Církevní restituce

12. 2. 2012 17:38
Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, kterým byl po roce 1948 zabaven majetek komunistickým režimem
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, především však s římsko-katolickou církví. Toto vyrovnání by mělo zahrnovat navrácení majetků - orné půdy a nemovitostí - a případné finanční dorovnání. Jedná se o majetky konfiskované církvi totalitním režimem po roce 1948.

V roce 2013 proběhlo jednání u Ústavního soudu o pravomocnosti církevních restitucí. Přímý přenos z jednání proběhl 29. května 2013, verdikt byl zveřejněn až v pondělí 3. června. V něm soudci zamítli návrhy na zrušení církevních restitucí. Změnou, která byla prosazena, je vyškrtnutí pojmu "spravedlivé" ze znění zákona. Čtyři z ústavních soudců včetně předsedy Pavla Rychetského byli proti rozhodnutí většiny.

V červenci 2013 pak navíc vrchní státní zastupitelství v Praze vyloučilo, že by v průběhu přijímání zákona o církevních restitucí došlo k nějakému trestnému činu.

V říjnu 2013 se objevil spor ohledně budov v oblasti Pražského hradu. Ministr vnitra v demisi Martin Pecina chtěl podat zákonné opaření, které by areál Hradu z církevních restitucí vyňalo, premiér Rusnok však záležitost pozastavil k vyřešení pro vládu vzešlou z předčasných voleb. Na přetřes přišla dohoda, kterou kardinál Dominik Duka uzavřel s Václavem Klausem o užívání budov.

Detaily církevních restitucí

Během více než dvacetileté a dosud nedovršené snahy o přípravu potřebné legislativy a realizaci aktu, která započala po převratu, se objevily právní názory varující před možností, že by mohl do církevních restitucí být zahrnut majetek převedený na stát již před únorem 48 či dokonce ještě za první republiky. Špatná právní úprava by mohla prolomit Benešovy dekrety a mohlo by dojít k navrácení majetku zabaveného po válce německým řádům.

Kabinet premiéra Petra Nečase se v roce 2011 s představiteli církví dohodl na podobě, která počítá s navrácením 56 % majetku, především půdy, lesů a rybníků, v hodnotě cca 75 miliard korun. Ostatní majetek by měl být kompenzován částkou 59 miliard korun, splácenou po dobu třiceti let, plus úroky, se kterými se může jednat až o sumu 96 miliard korun. Sedmnáct let po zahájení procesu by ještě stát podle tohoto návrhu církve dotoval částkou 1,5 miliardy ročně, krácenou od čtvrtého roku o 5 % ročně. Po třiceti letech by již stát církve nijak nepodporoval.

Takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 navrátily sice do církevních rukou část nemovitostí, ale jednalo se pouze asi o 200 budov sloužících náboženským účelům. V roce 1992 se však již Federálnímu shromážděním nepodařilo schválit zákon o plné restituci. Od té doby se zatím žádná vláda hmatatelného výsledku nedobrala, přesto se církevními restitucemi všechny nějakým způsobem zabývaly.

Za zmínku stojí pokus kabinetu Miloše Zemana (1998 - 2001) vytvořit fond, do něhož by se sporný majetek převedl a z jeho výnosů by se chod církví financoval. Ke konsensu však opět nedošlo. Za koaliční vlády Mirka Topolánka v letech 2007 - 2009 neprošel návrh podobný tomu stávajícímu s tím rozdílem, že vráceno mělo být asi 35 % majetku a finanční vyrovnání počítalo s částkou 83 miliard splácenou po šedesát let.

Samotná právní opodstatněnost restitučních nároků římsko-katolické církve bývá zhusta předmětem disputací expertů i aktivistů. Známým kritikem církevních restitucí a pochybovačem o jejich právní podloženosti je spisovatelka Lenka Procházková, která prostřednictvím svých aktivit v občanském sdružení Šalamoun iniciovala odvolání Pražského hradu ve sporu o svatovítskou katedrálu a podílela se tak na ponechání katedrály v rukou státu.

V lednu 2012 podala Lenka Procházková na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně trestní oznámení na Petra Nečase pro porušení povinností při správě cizího majetku. Podle její argumentace, údajně založené na právních rozkladech renomovaných odborníků, požadované majetky církvi nepatřily již od josefínské doby a církev je měla pouze ve správě. Toto stanovisko je však v rozporu s právními analýzami, jež si před časem nechala vypracovat Topolánkova vláda.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci zastřelili na vancouverském letišti muže, podle úřadů šlo o válku gangů

Na mezinárodním letišti sloužícím kanadskému městu Vancouver zastřelili neznámí ozbrojenci v neděli 28letého muže. V pondělí o tom informovala agentura AP s odvoláním na kanadské úřady. Osmadvacetiletý muž byl zastřelen nedaleko odletové haly.

Policie byla přivolána na letiště krátce po 15:00 místního času v neděli a podařilo se jí zastavit auto s dvěma podezřelými. Ti na policisty zahájili palbu a ujeli. Policie našla vozidlo v plamenech o 28 kilometrů dál.

Kanadské úřady uvedly, že oběť byla policii známá a že incident souvisí s konfliktem mezi zločineckými gangy, jehož byla oblast v poslední době svědkem. Letiště zůstává otevřené.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při střelbě na oslavě v Coloradu zemřelo sedm lidí

Při střelbě na narozeninové oslavě v americkém městě Colorado Springs zemřelo sedm lidí včetně údajného útočníka. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady.

Útočník podle úřadů dorazil na oslavu, kde se nacházela jeho přítelkyně, a zahájil střelbu. Na místě zemřelo šest osob, jeden člověk podlehl svým zraněním po převozu do místní nemocnice.

V místě oslavy se nacházely i děti, podle prohlášení policie a představitelů města však nebyly mezi oběťmi střelby. Policie uvedla, že střelec spáchal sebevraždu. Dodala, že nyní zjišťuje motiv činu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy