Audi

14. 9. 2011 8:16
Audi patří k nejstarším značkám automobilů. Založena byla již v roce 1899 a během více než století se vypracovala mezi největší prodejce mezi prémiovými vozy. Dnes patří do rodiny automobilů VW.
Audi
Audi | Foto: Aktuálně.cz

Audi patří k nejstarším značkám automobilů. Založena byla již v roce 1899 a během více než století se vypracovala mezi největší prodejce mezi prémiovými vozy. Dnes patří do rodiny automobilů Volkswagen.

Počátky a vznik Auto Union

Automobilku Audi založil August Horch, poté co se ve zlém rozešel se svými partnery z automobilky A Horsch & Cie. Svůj nový podnik Horsch pojmenoval Audi, což je latinský překlad jeho jména.

Když už pro nic jiného, tak si stačí automobilku Audi zapamatovat pro zavedení řízení vlevo, které se ukázalo být lepší pro předjíždění. Stalo se tak v roce 1921 u typu Audi K. Prvním automobilem však byl Wanderer, který Horsch vyrobil v roce 1912. O rok později začala jeho sériová výroba.

V roce 1928 získal majoritu v Audiwerke dánský průmyslník Jörgen Rasmussen a o čtyři roky později se jím řízená automobilka sloučila s Horschovou původní firmou, a dále automobilkou DKW a Wanderer. Tím vznikla společnost Auto Union. Hned o rok později si spojená společnost připsala evropské prvenství ve výrobě automobilu s předním pohonem.

Do války se Audi proslavila řadou novinek, například crash testy, a dobrým postavením na poli závodnických vozů, které pro Audi navrhoval Ferdinand Porsche. Během třicátých let se automobilka se čtyřmi kruhy ve znaku zaměřovala také na produkci menších aut. Poté však přišla válka a utlumení civilní produkce ve prospěch vojenských účelů.

Stěhování do Ingolstadtu a majetkové přesuny

Po válce byla automobilka z východoněmeckém Chemnitzu vyvlastněna a vymazána Sověty z obchodního rejstříku, bavorská zemská vláda za pomoci Marschallova plánu však automobilku, resp. její továrnu záhy obnovila v Ingolstadtu, později jí ještě doplnila o závod v Düsseldorfu. První poválečný vůz DKW Meisterklasse F 89 P vyrobilo Audi v roce 1950.

Padesátá a šedesátá léta byla pro Audi obdobím majetkových přesunů. Nejprve jí v roce 1958 převzala společnost Daimler, nedařilo se jí však tak, jak by si představovala, proto poloviční podíl v Audi získal v roce 1964 Volkswagen (stoprocentním vlastníkem se VW stal v roce 1966). Nový vlastník Audi v roce 1968 ještě sloučil s výrobcem motocyklů a malých automobilů NSU. Jedním z jejích modelů byl například NSU Prinz.

Konec dvoudobých motorů a vůz s pohonem na čtyři kola

Začlenění do koncernu Volkswagen znamenalo pro Audi také konec dosud vyráběných dvoudobých motorů a přechod na čtyřválcový, čtyřdobý motor z produkce Daimler-Benz. Další novinkou byl vstup do kategorie vozů vyšší třídy, který se Audi povedl v roce 1968 prostřednictvím vozu Audi 100. Navazující Audi 80 pak zaznamenalo během šesti let prodej více než milionu kusů.

Na frankfurtském autosalonu v roce 1980 vzbudil pozornost model Audi Quattro, které poprvé mělo pohon na všechna čtyři kola. Po výrobě dalších modelů třetí generace 100 C a 80 B vstoupilo Audi na pole luxusní třídy vozem V8. Další roky mechanici německé firmy pracovali na větším použití hliníku při výrobě automobilů a výsledek se dostavil v roce 1994, kdy Audi představila A8, první sériový vůz kompletně vyráběný z této suroviny. Současně bylo Audi 80 přejmenováno na A4 a Audi 100 na A6, které následovalo v roce v roce 1996 kompaktní A3 a v letech 2000-2005 model A2.

Současné modely

Současná modelová řada Audi zahrnuje modely A1, A3, A4, A5, A6, A7, A8, Audi TT, Audi R8, Audi Q3, Q5 a Q7, sportovní modely S3, S4 (limuzína), S5 (kabriolet) a TTS a závodní modely RS3 (sportback), RS5 a TT RS (obě kupé). Její vozy jsou vyráběny v sedmi závodech, kromě Ingolstadtu a Neckarsulmu (původním sídle NSU) také v Bratislavě, maďarském Györu, čínském Changchunu, Bruselu a Aurangabadu v Indii. Letos prodala automobilka Audi již 759 tisíc aut a v polovině roku 2011 dosáhla meziročního růstu 17,7%.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy