Bělorusko

Aktualizováno 6. 5. 2021 21:28
Bělorusko, oficiální název Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Jako nástupnický stát bývalého Svazu sovětských socialistických republik získalo nezávislost v roce 1991. Hlavním městem je Minsk.
Bělorusko vlajka
Bělorusko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Bělorusko hraničí na západě s Polskem, Litvou a Lotyšskem, na severu a východě s Ruskem a na jihu s Ukrajinou. Bělorusko nemá moře ani hory, velkou část území pokrývají lesy.

Historie

Bělorusové odvozují svůj původ ze tří slovanských kmenů, které sídlily mezi 6. a 8. stoletím u řek Daugavy (západní Dviny), Pripjatě a Sože. V 10. století vznikla na Běloruském území knížectví Polatsk, Smolensk a Turov-Pinsk, která však byla záhy anektována Kyjevskou Rusí. Po pádu Kyjevské Rusi (důsledek Tatarské invaze) se běloruské území stalo součástí Litevského velkovévodství. V 16. století Litevské velkovévodství utvořilo svazek s Polským královstvím. Unie trvala až do konce 18. století, kdy došlo k trojímu dělení Polska a Bělorusko se dostalo do područí carského Ruska.

Základní údaje

Hlavní město: Minsk
Rozloha: 207 595 km²
Nejvyšší bod: Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 9 467 000 (2019)
Hustota zalidnění: 46 ob. / km²
Jazyk: běloruština, ruština
Národnostní složení: Bělorusové (81,2 %), Rusové, Poláci, Ukrajinci
Náboženství: pravoslavná církev, Běloruská řeckokatolická církev, římskokatolická církev
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 25. srpna 1991 (rozpad Sovětského svazu)
Měna: běloruský rubl

Po revoluci v Rusku a pádu monarchie (1917) byla snaha vytvořit Běloruskou republiku jako federativní stát Ruské říše. V březnu 1918 se (jako důsledek brestlitevského míru) však Bělorusko dostalo pod správu Německa. Toho využili běloruští nacionalisté a vyhlásili samostatnou Běloruskou republiku, které ihned Německo garantovalo nezávislost. Trvání republiky však bylo velmi krátké - 1. 1. 1919 došlo k invazi Rudé armády do Běloruska a ustanovení socialistické správy. Bělorusko se v roce 1922 stalo zakládající republikou Sovětského svazu. Pod Stalinovou vládou začalo docházet k obrovským čistkám, nejznámějším incidentem byla masová poprava asi 250 000 lidí v Kuropatském lese poblíž Minsku. V roce 1941 do Běloruska vtrhla Hitlerova vojska a okamžitě nastolila velmi tvrdý režim. Kvůli tomu již od roku 1942 bylo běloruské území místem intenzivní partyzánské války proti německé okupaci. Země byla osvobozena Rudou armádou v roce 1944.

Po válce došlo k obrovskému rozvoji průmyslu a Bělorusko se stalo jednou z nejrozvinutějších zemí SSSR. Bělorusko vyhlásilo samostatnost v roce 1991 a tento akt byl jedním z mnoha důvodů rozpadu Sovětského svazu. Na základě jednání představitelů jednotlivých zemí však vznikl nový útvar - Společenství nezávislých států, jehož součástí se Bělorusko stalo.

Demonstrace proti falšování voleb v Minsku, 18. 8. 2020
Demonstrace proti falšování voleb v Minsku, 18. 8. 2020 | Foto: Reuters

Hospodářství

Bělorusko je chudé na nerostné zdroje. Těží se malé množství rašeliny, hnědého uhlí a ropy, draselné soli, fosfority a horniny. Ve zpracovatelském průmyslu jsou nejvýznamnější odvětví: strojní průmysl (výroba obráběcích a stavebních strojů, nákladních aut, říčních lodí, ledniček), chemický, dřevozpracující a potravinářský, zvl. lihovary. Běloruské zemědělství se specializuje na chov skotu (výroba mléka). Menší význam má chov prasat. Z pěstovaných rostlin jsou nejvýznamnější obilniny (ječmen a žito) a také brambory, cukrová řepa a len.

Obyvatelstvo a náboženství

Bělorusové tvoří více než 80 % populace, přes 8 % Rusové, dále pak Poláci, Ukrajinci, Romové a žije zde i pár dalších etnických menšin. Oficiálním jazykem Běloruska je běloruština a ruština. Hlavním náboženstvím je pravoslaví.

Politický systém

Hlavou státu je prezident s velkými pravomocemi. Změny v ústavě z roku 1966 mu dávají takřka neomezenou moc. Prezident může vydávat dekrety, jmenovat a řídit radu bezpečnosti, je garantem ústavy, práv občanů a ztělesněním jednoty národa. Může rozpustit parlament (Národní shromáždění) a vetovat zákony. Současný parlament je dvoukomorový, Dolní komora čítá 110 členů a je volena v přímých všeobecných volbách většinovým volebním systémem. Ústava však nedefinuje systém detailně. Vláda (Rada ministrů), je nejvyšším státním exekutivním orgánem, který je podřízen prezidentovi a politicky odpovědný parlamentu. Její složení určuje pouze prezident. 

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Nejstarší lidské osídlení Běloruska je doloženo u města Njasviž. Toto místo patří k nejhezčím v celé zemi.
  • V roce 1918 byla v Brestu podepsána Brestlitevská mírová smlouva a tak ukončeny boje na východní frontě. V letech 1918-1939 byl Brest součástí Polska.
  • Městečko Vitebsk je rodištěm malíře Marka Chagalla.

Bělorusko propaguje své zajímavosti minimálně a nemá vlastně o rozvoj turistického ruchu zájem. Přesto je zde k vidění a prozkoumání docela dost. Mimo monumentální stalinistické hlavní město Minsk, Bělorusko nabízí příjemné krajiny, husté lesy a malebné vesničky. V zemi se nachází dva národní parky a také největší savec v Evropě, zubr. Z dalších historicky či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat Grodno (zachovaná část historické zástavby) či Polock (bohatý na sakrální památky). Zajímavou a přitažlivou krajinou je Polesí na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky Pripjať, jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Národní park Bělověžský prales na hranici s Polskem také stojí za zhlédnutí. V blízkosti parku se nachází zajímavé město Brest s dlouhou a složitou historií, patřilo k různým státům a kulturám.

 

Právě se děje

Další zprávy