Gurney Drive, lemovaná obchodními centry a restauracemi. Hlavním lákadlem města je však jeho historické centrum, které je díky svým stavbám zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Venezuelská vláda obvinila opozici v čele s Guaidóem z "krvavého spiknutí"

Venezuelský prezident Nicolás Maduro v neděli označil za vůdce povstání opoziční lídry Juana Guaidóa a Leopolda Lópeze, neřekl ale, zda se zatykače týkají i jich. Do spiknutí byl podle Madura zapleten i americký diplomat. Guaidó, jehož přes padesát zemí, včetně USA, letos uznalo za dočasného prezidenta Venezuely, označil obvinění ze spiknutí za další Madurovu vymyšlenou historku.

O odhalení "teroristického spiknutí" informovala vláda autoritářského prezidenta Madura v sobotu. Podle ní měla skupina přepadnout tuto neděli dvě vojenské posádky a "vyvolat násilnosti v šesti státech (venezuelské federace)". V neděli Maduro prohlásil, že za tímto komplotem byl Guaidó, López a opět také americká a kolumbijská vláda.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Premiér by měl dnes představit Národní investiční plán. Podle listu jsou v něm projekty za osm bilionů korun.

Andrej Babiš (ANO) by měl v pondělí představit Národní investiční plán. Lidové noviny (LN) píšou, že ho projedná vláda. Předseda kabinetu listu řekl, že Národní investiční plán je pro období do roku 2050 a obsahuje více než 20 tisíc investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun. Největší priority jsou doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu, a dále zdravotnictví, energetika, klima a také kyberbezpečnost.

Babiš loni uvedl, že plán zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos na konci listopadu toto číslo upravil na 20 tisíc projektů za pět bilionů korun.

Podle Babiše růst české ekonomiky zpomaluje. Vláda proto podle premiéra vytvořila Národní investiční plán, aby zajistila další podporu růstu HDP vedle exportu a spotřeby. "Jak jsem slíbil, představíme (plán) do Vánoc," uvedl Babiš na nedávném setkání zástupců stavebních firem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy