Bělorusko

Aktualizováno 25. 10. 2016 0:00
Bělorusko, oficiální název Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Jako nástupnický stát bývalého Svazu sovětských socialistických republik získalo nezávislost v roce 1991. Hlavním městem je Minsk.
Bělorusko vlajka
Bělorusko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Bělorusko hraničí na západě s Polskem, Litvou a Lotyšskem, na severu a východě s Ruskem a na jihu s Ukrajinou. Bělorusko nemá moře ani hory, velkou část území pokrývají lesy.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Minsk
Rozloha: 207 595 km²
Nejvyšší bod: Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 10,3 mil.
Hustota zalidnění: 46 ob. / km²
Jazyk: běloruština, ruština
Národnostní složení: Bělorusové (81,2 %), Rusové, Poláci, Ukrajinci
Náboženství: pravoslavná církev, Běloruská řeckokatolická církev, římskokatolická církev
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 25. srpna 1991 (rozpad Sovětského svazu)
Měna: běloruský rubl

Bělorusové odvozují svůj původ ze tří slovanských kmenů, které sídlily mezi 6. a 8. stoletím u řek Daugavy (západní Dviny), Pripjatě a Sože. V 10. století vznikla na Běloruském území knížetství Polatsk, Smolensk a Turov-Pinsk, která však byla záhy anektována Kyjevskou Rusí. Po pádu Kyjevské Rusi (důsledek Tatarské invaze) se běloruské území stalo součástí Litevského velkovévodství. V 16. století Litevské velkovévodství utvořilo svazek s Polským královstvím. Unie trvala až do konce 18. století, kdy došlo k trojímu dělení Polska a Bělorusko se dostalo do područí carského Ruska.

Po revoluci v Rusku a pádu monarchie (1917) byla snaha vytvořit Běloruskou republiku jako federativní stát Ruské říše. V březnu 1918 se (jako důsledek Brest-Litevského míru) však Bělorusko dostalo pod správu Německa. Toho využili Běloruští nacionalisté a vyhlásili samostatnou Běloruskou republiku, které ihned Německo garantovalo nezávislost. Trvání republiky však bylo velmi krátké - 1. 1. 1919 došlo k invazi Rudé armády do Běloruska a ustanovení socialistické správy. Bělorusko se v roce 1922 stalo zakládající republikou Sovětského svazu. Pod Stalinovou vládou začalo docházet k obrovským čistkám, nejznámějším incidentem byla masová poprava asi 250 000 lidí v Kuropatském lese poblíž Minsku. V roce 1941 do Běloruska vtrhla Hitlerova vojska a okamžitě nastolila velmi tvrdý režim. Díky tomu již od roku 1942 bylo běloruské území místem intenzivní partyzánské války proti německé okupaci. Země byla osvobozena Rudou armádou v roce 1944.

Po válce došlo k obrovskému rozvoji průmyslu a Bělorusko se stalo jednou z nejrozvinutějších zemí SSSR. Bělorusko vyhlásilo samostatnost v roce 1991 a tento akt byl jedním z mnoha důvodů rozpadu Sovětského Svazu. Na základě jednání představitelů jednotlivých zemí však vznikl nový útvar - Společenství nezávislých států, jehož součástí se Bělorusko stalo.

Hospodářství

Bělorusko je chudé na nerostné zdroje. Těží se malé množství rašeliny, hnědého uhlí a ropy, draselné soli, fosfority a horniny. Ve zpracovatelském průmyslu jsou nejvýznamnější odvětví: strojní průmysl (výroba obráběcích a stavebních strojů, nákladních aut, říčních lodí, ledniček), chemický, dřevozpracující a potravinářský, zvl. lihovary. Běloruské zemědělství se specializuje na chov skotu (výroba mléka). Menší význam má chov prasat. Z pěstovaných rostlin jsou nejvýznamnější obilniny (ječmen a žito) a také brambory, cukrová řepa a len.

Obyvatelstvo a náboženství

Bělorusové tvoří více než 80 % populace, přes 8 % Rusové, dále pak Poláci, Ukrajinci, Romové a žije zde i pár dalších etnických menšin. Oficiálním jazykem Běloruska je běloruština a ruština. Hlavním náboženstvím je pravoslaví.

Politický systém

Hlavou státu je prezident s velkými pravomocemi. Změny v ústavě z roku 1966 mu dávají takřka neomezenou moc. Prezident může vydávat dekrety, jmenovat a řídit radu bezpečnosti, je garantem Ústavy, práv občanů a ztělesněním jednoty národa. Může rozpustit parlament (Národní shromáždění) a vetovat zákony. Současný parlament je dvoukomorový, Dolní komora čítá 110 členů a je volena v přímých všeobecných volbách většinovým volebním systémem. Ústava však nedefinuje systém detailně. Vláda (Rada ministrů), je nejvyšším státním exekutivním orgánem, který je podřízen prezidentovi a politicky odpovědný parlamentu. Její složení určuje pouze prezident. 

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Nejstarší lidské osídlení Běloruska je doloženo u města Njasviž. Toto místo patří k nejhezčím v celé zemi.
  • V roce 1918 byla v Brestu podepsána Brestlitevská mírová smlouva a tak ukončeny boje na východní frontě. V letech 1918 – 1939 byl Brest součástí Polska.
  • Městečko Vitebsk je rodištěm malíře Marka Chagalla.

Bělorusko propaguje své zajímavosti minimálně a nemá vlastně o rozvoj turistického ruchu zájem. Přesto je zde k vidění a prozkoumání docela dost. Mimo monumentální stalinistické hlavní město Minsk, Bělorusko nabízí příjemné krajiny, husté lesy a malebné vesničky. V zemi se nachází dva národní parky a také největší savec v Evropě, zubr. Z dalších historicky či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat Grodno (zachovaná část historické zástavby) či Polock (bohatý na sakrální památky). Zajímavou a přitažlivou krajinou je Polesí na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky Pripjať, jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Národní park Bělověžský prales na hranici s Polskem také stojí za zhlédnutí. V blízkosti parku se nachází zajímavé město Brest s dlouhou a složitou historií, patřilo k různým státům a kulturám.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 47 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy