Církevní restituce

12. 2. 2012 17:38
Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, kterým byl po roce 1948 zabaven majetek komunistickým režimem
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, především však s římsko-katolickou církví. Toto vyrovnání by mělo zahrnovat navrácení majetků - orné půdy a nemovitostí - a případné finanční dorovnání. Jedná se o majetky konfiskované církvi totalitním režimem po roce 1948.

V roce 2013 proběhlo jednání u Ústavního soudu o pravomocnosti církevních restitucí. Přímý přenos z jednání proběhl 29. května 2013, verdikt byl zveřejněn až v pondělí 3. června. V něm soudci zamítli návrhy na zrušení církevních restitucí. Změnou, která byla prosazena, je vyškrtnutí pojmu "spravedlivé" ze znění zákona. Čtyři z ústavních soudců včetně předsedy Pavla Rychetského byli proti rozhodnutí většiny.

V červenci 2013 pak navíc vrchní státní zastupitelství v Praze vyloučilo, že by v průběhu přijímání zákona o církevních restitucí došlo k nějakému trestnému činu.

V říjnu 2013 se objevil spor ohledně budov v oblasti Pražského hradu. Ministr vnitra v demisi Martin Pecina chtěl podat zákonné opaření, které by areál Hradu z církevních restitucí vyňalo, premiér Rusnok však záležitost pozastavil k vyřešení pro vládu vzešlou z předčasných voleb. Na přetřes přišla dohoda, kterou kardinál Dominik Duka uzavřel s Václavem Klausem o užívání budov.

Detaily církevních restitucí

Během více než dvacetileté a dosud nedovršené snahy o přípravu potřebné legislativy a realizaci aktu, která započala po převratu, se objevily právní názory varující před možností, že by mohl do církevních restitucí být zahrnut majetek převedený na stát již před únorem 48 či dokonce ještě za první republiky. Špatná právní úprava by mohla prolomit Benešovy dekrety a mohlo by dojít k navrácení majetku zabaveného po válce německým řádům.

Kabinet premiéra Petra Nečase se v roce 2011 s představiteli církví dohodl na podobě, která počítá s navrácením 56 % majetku, především půdy, lesů a rybníků, v hodnotě cca 75 miliard korun. Ostatní majetek by měl být kompenzován částkou 59 miliard korun, splácenou po dobu třiceti let, plus úroky, se kterými se může jednat až o sumu 96 miliard korun. Sedmnáct let po zahájení procesu by ještě stát podle tohoto návrhu církve dotoval částkou 1,5 miliardy ročně, krácenou od čtvrtého roku o 5 % ročně. Po třiceti letech by již stát církve nijak nepodporoval.

Takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 navrátily sice do církevních rukou část nemovitostí, ale jednalo se pouze asi o 200 budov sloužících náboženským účelům. V roce 1992 se však již Federálnímu shromážděním nepodařilo schválit zákon o plné restituci. Od té doby se zatím žádná vláda hmatatelného výsledku nedobrala, přesto se církevními restitucemi všechny nějakým způsobem zabývaly.

Za zmínku stojí pokus kabinetu Miloše Zemana (1998 - 2001) vytvořit fond, do něhož by se sporný majetek převedl a z jeho výnosů by se chod církví financoval. Ke konsensu však opět nedošlo. Za koaliční vlády Mirka Topolánka v letech 2007 - 2009 neprošel návrh podobný tomu stávajícímu s tím rozdílem, že vráceno mělo být asi 35 % majetku a finanční vyrovnání počítalo s částkou 83 miliard splácenou po šedesát let.

Samotná právní opodstatněnost restitučních nároků římsko-katolické církve bývá zhusta předmětem disputací expertů i aktivistů. Známým kritikem církevních restitucí a pochybovačem o jejich právní podloženosti je spisovatelka Lenka Procházková, která prostřednictvím svých aktivit v občanském sdružení Šalamoun iniciovala odvolání Pražského hradu ve sporu o svatovítskou katedrálu a podílela se tak na ponechání katedrály v rukou státu.

V lednu 2012 podala Lenka Procházková na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně trestní oznámení na Petra Nečase pro porušení povinností při správě cizího majetku. Podle její argumentace, údajně založené na právních rozkladech renomovaných odborníků, požadované majetky církvi nepatřily již od josefínské doby a církev je měla pouze ve správě. Toto stanovisko je však v rozporu s právními analýzami, jež si před časem nechala vypracovat Topolánkova vláda.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy