Církevní restituce

12. 2. 2012 17:38
Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, kterým byl po roce 1948 zabaven majetek komunistickým režimem
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Církevní restituce je označení pro majetkoprávní vyrovnání českého státu s církvemi, především však s římsko-katolickou církví. Toto vyrovnání by mělo zahrnovat navrácení majetků - orné půdy a nemovitostí - a případné finanční dorovnání. Jedná se o majetky konfiskované církvi totalitním režimem po roce 1948.

V roce 2013 proběhlo jednání u Ústavního soudu o pravomocnosti církevních restitucí. Přímý přenos z jednání proběhl 29. května 2013, verdikt byl zveřejněn až v pondělí 3. června. V něm soudci zamítli návrhy na zrušení církevních restitucí. Změnou, která byla prosazena, je vyškrtnutí pojmu "spravedlivé" ze znění zákona. Čtyři z ústavních soudců včetně předsedy Pavla Rychetského byli proti rozhodnutí většiny.

V červenci 2013 pak navíc vrchní státní zastupitelství v Praze vyloučilo, že by v průběhu přijímání zákona o církevních restitucí došlo k nějakému trestnému činu.

V říjnu 2013 se objevil spor ohledně budov v oblasti Pražského hradu. Ministr vnitra v demisi Martin Pecina chtěl podat zákonné opaření, které by areál Hradu z církevních restitucí vyňalo, premiér Rusnok však záležitost pozastavil k vyřešení pro vládu vzešlou z předčasných voleb. Na přetřes přišla dohoda, kterou kardinál Dominik Duka uzavřel s Václavem Klausem o užívání budov.

Detaily církevních restitucí

Během více než dvacetileté a dosud nedovršené snahy o přípravu potřebné legislativy a realizaci aktu, která započala po převratu, se objevily právní názory varující před možností, že by mohl do církevních restitucí být zahrnut majetek převedený na stát již před únorem 48 či dokonce ještě za první republiky. Špatná právní úprava by mohla prolomit Benešovy dekrety a mohlo by dojít k navrácení majetku zabaveného po válce německým řádům.

Kabinet premiéra Petra Nečase se v roce 2011 s představiteli církví dohodl na podobě, která počítá s navrácením 56 % majetku, především půdy, lesů a rybníků, v hodnotě cca 75 miliard korun. Ostatní majetek by měl být kompenzován částkou 59 miliard korun, splácenou po dobu třiceti let, plus úroky, se kterými se může jednat až o sumu 96 miliard korun. Sedmnáct let po zahájení procesu by ještě stát podle tohoto návrhu církve dotoval částkou 1,5 miliardy ročně, krácenou od čtvrtého roku o 5 % ročně. Po třiceti letech by již stát církve nijak nepodporoval.

Takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 navrátily sice do církevních rukou část nemovitostí, ale jednalo se pouze asi o 200 budov sloužících náboženským účelům. V roce 1992 se však již Federálnímu shromážděním nepodařilo schválit zákon o plné restituci. Od té doby se zatím žádná vláda hmatatelného výsledku nedobrala, přesto se církevními restitucemi všechny nějakým způsobem zabývaly.

Za zmínku stojí pokus kabinetu Miloše Zemana (1998 - 2001) vytvořit fond, do něhož by se sporný majetek převedl a z jeho výnosů by se chod církví financoval. Ke konsensu však opět nedošlo. Za koaliční vlády Mirka Topolánka v letech 2007 - 2009 neprošel návrh podobný tomu stávajícímu s tím rozdílem, že vráceno mělo být asi 35 % majetku a finanční vyrovnání počítalo s částkou 83 miliard splácenou po šedesát let.

Samotná právní opodstatněnost restitučních nároků římsko-katolické církve bývá zhusta předmětem disputací expertů i aktivistů. Známým kritikem církevních restitucí a pochybovačem o jejich právní podloženosti je spisovatelka Lenka Procházková, která prostřednictvím svých aktivit v občanském sdružení Šalamoun iniciovala odvolání Pražského hradu ve sporu o svatovítskou katedrálu a podílela se tak na ponechání katedrály v rukou státu.

V lednu 2012 podala Lenka Procházková na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně trestní oznámení na Petra Nečase pro porušení povinností při správě cizího majetku. Podle její argumentace, údajně založené na právních rozkladech renomovaných odborníků, požadované majetky církvi nepatřily již od josefínské doby a církev je měla pouze ve správě. Toto stanovisko je však v rozporu s právními analýzami, jež si před časem nechala vypracovat Topolánkova vláda.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Obchod s kryptoměnami v Česku za tři čtvrtletí klesl o čtvrtinu na 2,85 miliardy

Češi za tři čtvrtletí nakoupili kryptoměny za zhruba 2,85 miliardy korun, tedy o přibližně 28 procent méně než loni. V září obchody dosáhly 250 milionů korun, což je o čtvrtinu více než ve stejný měsíc loni i letos v srpnu. Vyplývá to z údajů obchodníka Bit.plus.

Obchodování podle něj stále ovlivňuje vysoká inflace, válka na Ukrajině i další negativní faktory, které příliš nepřály investicím do rizikovějších aktiv. Přechodný útlum způsobilo i zdražování energií, které mělo za následek přesun těžby kryptoměn do teritorií s levnější elektřinou.

Cena bitcoinu se od začátku roku snížila o 58 procent na současných zhruba 19 500 dolarů. Na konci března přitom přesahovala 47 tisíc dolarů. Podobně Ethereum ztratilo 59 procent a obchodovalo se v září za 1520 dolarů.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Apple z Indie od dubna vyvezl iPhony za více než miliardu dolarů

Americká technologická společnost Apple z Indie od dubna vyvezla přístroje iPhone za více než miliardu dolarů (24,8 miliardy korun). Apple sází na výrobu v této jihoasijské zemi čím dál více mimo jiné kvůli napětí mezi Washingtonem a Pekingem.

Vývoz iPhonů vyrobených v Indii, zejména do Evropy a na Blízký východ, by měl za rok do března 2023 dosáhnout 2,5 miliardy dolarů. To je téměř dvojnásobek ve srovnání s předchozím rokem. Apple vyrábí iPhony v Indii od roku 2017. Začátkem tohoto roku tam zahájil výrobu iPhonu 13 a minulý týden uvedl, že v plánu je i výroba iPhonů 14. Apple se snaží přesunout některé oblasti výroby iPhonů z Číny na jiné trhy včetně Indie. 

Zdroj: ČTK / Bloomberg
před 1 hodinou

Muž, který svědčil proti Rittigovi, dostane odškodnění 697 tisíc korun

Vladimír Sitta mladší, který upozornil na podezření kolem papírny Neograph a výroby jízdenek pro pražský dopravní podnik, dostane od státu dalších 697 tisíc korun odškodného za své trestní stíhání - tentokrát jako náhradu ušlého zisku za zákaz znalecké činnosti. Pravomocně to dnes potvrdil odvolací senát. Někdejší obchodní ředitel Neographu čelil obžalobě za tunelování firmy. Podle něj šlo o pomstu lobbisty Iva Rittiga obviněného právě v souvislosti s takzvanou jízdenkovou kauzou.

Sitta v žalobě žádal zhruba 1,3 milionu korun, nakonec však souhlasil s nižší částkou, kterou vypočítal Obvodní soud pro Prahu 2. Proti byl ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Odvolal se a zpochybnil výši příjmů, o něž Sitta přišel. Úřad argumentoval tím, že muž ztrátu dokládal pouze záznamy ve znaleckém deníku, nikoliv daňovými doklady.

Pražský městský soud však nyní odvolání zamítl a dal za pravdu Sittovi. "Důkaz v podobě znaleckého deníku je zcela dostačující. Ztotožňujeme se s výpočtem provedeným soudem prvního stupně. Žalobce (Sitta) dostál svému důkaznímu břemeni," uvedla předsedkyně odvolacího senátu Naděžda Zachystalová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy