Bělorusko

Aktualizováno 6. 5. 2021 21:28
Bělorusko, oficiální název Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Jako nástupnický stát bývalého Svazu sovětských socialistických republik získalo nezávislost v roce 1991. Hlavním městem je Minsk.
Bělorusko vlajka
Bělorusko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Bělorusko hraničí na západě s Polskem, Litvou a Lotyšskem, na severu a východě s Ruskem a na jihu s Ukrajinou. Bělorusko nemá moře ani hory, velkou část území pokrývají lesy.

Historie

Bělorusové odvozují svůj původ ze tří slovanských kmenů, které sídlily mezi 6. a 8. stoletím u řek Daugavy (západní Dviny), Pripjatě a Sože. V 10. století vznikla na Běloruském území knížectví Polatsk, Smolensk a Turov-Pinsk, která však byla záhy anektována Kyjevskou Rusí. Po pádu Kyjevské Rusi (důsledek Tatarské invaze) se běloruské území stalo součástí Litevského velkovévodství. V 16. století Litevské velkovévodství utvořilo svazek s Polským královstvím. Unie trvala až do konce 18. století, kdy došlo k trojímu dělení Polska a Bělorusko se dostalo do područí carského Ruska.

Základní údaje

Hlavní město: Minsk
Rozloha: 207 595 km²
Nejvyšší bod: Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 9 467 000 (2019)
Hustota zalidnění: 46 ob. / km²
Jazyk: běloruština, ruština
Národnostní složení: Bělorusové (81,2 %), Rusové, Poláci, Ukrajinci
Náboženství: pravoslavná církev, Běloruská řeckokatolická církev, římskokatolická církev
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 25. srpna 1991 (rozpad Sovětského svazu)
Měna: běloruský rubl

Po revoluci v Rusku a pádu monarchie (1917) byla snaha vytvořit Běloruskou republiku jako federativní stát Ruské říše. V březnu 1918 se (jako důsledek brestlitevského míru) však Bělorusko dostalo pod správu Německa. Toho využili běloruští nacionalisté a vyhlásili samostatnou Běloruskou republiku, které ihned Německo garantovalo nezávislost. Trvání republiky však bylo velmi krátké - 1. 1. 1919 došlo k invazi Rudé armády do Běloruska a ustanovení socialistické správy. Bělorusko se v roce 1922 stalo zakládající republikou Sovětského svazu. Pod Stalinovou vládou začalo docházet k obrovským čistkám, nejznámějším incidentem byla masová poprava asi 250 000 lidí v Kuropatském lese poblíž Minsku. V roce 1941 do Běloruska vtrhla Hitlerova vojska a okamžitě nastolila velmi tvrdý režim. Kvůli tomu již od roku 1942 bylo běloruské území místem intenzivní partyzánské války proti německé okupaci. Země byla osvobozena Rudou armádou v roce 1944.

Po válce došlo k obrovskému rozvoji průmyslu a Bělorusko se stalo jednou z nejrozvinutějších zemí SSSR. Bělorusko vyhlásilo samostatnost v roce 1991 a tento akt byl jedním z mnoha důvodů rozpadu Sovětského svazu. Na základě jednání představitelů jednotlivých zemí však vznikl nový útvar - Společenství nezávislých států, jehož součástí se Bělorusko stalo.

Demonstrace proti falšování voleb v Minsku, 18. 8. 2020
Demonstrace proti falšování voleb v Minsku, 18. 8. 2020 | Foto: Reuters

Hospodářství

Bělorusko je chudé na nerostné zdroje. Těží se malé množství rašeliny, hnědého uhlí a ropy, draselné soli, fosfority a horniny. Ve zpracovatelském průmyslu jsou nejvýznamnější odvětví: strojní průmysl (výroba obráběcích a stavebních strojů, nákladních aut, říčních lodí, ledniček), chemický, dřevozpracující a potravinářský, zvl. lihovary. Běloruské zemědělství se specializuje na chov skotu (výroba mléka). Menší význam má chov prasat. Z pěstovaných rostlin jsou nejvýznamnější obilniny (ječmen a žito) a také brambory, cukrová řepa a len.

Obyvatelstvo a náboženství

Bělorusové tvoří více než 80 % populace, přes 8 % Rusové, dále pak Poláci, Ukrajinci, Romové a žije zde i pár dalších etnických menšin. Oficiálním jazykem Běloruska je běloruština a ruština. Hlavním náboženstvím je pravoslaví.

Politický systém

Hlavou státu je prezident s velkými pravomocemi. Změny v ústavě z roku 1966 mu dávají takřka neomezenou moc. Prezident může vydávat dekrety, jmenovat a řídit radu bezpečnosti, je garantem ústavy, práv občanů a ztělesněním jednoty národa. Může rozpustit parlament (Národní shromáždění) a vetovat zákony. Současný parlament je dvoukomorový, Dolní komora čítá 110 členů a je volena v přímých všeobecných volbách většinovým volebním systémem. Ústava však nedefinuje systém detailně. Vláda (Rada ministrů), je nejvyšším státním exekutivním orgánem, který je podřízen prezidentovi a politicky odpovědný parlamentu. Její složení určuje pouze prezident. 

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Nejstarší lidské osídlení Běloruska je doloženo u města Njasviž. Toto místo patří k nejhezčím v celé zemi.
  • V roce 1918 byla v Brestu podepsána Brestlitevská mírová smlouva a tak ukončeny boje na východní frontě. V letech 1918-1939 byl Brest součástí Polska.
  • Městečko Vitebsk je rodištěm malíře Marka Chagalla.

Bělorusko propaguje své zajímavosti minimálně a nemá vlastně o rozvoj turistického ruchu zájem. Přesto je zde k vidění a prozkoumání docela dost. Mimo monumentální stalinistické hlavní město Minsk, Bělorusko nabízí příjemné krajiny, husté lesy a malebné vesničky. V zemi se nachází dva národní parky a také největší savec v Evropě, zubr. Z dalších historicky či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat Grodno (zachovaná část historické zástavby) či Polock (bohatý na sakrální památky). Zajímavou a přitažlivou krajinou je Polesí na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky Pripjať, jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Národní park Bělověžský prales na hranici s Polskem také stojí za zhlédnutí. V blízkosti parku se nachází zajímavé město Brest s dlouhou a složitou historií, patřilo k různým státům a kulturám.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy