Bělorusko

Aktualizováno 6. 5. 2021 21:28
Bělorusko, oficiální název Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Jako nástupnický stát bývalého Svazu sovětských socialistických republik získalo nezávislost v roce 1991. Hlavním městem je Minsk.
Bělorusko vlajka
Bělorusko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Bělorusko hraničí na západě s Polskem, Litvou a Lotyšskem, na severu a východě s Ruskem a na jihu s Ukrajinou. Bělorusko nemá moře ani hory, velkou část území pokrývají lesy.

Historie

Bělorusové odvozují svůj původ ze tří slovanských kmenů, které sídlily mezi 6. a 8. stoletím u řek Daugavy (západní Dviny), Pripjatě a Sože. V 10. století vznikla na Běloruském území knížectví Polatsk, Smolensk a Turov-Pinsk, která však byla záhy anektována Kyjevskou Rusí. Po pádu Kyjevské Rusi (důsledek Tatarské invaze) se běloruské území stalo součástí Litevského velkovévodství. V 16. století Litevské velkovévodství utvořilo svazek s Polským královstvím. Unie trvala až do konce 18. století, kdy došlo k trojímu dělení Polska a Bělorusko se dostalo do područí carského Ruska.

Základní údaje

Hlavní město: Minsk
Rozloha: 207 595 km²
Nejvyšší bod: Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 9 467 000 (2019)
Hustota zalidnění: 46 ob. / km²
Jazyk: běloruština, ruština
Národnostní složení: Bělorusové (81,2 %), Rusové, Poláci, Ukrajinci
Náboženství: pravoslavná církev, Běloruská řeckokatolická církev, římskokatolická církev
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 25. srpna 1991 (rozpad Sovětského svazu)
Měna: běloruský rubl

Po revoluci v Rusku a pádu monarchie (1917) byla snaha vytvořit Běloruskou republiku jako federativní stát Ruské říše. V březnu 1918 se (jako důsledek brestlitevského míru) však Bělorusko dostalo pod správu Německa. Toho využili běloruští nacionalisté a vyhlásili samostatnou Běloruskou republiku, které ihned Německo garantovalo nezávislost. Trvání republiky však bylo velmi krátké - 1. 1. 1919 došlo k invazi Rudé armády do Běloruska a ustanovení socialistické správy. Bělorusko se v roce 1922 stalo zakládající republikou Sovětského svazu. Pod Stalinovou vládou začalo docházet k obrovským čistkám, nejznámějším incidentem byla masová poprava asi 250 000 lidí v Kuropatském lese poblíž Minsku. V roce 1941 do Běloruska vtrhla Hitlerova vojska a okamžitě nastolila velmi tvrdý režim. Kvůli tomu již od roku 1942 bylo běloruské území místem intenzivní partyzánské války proti německé okupaci. Země byla osvobozena Rudou armádou v roce 1944.

Po válce došlo k obrovskému rozvoji průmyslu a Bělorusko se stalo jednou z nejrozvinutějších zemí SSSR. Bělorusko vyhlásilo samostatnost v roce 1991 a tento akt byl jedním z mnoha důvodů rozpadu Sovětského svazu. Na základě jednání představitelů jednotlivých zemí však vznikl nový útvar - Společenství nezávislých států, jehož součástí se Bělorusko stalo.

Demonstrace proti falšování voleb v Minsku, 18. 8. 2020
Demonstrace proti falšování voleb v Minsku, 18. 8. 2020 | Foto: Reuters

Hospodářství

Bělorusko je chudé na nerostné zdroje. Těží se malé množství rašeliny, hnědého uhlí a ropy, draselné soli, fosfority a horniny. Ve zpracovatelském průmyslu jsou nejvýznamnější odvětví: strojní průmysl (výroba obráběcích a stavebních strojů, nákladních aut, říčních lodí, ledniček), chemický, dřevozpracující a potravinářský, zvl. lihovary. Běloruské zemědělství se specializuje na chov skotu (výroba mléka). Menší význam má chov prasat. Z pěstovaných rostlin jsou nejvýznamnější obilniny (ječmen a žito) a také brambory, cukrová řepa a len.

Obyvatelstvo a náboženství

Bělorusové tvoří více než 80 % populace, přes 8 % Rusové, dále pak Poláci, Ukrajinci, Romové a žije zde i pár dalších etnických menšin. Oficiálním jazykem Běloruska je běloruština a ruština. Hlavním náboženstvím je pravoslaví.

Politický systém

Hlavou státu je prezident s velkými pravomocemi. Změny v ústavě z roku 1966 mu dávají takřka neomezenou moc. Prezident může vydávat dekrety, jmenovat a řídit radu bezpečnosti, je garantem ústavy, práv občanů a ztělesněním jednoty národa. Může rozpustit parlament (Národní shromáždění) a vetovat zákony. Současný parlament je dvoukomorový, Dolní komora čítá 110 členů a je volena v přímých všeobecných volbách většinovým volebním systémem. Ústava však nedefinuje systém detailně. Vláda (Rada ministrů), je nejvyšším státním exekutivním orgánem, který je podřízen prezidentovi a politicky odpovědný parlamentu. Její složení určuje pouze prezident. 

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Nejstarší lidské osídlení Běloruska je doloženo u města Njasviž. Toto místo patří k nejhezčím v celé zemi.
  • V roce 1918 byla v Brestu podepsána Brestlitevská mírová smlouva a tak ukončeny boje na východní frontě. V letech 1918-1939 byl Brest součástí Polska.
  • Městečko Vitebsk je rodištěm malíře Marka Chagalla.

Bělorusko propaguje své zajímavosti minimálně a nemá vlastně o rozvoj turistického ruchu zájem. Přesto je zde k vidění a prozkoumání docela dost. Mimo monumentální stalinistické hlavní město Minsk, Bělorusko nabízí příjemné krajiny, husté lesy a malebné vesničky. V zemi se nachází dva národní parky a také největší savec v Evropě, zubr. Z dalších historicky či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat Grodno (zachovaná část historické zástavby) či Polock (bohatý na sakrální památky). Zajímavou a přitažlivou krajinou je Polesí na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky Pripjať, jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Národní park Bělověžský prales na hranici s Polskem také stojí za zhlédnutí. V blízkosti parku se nachází zajímavé město Brest s dlouhou a složitou historií, patřilo k různým státům a kulturám.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Mateřská firma FlixBusu koupila amerického autobusového dopravce Greyhound

Společnost FlixMobility, která je mateřským podnikem německého FlixBusu, koupila amerického autobusového dopravce Greyhound. Společnost to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Transakce věhlasnou americkou značku oceňuje na 46 milionů dolarů (zhruba jednu miliardu Kč) a Němci ji převzali od britské společnosti FirstGroup. Podle deníku Handelsblatt se tak německý podnik stane jedničkou na trhu dálkových autobusů ve Spojených státech.

Britský provozovatel vlaků a autobusů FirstGroup hledal zájemce o převzetí Greyhoundu už před pandemií, uvedla agentura Reuters. Po dokončení všech náležitostí s prodejem se stáhne z mezinárodního trhu. Firma je největším provozovatelem autobusů v Británii.

FlixMobility je jeden z nejúspěšnějších německých dopravních start-upů. Vznikl v roce 2012, v USA působí od roku 2018. Zastřešuje značky FlixBus a FlixTrain. Podle Handelsblattu může transakce představovat krok směrem ke vstupu společnosti na burzu.

FlixMobility získá od společnosti FirstGroup autobusy, řidiče i v USA proslavenou značku. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, penzijní závazky Greyhoundu ani aktivity v Mexiku. FirstGroup získá z prodeje podle svého sdělení 172 milionů dolarů.

před 45 minutami

Akcie Evergrande prudce klesly po krachu jednání o prodeji části podílu

Akcie zadlužené čínské realitní společnosti China Evergrande ve čtvrtek oslabily až o 14 procent. S akciemi podniku se začalo znovu obchodovat po více než dvoutýdenní přestávce, jejímž důvodem byly rozhovory o prodeji zhruba polovičního podílu v divizi pro správu majetku. Firma však ve středu ohlásila krach jednání, což zhoršilo její šance na odvrácení bankrotu.

Společnost China Evergrande, jejíž celkové závazky přesahují 300 miliard dolarů (zhruba 6,6 bilionu Kč), v poslední době opakovaně nedokázala včas uhradit úroky u svých dluhopisů. Panují obavy, že krach podniku by mohl mít širší dopady na finanční systém a ekonomiku. Zakladatel firmy Chuej Kcha-jen podle serveru BBC upozornil, že "neexistuje žádná záruka, že skupina bude schopna splnit své finanční závazky".

China Evergrande o prodeji podílu v divizi Evergrande Property Services jednala s firmou Hopson Development. Obě strany však ve středu v samostatných hlášeních pro burzu uvedly, že se nedokázaly dohodnout na podmínkách dohody. Hodnota transakce měla činit zhruba 20 miliard hongkongských dolarů (přes 56 miliard Kč).

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Británie a Nový Zéland uzavřely dohodu o volném obchodu, vyjednávání trvala přes rok

Británie a Nový Zéland uzavřely dohodu o volném obchodu. Snižuje cla, usnadňuje obchod se službami a Britům otevírá novozélandský pracovní trh. Britský premiér Boris Johnson a novozélandská premiérka Jacinda Ardernová dohodu stvrdili ve středu po 16 měsících vyjednávání ve videohovoru, uvedla agentura Reuters. Londýn doufá, že dohoda ho posune blíže členství v asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, jejíž součástí je i Kanada a Japonsko.

Londýn si od dohody slibuje prospěch pro spotřebitele i firmy. Podle vládních odhadů ale novozélandská ekonomika sama osobě nepovzbudí růst té britské, napsal server BBC. Vzájemná obchodní výměna mezi oběma zeměmi představuje méně než 0,2 procenta britského obchodu.

Britští farmáři se obávají, že by je dohoda mohla poškodit a snížit potravinové standardy. Státní tajemnice pro zahraniční obchod Anne-Marie Trevelyanová ale uvádí, že je smlouva výhodná pro obě strany a že se britští farmáři nemají proč strachovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy