Bělorusko

Aktualizováno 25. 10. 2016 0:00
Bělorusko, oficiální název Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Jako nástupnický stát bývalého Svazu sovětských socialistických republik získalo nezávislost v roce 1991. Hlavním městem je Minsk.
Bělorusko vlajka
Bělorusko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Bělorusko hraničí na západě s Polskem, Litvou a Lotyšskem, na severu a východě s Ruskem a na jihu s Ukrajinou. Bělorusko nemá moře ani hory, velkou část území pokrývají lesy.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Minsk
Rozloha: 207 595 km²
Nejvyšší bod: Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 10,3 mil.
Hustota zalidnění: 46 ob. / km²
Jazyk: běloruština, ruština
Národnostní složení: Bělorusové (81,2 %), Rusové, Poláci, Ukrajinci
Náboženství: pravoslavná církev, Běloruská řeckokatolická církev, římskokatolická církev
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 25. srpna 1991 (rozpad Sovětského svazu)
Měna: běloruský rubl

Bělorusové odvozují svůj původ ze tří slovanských kmenů, které sídlily mezi 6. a 8. stoletím u řek Daugavy (západní Dviny), Pripjatě a Sože. V 10. století vznikla na Běloruském území knížetství Polatsk, Smolensk a Turov-Pinsk, která však byla záhy anektována Kyjevskou Rusí. Po pádu Kyjevské Rusi (důsledek Tatarské invaze) se běloruské území stalo součástí Litevského velkovévodství. V 16. století Litevské velkovévodství utvořilo svazek s Polským královstvím. Unie trvala až do konce 18. století, kdy došlo k trojímu dělení Polska a Bělorusko se dostalo do područí carského Ruska.

Po revoluci v Rusku a pádu monarchie (1917) byla snaha vytvořit Běloruskou republiku jako federativní stát Ruské říše. V březnu 1918 se (jako důsledek Brest-Litevského míru) však Bělorusko dostalo pod správu Německa. Toho využili Běloruští nacionalisté a vyhlásili samostatnou Běloruskou republiku, které ihned Německo garantovalo nezávislost. Trvání republiky však bylo velmi krátké - 1. 1. 1919 došlo k invazi Rudé armády do Běloruska a ustanovení socialistické správy. Bělorusko se v roce 1922 stalo zakládající republikou Sovětského svazu. Pod Stalinovou vládou začalo docházet k obrovským čistkám, nejznámějším incidentem byla masová poprava asi 250 000 lidí v Kuropatském lese poblíž Minsku. V roce 1941 do Běloruska vtrhla Hitlerova vojska a okamžitě nastolila velmi tvrdý režim. Díky tomu již od roku 1942 bylo běloruské území místem intenzivní partyzánské války proti německé okupaci. Země byla osvobozena Rudou armádou v roce 1944.

Po válce došlo k obrovskému rozvoji průmyslu a Bělorusko se stalo jednou z nejrozvinutějších zemí SSSR. Bělorusko vyhlásilo samostatnost v roce 1991 a tento akt byl jedním z mnoha důvodů rozpadu Sovětského Svazu. Na základě jednání představitelů jednotlivých zemí však vznikl nový útvar - Společenství nezávislých států, jehož součástí se Bělorusko stalo.

Hospodářství

Bělorusko je chudé na nerostné zdroje. Těží se malé množství rašeliny, hnědého uhlí a ropy, draselné soli, fosfority a horniny. Ve zpracovatelském průmyslu jsou nejvýznamnější odvětví: strojní průmysl (výroba obráběcích a stavebních strojů, nákladních aut, říčních lodí, ledniček), chemický, dřevozpracující a potravinářský, zvl. lihovary. Běloruské zemědělství se specializuje na chov skotu (výroba mléka). Menší význam má chov prasat. Z pěstovaných rostlin jsou nejvýznamnější obilniny (ječmen a žito) a také brambory, cukrová řepa a len.

Obyvatelstvo a náboženství

Bělorusové tvoří více než 80 % populace, přes 8 % Rusové, dále pak Poláci, Ukrajinci, Romové a žije zde i pár dalších etnických menšin. Oficiálním jazykem Běloruska je běloruština a ruština. Hlavním náboženstvím je pravoslaví.

Politický systém

Hlavou státu je prezident s velkými pravomocemi. Změny v ústavě z roku 1966 mu dávají takřka neomezenou moc. Prezident může vydávat dekrety, jmenovat a řídit radu bezpečnosti, je garantem Ústavy, práv občanů a ztělesněním jednoty národa. Může rozpustit parlament (Národní shromáždění) a vetovat zákony. Současný parlament je dvoukomorový, Dolní komora čítá 110 členů a je volena v přímých všeobecných volbách většinovým volebním systémem. Ústava však nedefinuje systém detailně. Vláda (Rada ministrů), je nejvyšším státním exekutivním orgánem, který je podřízen prezidentovi a politicky odpovědný parlamentu. Její složení určuje pouze prezident. 

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Nejstarší lidské osídlení Běloruska je doloženo u města Njasviž. Toto místo patří k nejhezčím v celé zemi.
  • V roce 1918 byla v Brestu podepsána Brestlitevská mírová smlouva a tak ukončeny boje na východní frontě. V letech 1918 – 1939 byl Brest součástí Polska.
  • Městečko Vitebsk je rodištěm malíře Marka Chagalla.

Bělorusko propaguje své zajímavosti minimálně a nemá vlastně o rozvoj turistického ruchu zájem. Přesto je zde k vidění a prozkoumání docela dost. Mimo monumentální stalinistické hlavní město Minsk, Bělorusko nabízí příjemné krajiny, husté lesy a malebné vesničky. V zemi se nachází dva národní parky a také největší savec v Evropě, zubr. Z dalších historicky či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat Grodno (zachovaná část historické zástavby) či Polock (bohatý na sakrální památky). Zajímavou a přitažlivou krajinou je Polesí na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky Pripjať, jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Národní park Bělověžský prales na hranici s Polskem také stojí za zhlédnutí. V blízkosti parku se nachází zajímavé město Brest s dlouhou a složitou historií, patřilo k různým státům a kulturám.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Případ Afroameričana, který zemřel krátce po zatčení, vyšetří ministerstvo spravedlnosti a FBI

Případ smrti zatýkaného neozbrojeného černošského muže ve státě Minnesota vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Ve středu to sdělil americký prezident Donald Trump. Podle něj se tak děje na jeho žádost. "Požádal jsem, aby toto vyšetřování bylo urychleno a velmi oceňuji veškerou práci, kterou odvádějí místní pořádkové složky," dodal Trump na svém Twitteru.

Úmrtí George Floyda vyvolalo nepokoje ve městě Minneapolis. Policie tam ve středu rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v pondělí ve vazbě poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel. Floyda se snažila zatknout policie na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělaným šekem. Podle policejní zprávy se strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Čtyři zasahující policisté už kvůli incidentu přišli o práci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy