Audi

14. 9. 2011 8:16
Audi patří k nejstarším značkám automobilů. Založena byla již v roce 1899 a během více než století se vypracovala mezi největší prodejce mezi prémiovými vozy. Dnes patří do rodiny automobilů VW.
Audi
Audi | Foto: Aktuálně.cz

Audi patří k nejstarším značkám automobilů. Založena byla již v roce 1899 a během více než století se vypracovala mezi největší prodejce mezi prémiovými vozy. Dnes patří do rodiny automobilů Volkswagen.

Počátky a vznik Auto Union

Automobilku Audi založil August Horch, poté co se ve zlém rozešel se svými partnery z automobilky A Horsch & Cie. Svůj nový podnik Horsch pojmenoval Audi, což je latinský překlad jeho jména.

Když už pro nic jiného, tak si stačí automobilku Audi zapamatovat pro zavedení řízení vlevo, které se ukázalo být lepší pro předjíždění. Stalo se tak v roce 1921 u typu Audi K. Prvním automobilem však byl Wanderer, který Horsch vyrobil v roce 1912. O rok později začala jeho sériová výroba.

V roce 1928 získal majoritu v Audiwerke dánský průmyslník Jörgen Rasmussen a o čtyři roky později se jím řízená automobilka sloučila s Horschovou původní firmou, a dále automobilkou DKW a Wanderer. Tím vznikla společnost Auto Union. Hned o rok později si spojená společnost připsala evropské prvenství ve výrobě automobilu s předním pohonem.

Do války se Audi proslavila řadou novinek, například crash testy, a dobrým postavením na poli závodnických vozů, které pro Audi navrhoval Ferdinand Porsche. Během třicátých let se automobilka se čtyřmi kruhy ve znaku zaměřovala také na produkci menších aut. Poté však přišla válka a utlumení civilní produkce ve prospěch vojenských účelů.

Stěhování do Ingolstadtu a majetkové přesuny

Po válce byla automobilka z východoněmeckém Chemnitzu vyvlastněna a vymazána Sověty z obchodního rejstříku, bavorská zemská vláda za pomoci Marschallova plánu však automobilku, resp. její továrnu záhy obnovila v Ingolstadtu, později jí ještě doplnila o závod v Düsseldorfu. První poválečný vůz DKW Meisterklasse F 89 P vyrobilo Audi v roce 1950.

Padesátá a šedesátá léta byla pro Audi obdobím majetkových přesunů. Nejprve jí v roce 1958 převzala společnost Daimler, nedařilo se jí však tak, jak by si představovala, proto poloviční podíl v Audi získal v roce 1964 Volkswagen (stoprocentním vlastníkem se VW stal v roce 1966). Nový vlastník Audi v roce 1968 ještě sloučil s výrobcem motocyklů a malých automobilů NSU. Jedním z jejích modelů byl například NSU Prinz.

Konec dvoudobých motorů a vůz s pohonem na čtyři kola

Začlenění do koncernu Volkswagen znamenalo pro Audi také konec dosud vyráběných dvoudobých motorů a přechod na čtyřválcový, čtyřdobý motor z produkce Daimler-Benz. Další novinkou byl vstup do kategorie vozů vyšší třídy, který se Audi povedl v roce 1968 prostřednictvím vozu Audi 100. Navazující Audi 80 pak zaznamenalo během šesti let prodej více než milionu kusů.

Na frankfurtském autosalonu v roce 1980 vzbudil pozornost model Audi Quattro, které poprvé mělo pohon na všechna čtyři kola. Po výrobě dalších modelů třetí generace 100 C a 80 B vstoupilo Audi na pole luxusní třídy vozem V8. Další roky mechanici německé firmy pracovali na větším použití hliníku při výrobě automobilů a výsledek se dostavil v roce 1994, kdy Audi představila A8, první sériový vůz kompletně vyráběný z této suroviny. Současně bylo Audi 80 přejmenováno na A4 a Audi 100 na A6, které následovalo v roce v roce 1996 kompaktní A3 a v letech 2000-2005 model A2.

Současné modely

Současná modelová řada Audi zahrnuje modely A1, A3, A4, A5, A6, A7, A8, Audi TT, Audi R8, Audi Q3, Q5 a Q7, sportovní modely S3, S4 (limuzína), S5 (kabriolet) a TTS a závodní modely RS3 (sportback), RS5 a TT RS (obě kupé). Její vozy jsou vyráběny v sedmi závodech, kromě Ingolstadtu a Neckarsulmu (původním sídle NSU) také v Bratislavě, maďarském Györu, čínském Changchunu, Bruselu a Aurangabadu v Indii. Letos prodala automobilka Audi již 759 tisíc aut a v polovině roku 2011 dosáhla meziročního růstu 17,7%.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy