reklama
 
 

Církevní restituce

12. 2. 2012 17:38
Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, kterým byl po roce 1948 zabaven majetek komunistickým režimem

Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, především však s římsko-katolickou církví. Toto vyrovnání by mělo zahrnovat navrácení majetků - orné půdy a nemovitostí - a případné finanční dorovnání. Jedná se o majetky konfiskované církvi totalitním režimem po roce 1948.

V roce 2013 proběhlo jednání u Ústavního soudu o pravomocnosti církevních restitucí. Přímý přenos z jednání proběhl 29. května 2013, verdikt byl zveřejněn až v pondělí 3. června. V něm soudci zamítli návrhy na zrušení církevních restitucí. Změnou, která byla prosazena, je vyškrtnutí pojmu "spravedlivé" ze znění zákona. Čtyři z ústavních soudců včetně předsedy Pavla Rychetského byli proti rozhodnutí většiny.

V červenci 2013 pak navíc vrchní státní zastupitelství v Praze vyloučilo, že by v průběhu přijímání zákona o církevních restitucí došlo k nějakému trestnému činu.

V říjnu 2013 se objevil spor ohledně budov v oblasti Pražského hradu. Ministr vnitra v demisi Martin Pecina chtěl podat zákonné opaření, které by areál Hradu z církevních restitucí vyňalo, premiér Rusnok však záležitost pozastavil k vyřešení pro vládu vzešlou z předčasných voleb. Na přetřes přišla dohoda, kterou kardinál Dominik Duka uzavřel s Václavem Klausem o užívání budov.

Detaily církevních restitucí

Během více než dvacetileté a dosud nedovršené snahy o přípravu potřebné legislativy a realizaci aktu, která započala po převratu, se objevily právní názory varující před možností, že by mohl do církevních restitucí být zahrnut majetek převedený na stát již před únorem 48 či dokonce ještě za první republiky. Špatná právní úprava by mohla prolomit Benešovy dekrety a mohlo by dojít k navrácení majetku zabaveného po válce německým řádům.

Kabinet premiéra Petra Nečase se v roce 2011 s představiteli církví dohodl na podobě, která počítá s navrácením 56 % majetku, především půdy, lesů a rybníků, v hodnotě cca 75 miliard korun. Ostatní majetek by měl být kompenzován částkou 59 miliard korun, splácenou po dobu třiceti let, plus úroky, se kterými se může jednat až o sumu 96 miliard korun. Sedmnáct let po zahájení procesu by ještě stát podle tohoto návrhu církve dotoval částkou 1,5 miliardy ročně, krácenou od čtvrtého roku o 5 % ročně. Po třiceti letech by již stát církve nijak nepodporoval.

Takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 navrátily sice do církevních rukou část nemovitostí, ale jednalo se pouze asi o 200 budov sloužících náboženským účelům. V roce 1992 se však již Federálnímu shromážděním nepodařilo schválit zákon o plné restituci. Od té doby se zatím žádná vláda hmatatelného výsledku nedobrala, přesto se církevními restitucemi všechny nějakým způsobem zabývaly.

Za zmínku stojí pokus kabinetu Miloše Zemana (1998 - 2001) vytvořit fond, do něhož by se sporný majetek převedl a z jeho výnosů by se chod církví financoval. Ke konsensu však opět nedošlo. Za koaliční vlády Mirka Topolánka v letech 2007 - 2009 neprošel návrh podobný tomu stávajícímu s tím rozdílem, že vráceno mělo být asi 35 % majetku a finanční vyrovnání počítalo s částkou 83 miliard splácenou po šedesát let.

Samotná právní opodstatněnost restitučních nároků římsko-katolické církve bývá zhusta předmětem disputací expertů i aktivistů. Známým kritikem církevních restitucí a pochybovačem o jejich právní podloženosti je spisovatelka Lenka Procházková, která prostřednictvím svých aktivit v občanském sdružení Šalamoun iniciovala odvolání Pražského hradu ve sporu o svatovítskou katedrálu a podílela se tak na ponechání katedrály v rukou státu.

V lednu 2012 podala Lenka Procházková na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně trestní oznámení na Petra Nečase pro porušení povinností při správě cizího majetku. Podle její argumentace, údajně založené na právních rozkladech renomovaných odborníků, požadované majetky církvi nepatřily již od josefínské doby a církev je měla pouze ve správě. Toto stanovisko je však v rozporu s právními analýzami, jež si před časem nechala vypracovat Topolánkova vláda.

12. 2. 2012 17:38

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
reklama
reklama

Sponzorované odkazy

reklama