Život
Narodil se v Augsburgu v bohaté měšťanské rodině jako Eugen Berthold Friedrich Brecht. Během studia na gymnáziu začal psát a publikovat básně. Začal studovat medicínu a přírodní vědy. Pak se ale začal věnovat dramatu, dramaturgii a režii, nejdříve v Mnichově a od roku 1924 v Berlíně. V letech 1919 – 24 zplodil se třemi ženami tři potomky. Od roku 1928 studoval marxismus.
Základní údaje
Narození: 10. února 1898, Augsburg, Německo
Úmrtí: 14. srpna 1956, Berlín, NDR
Manželky: Marianne Zoffová, Helene Weigelová
Po nástupu nacismu musel pro své komunistické přesvědčení v roce 1933 emigrovat. Žil v Rakousku, Švýcarsku, Československu, Dánsku nebo ve Francii. Během války pobýval nejvíc v Kalifornii. Snažil se prosadit v Hollywoodu, ale se svými politickými názory neuspěl. V roce 1947 byl vyšetřován Výborem pro neamerickou činnost, hned potom z Ameriky uprchl přes Paříž do Curychu, kde strávil rok, protože nesměl do Německa. Do východního Berlína se vrátil přes Prahu v roce 1948 a založil zde se svou ženou Helene Weigelovou slavné divadlo Berliner Ensemble, v němž uskutečňoval principy epického divadla. Zemřel ve východním Berlíně 14. srpna 1956.
Dílo
Brecht vstoupil do literatury na konci 1. světové války protiválečnými básněmi a songy. Pokračoval expresionistickými dramatickými groteskami. Pak se věnoval tzv. epickému divadlu, které na divadle vyprávělo příběh a diváka se snažilo přesvědčit argumenty. Proslavil se Třígrošovou operou (1927), kterou napsal na motivy Žebrácké opery anglického dramatika a básníka Johna Gaye z roku 1728 a k níž složil skvělou hudbu Kurt Weil. Příběh legendárního lapky Mackieho Messera zpracoval pak Brecht také prozaicky v Třígrošovém románu (1934). Současně psal i sérii tzv. didaktických her, v nichž prostřednictvím tendenčního podobenství předváděl zásady třídního boje.
Kuráž: Když vojevůdce nebo král je hodně velký hlupák a když svý lidi vede do srabu, pak je potřebí, aby kašlali na smrt; to je taky ctnost. Když je velký skrblík a naverbuje málo soldátů, pak aby to byli samí Herkulové. A když je lajdák a o nic se nestará, pak aby byli mazaný jako lišky, jináč zhebnou. Navíc je třeba taky zvláštní věrnosti, když toho po nich stále moc chce. Samý ctnosti, které řádná země, dobrý král a vojevůdce nepotřebujou… B. Brecht, Matka Kuráž a její děti
Svá nejzralejší dramatická díla vytvořil Brecht v emigraci po roce 1933. Strach a bída Třetí říše (1938) ukazuje v montáži život v nacistickém Německu, satirická groteska Zadržitelný vzestup Artura Uie (1941) paroduje Hitlerovu cestu k moci. Jako protest proti válce vyznívá dramatická kronika třicetileté války Matka Kuráž a její děti (1939), sepsaná na motivy H. J. Ch. von Grimmelshausena. Dramatická podobenství představují i další Brechtovy hry: Život Galileův (1943), Dobrý člověk ze S´čchuanu (1938-42) i nejvýznamnější poválečné dílo Kavkazský křídový kruh (1949) na motivy šalomounovského příběhu o sporu pravé a nepravé matky o dítě. Psal také lyrické básně a balady – Sto básní (1951).
Třígrošová opera/Žebrácká opera
Vrcholem Brechtovy tvorby je adaptace Gayovy Žebrácké opery, v níž zachovává původní příběh dvou gangů v londýnské čtvrti Soho. Obsah dramatu tvoří napětí mezi zdáním a realitou, k tomu volí autor prostředky zcizení (Verfremdungseffekt). Třígrošová opera je dílem, v němž se střetává výrazná expresivita Brechtovy dramatiky z let 1918-24 s prostředky rodícího se stylu epického divadla: kromě songů (je v nich citován a parafrázován i F. Villon). Hlavní postavou je Mackie Kudla (Mackie Messer).
Matka Kuráž a její děti
Kdo štěstí s mocnými nesdílel, sdílí s nimi neštěstí. Vůz, jenž padá na dno srázu, strhuje s sebou i uštvané koně. B. Brecht, Kavkazský křídový kruh
Dramatická kronika, základní dílo Brechtova epického divadla. Příběh z období třicetileté války není základním prostředkem k sdělení významů, jeho kontinuita je záměrně narušována. Autor vybírá detaily, které pak komentuje. Důležité jsou songy, které přinášejí výklad situace. Využívá motivu cesty s celou řadou vedlejších postav. Z Grimmelshausenovy předlohy čerpal Brecht vnější indicie a pak je zaměřil k výpovědi o destruktivní povaze daného životního postoje. Hlavní postavou je markytánka Anna Fierlingová, zvaná Matka Kuráž, a její děti – němá Katrin, synové Eilif a Švejcar.
Kavkazský křídový kruh
Německá divadelní hra inspirovaná čínským divadlem, která epickou formou vytváří podobenství o střetnutí člověka a dějin a zápasu dobra se zlem.
