Život
Základní údaje
Narození: 28. června 1712, Ženeva, Švýcarsko
Úmrtí: 2. července 1778, Ermenonville, Francie
Narodil se v Ženevě 2. června 1712 v rodině hodinářů. Matka pár dní po jeho narození zemřela. V deseti letech ho poslal otec do učení k notáři a potom ještě k mistru rytci. V šestnácti letech Jean Jacques opustil Ženevu. V městě Confignon se seznámil s paní Françoise-Louise de Warens, kterou nazýval matkou. Pod jejím vlivem konvertoval ke katolictví. Později se stal jejím intendantem a milencem.
Nejvýznamnější díla
Julie neboli Nová Heloisa, Vyznání, Emil aneb O výchově, O společenské smlouvě
Cestoval, učil se hudbě, pak sám hudbu učil a skládal. V roce 1741 předložil pařížské akademii svůj návrh notového zápisu, který nebyl přijat. V té době se seznámil s Denisem Diderotem a madame d´Épinay. Dva roky poté působil jako tajemník francouzského velvyslance v Benátkách. Vzhledem k tajným informacím, které měl, se nesměl stýkat s benátskými rodinami a umělci, jeho pracovní morálka klesala, nakonec byl propuštěn. Po návratu do Paříže žil s pologramotnou švadlenou, traduje se, že s ní měl pět dětí, které odložili do sirotčince.
V roce 1754 se vrátil do Ženevy a konvertoval zpět ke kalvinismu. Jeho dílo O výchově vyvolalo velký rozruch, musel uprchnout do Neuchatelu (pod správou pruského krále). Tam také obléhal jeho dům dav rozvášněných lidí, proto odjel na pozvání Davida Huma do Anglie. Po roce a půl se s ním však ve zlém rozešel, pod cizím jménem se vrátil do Francie, oženil se a po vypršení trestu přišel do Paříže. V roce 1778 přijal pozvání na panství Ermenonville, kde 2. července náhle zemřel. Jeho smrt je opředena tajemstvím a řadou spekulací.
Dílo
„Jakmile veřejná služba přestane býti hlavní záležitostí občanu a když slouží svou peněženkou než svou osobou, je stát již blízko své zkáze. Slovo finance je slovem otroka; je neznámé v obci. V opravdu svobodném státě konají občané vše vlastníma rukama a nic penězi." J. J. Rousseau, O společenské smlouvě
Dílo J. J. Rousseaua ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující filozofické myšlení. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů. (Zajímavé je, že jeho osobní život byl v rozporu s jeho teoriemi).
Julie neboli Nová Heloisa
Epistolární román (román v dopisech) s podtitulem Dopisy dvou milenců, obyvatel malého města na úpatí Alp líčí vztah domácího učitele Saint-Preuxe a Julie d´Étanges. Přes náklonnost , lásku, které se snaží odolat, až nakonec svému citu podlehnou. Juliin otec nedá souhlas k sňatku s neurozeným člověkem. Učitel odchází a Julie odmítá s ním utéct do Anglie. Na Juliinu žádost ji Saint-Preux zbavuje slibu věrnosti a Julie se provdá. Saint-Preux cestuje po světě. Po návratu přijímá pozvání Juliina manžela a začlení se do jejich domácnosti jako vychovatel a přítel. Díky dopisové formě zůstává děj v pozadí, hlavní jsou vnitřní prožitky jednotlivých postav.
Vyznání
Autobiografické dílo je vzpomínkovou rekonstrukcí, vybudovanou ne na logice vnějších událostí, ale na vnitřní logice citů v převážně chronologickém sledu.
Opery a další díla
V roce 1745 složil pro krále operu, měl to být dar od vévody de Richelieu. Těsně před dokončením příprav oficiální králův skladatel Rameau přesvědčil krále, že Rousseauova opera není dobrá kvůli tragickému konci. Další opera Vesnický věštec (1752) měla šťastnější osud a byla velmi úspěšná. Od roku 1749 začal přispívat do Diderotovy Encyklopedie, nejdříve články o hudbě, později o politické ekonomii.
