Život
Denis Diderot se narodil 5. října 1713 ve městě Langres ve Francii. Navštěvoval jezuitskou základní školu v Langres. Poté studoval od roku 1732 na Collège d'Harcourt v Paříži. Knězem se však stát nechtěl, začal studovat práva, což ho brzy přestalo bavit. Otec se ho zřekl, protože Denis se chtěl stát spisovatelem a začal žít bohémským životem.
Základní údaje
Narození: 5. října 1713, Langres, Francie
Úmrtí: 31. července 1784, Paříž, Francie
Manželka: Antoinetta Champion
Spřátelil se s Jeanem - Jacque Rousseauem. Přes odpor rodičů se oženil s chudou katoličkou Antoinettou Champion. Jeho sestra, která byla jeptiškou, zemřela na přepracování. To ho inspirovalo k napsání proslulého románu Jeptiška. Přestože psal a vydával řadu děl, byl velmi chudý. Z toho důvodu prodal svou knihovnu ruské carevně Kateřině II. Zemřel na střevní potíže v Paříži 31. července 1784.
Dílo
Nejvýznamnější díla
Encyklopedie, Jeptiška, Jakub Fatalista, Synovec Rameauův
Denis Diderot se místo knězem stal kritikem náboženství, stoupencem racionalismu a materialismu. Soustředil kolem sebe řadu významných evropských myslitelů, kteří se podíleli na tvorbě Encyklopedie aneb racionálního slovníku věd, umění a řemesel (1751 – 72).
Zatím se blížila chvíle, kterou jsem si tak toužebně přála uspíšit. Upadala jsem do snění, cítila jsem, jak se moje nechuť znovu probouzí a sílí. Chtěla jsem se svěřit představené nebo matce novicek. Tyto ženy se však dovedou mstít za všechny nepříjemnosti, jež jsou nuceny snášet: ať si nikdo nemyslí, že je baví pokrytecká úloha, kterou hrají, a hlouposti, které vám musejí věčně opakovat; je to pro ně nudné a nepříjemné; ale přesto to dělají, protože klášteru pak připadne tisíc dolarů. Jen proto celý svůj život lžou a připravují mladým nevinným dívkám zoufalství na čtyřicet, padesát let a možná věčné zatracení … D. Diderot, Jeptiška
Kromě filozofických děl, jako jsou Myšlenky o výkladu přírody (1753), List o slepcích pro vidoucí (1749), psal Diderot studie o výtvarném umění, např. Pojednání o kráse (1751), Esej o malířství (1796), o divadle Herecký paradox (1773). Snažil se prosadit měšťanské drama, které by na scénu uvádělo každodenní život, ale s velkými city a myšlenkami. Jeho vlastní dvě hry však nepřekročily hranice sentimentalismu – Nemanželský syn (1757) a Otec rodiny (1758). Zdařilejší jsou jeho romány Jeptiška (1760), Synovec Rameauův (1762) a Jakub Fatalista a jeho pán (1773). Za jeho života byla oceněna pouze Encyklopedie, ostatní díla se dočkala uznání až po Diderotově smrti.
Jakub Fatalista a jeho pán
Jak se setkali? Náhodou, jako všichni lidé. Jak se jmenovali? Co na tom záleží? Odkud přicházeli? Z nejbližší osady. Kam šli? Cožpak víme, kam jdeme? D. Diderot, Jakub Fatalista a jeho pán
Zdánlivě bezcílné putování Jakuba a jeho pána, ve kterém Jakub vypráví historii svých lásek a pán stíhá podvodníka. Tento příběh vytváří rámec pro další příběhy z Paříže i vesnice, filozofické diskuze i rozmluvy se čtenářem. V rámcovém příběhu může čtenář pokračovat, jsou mu nabídnuta 3 různá rozuzlení. V tomto díle rozbíjí Diderot klasickou stylovou jednolitost a nahrazuje ji živým jazykem, kterým charakterizuje své postavy.
Jeptiška
Román Jeptiška je napsán jako autobiografie fiktivní hrdinky Zuzany Simoninové ve formě dopisů markýzovi de Croismare. Naivní Zuzana je přinucena stát se jeptiškou kvůli svému nemanželskému původu, aby neohrozila majetkové nároky svých sester, dcer bohatého advokáta. V klášteře zažije všechny možné strasti řeholnice. Podaří se jí uprchnout a žádá markýze o pomoc při hledání zaměstnání. V době svého vzniku byla Jeptiška nepublikovaná. I později byl tento román označován za nemravný a bezbožný.
