Berlín

31. 7. 2014 9:36
Šedá paneláková zástavba, jež ještě před třiceti lety naháněla spíše hrůzu, nyní představuje moderní město, které je považováno za centrum umělecké avantgardy.
Berlín, Německo
Berlín, Německo | Foto: Thinkstock

Berlín se změnil k nepoznání. I když určité paradoxy si vláčí stále s sebou.

Berlín, hlavní město Spolkové republiky Německo a také jedna z jejích spolkových republik, se nachází na severovýchodě země, zhruba 70 kilometrů od polských hranic. Město je obklopeno spolkovou zemí Braniborsko a rozděleno řekou Sprévou.

Na jeho území se nachází překvapivé množství jezer, jejich plocha tvoří cca 7 % celkové plochy města. Berlín je plný rozporů a překvapení, nad kterými někdy obyčejnému cestovateli zůstává rozum stát. Setkáte se zde například s umělým kopcem, který vznikl ze sutin vybombardovaných domů, ale i s načančanými bulváry plnými luxusních obchodů, mezi které patří například ulice Unter den Linden.

Berlín - základní údaje

Název: Berlín

Stát: Německo

Spolková republika: Berlín

Počet obyvatel: 3 400 000

Rozloha: 891 km²

Nadmořská výška: 34 - 115 m.n.m.

Hustota obyvatel: 3 809 obyv./km²

Náboženství: římskokatolické a protestantské křesťanství, islám

Telefonní předvolba: +4 930

Město provokuje živou hudební scénou, nachází se zde spousta tanečních klubů, nad kterými dodnes visí krvavá vzpomínka na techno párty Love Parade, která zde sice naposledy byla pořádána v roce 2007, ale v roce 2010 byla nadobro zrušena, když při ní bylo ve městě Duisburg v panice ušlapáno 21 lidí a dalších 500 zraněno.

Se stejně zatajeným dechem mohou turisté obdivovat zbytky Berlínské zdi, která po 28 let rozdělovala západ a východ Berlína. Podle dostupných údajů zde při snaze utéci z východní socialistické části do západní kapitalistické části zemřelo od roku 1961 do roku 1989 až 238 lidí.

Historie

Již v 6. století př. n. l. se na území dnešního Berlína objevily první germánské kmeny, ke kterým se kolem 6. století n. l. přidávají Slované, Lužičtí Srbové a Havelané. Další vlna osídlení proběhla ve 12. století, ale až v roce 1244 se poprvé bavíme o skutečném městě Berlín.

Ještě v 17. století bylo město pouhou vesnicí s 6 000 obyvateli. Většího významu se mu dostalo až v roce 1701, kdy jej král Fridrich I. Pruský prohlásil hlavním městem tehdejšího Pruska, a v roce 1871, kdy se stalo hlavním centrem nové Německé říše.

Modernímu městu se Berlín začala podobat až v roce 1920, tehdy již mělo město necelé čtyři miliony obyvatel. Již v minulosti byl Berlín považován za velice tolerantní město, kde svůj azyl nalezlo mnoho emigrantů z jiných zemí. Tato mírumilovná etapa byla násilně ukončena v roce 1933, kdy se k moci v Německu dostal Hitler.

Po druhé světové válce byla plocha města fakticky rozdělena na čtyři okupační zóny – americkou, britskou, francouzskou a sovětskou. V důsledku studené války mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války bylo město později rozděleno na východní a západní část, mezi kterými byla v roce 1961 postavena ona nechvalně proslulá Berlínská zeď. Po jejím pádu v roce 1989 začala nová etapa města, ve které se Berlín stává hlavním a druhým největším německým městem, do nějž ročně proudí statisíce turistů.

Turistické zajímavosti

Mezi stále ještě tradiční turistické zajímavosti patří téměř 50 let stará televizní věž s restaurací v otočné kopuli, o které se leckterý dnes již dospělý člověk učil ještě ve škole. Její návštěva vás vtáhne do minulosti stejně jako návštěva Muzea NDR, kde můžete s poťouchlým porozuměním obdivovat vystavený trabant, socialistický obývák nebo umakartovou koupelnu.

Foto: Reuters

S odkazy pohnuté minulosti jsme však ještě neskončili. Na Fridrichstrasse narazíte na známý Checkpoint Charlie, nejznámější hraniční přechod mezi Západním a Východním Berlínem v době studené války, doprovázený Muzeem Berlínské zdi.

U Braniborské brány, spojené s těmito památkami známou nákupní zónou Unter den Linden, stojí za návštěvu památník obětí holocaustu v podobě betonového bludiště. Pár kroků odsud se nachází vzpomínka na to, že zde v minulosti stál vchod do Hitlerova bunkru. Období punku připomíná vybydlený obchodní dům Tacheles, kde můžete obdivovat kino vybavené sedačkami z autobusů.

Milovníci historie pak ať si zajdou prohlédnout berlínský Dóm, monstrózní luteránskou katedrálu z 19. století, zmodernizovanou budovu Říšského sněmu, kostel Viléma I. nebo palác Charlottenburg z roku 1699, ve kterém se nacházejí umělecké sbírky francouzských malířů z 18. století či sbírky japonského a čínského porcelánu.

Počasí

Tradiční středoevropské vnitrozemské počasí se nevyhnulo ani Berlínu. Léta jsou zde relativně horká a je nutné počítat s dlouhými frontami u téměř každé památky. Z tohoto důvodu je lepší město navštívit na jaře nebo na podzim, kdy jsou teploty stále přijatelné, ale opadnou davy turistů. V zimě se Berlín halí do sněhu a mrazu a výjimkou nejsou ani mrazivé větry od řeky Sprévy.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 4 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy