Berlín

31. 7. 2014 9:36
Šedá paneláková zástavba, jež ještě před třiceti lety naháněla spíše hrůzu, nyní představuje moderní město, které je považováno za centrum umělecké avantgardy.
Berlín, Německo
Berlín, Německo | Foto: Thinkstock

Berlín se změnil k nepoznání. I když určité paradoxy si vláčí stále s sebou.

Berlín, hlavní město Spolkové republiky Německo a také jedna z jejích spolkových republik, se nachází na severovýchodě země, zhruba 70 kilometrů od polských hranic. Město je obklopeno spolkovou zemí Braniborsko a rozděleno řekou Sprévou.

Na jeho území se nachází překvapivé množství jezer, jejich plocha tvoří cca 7 % celkové plochy města. Berlín je plný rozporů a překvapení, nad kterými někdy obyčejnému cestovateli zůstává rozum stát. Setkáte se zde například s umělým kopcem, který vznikl ze sutin vybombardovaných domů, ale i s načančanými bulváry plnými luxusních obchodů, mezi které patří například ulice Unter den Linden.

Berlín - základní údaje

Název: Berlín

Stát: Německo

Spolková republika: Berlín

Počet obyvatel: 3 400 000

Rozloha: 891 km²

Nadmořská výška: 34 - 115 m.n.m.

Hustota obyvatel: 3 809 obyv./km²

Náboženství: římskokatolické a protestantské křesťanství, islám

Telefonní předvolba: +4 930

Město provokuje živou hudební scénou, nachází se zde spousta tanečních klubů, nad kterými dodnes visí krvavá vzpomínka na techno párty Love Parade, která zde sice naposledy byla pořádána v roce 2007, ale v roce 2010 byla nadobro zrušena, když při ní bylo ve městě Duisburg v panice ušlapáno 21 lidí a dalších 500 zraněno.

Se stejně zatajeným dechem mohou turisté obdivovat zbytky Berlínské zdi, která po 28 let rozdělovala západ a východ Berlína. Podle dostupných údajů zde při snaze utéci z východní socialistické části do západní kapitalistické části zemřelo od roku 1961 do roku 1989 až 238 lidí.

Historie

Již v 6. století př. n. l. se na území dnešního Berlína objevily první germánské kmeny, ke kterým se kolem 6. století n. l. přidávají Slované, Lužičtí Srbové a Havelané. Další vlna osídlení proběhla ve 12. století, ale až v roce 1244 se poprvé bavíme o skutečném městě Berlín.

Ještě v 17. století bylo město pouhou vesnicí s 6 000 obyvateli. Většího významu se mu dostalo až v roce 1701, kdy jej král Fridrich I. Pruský prohlásil hlavním městem tehdejšího Pruska, a v roce 1871, kdy se stalo hlavním centrem nové Německé říše.

Modernímu městu se Berlín začala podobat až v roce 1920, tehdy již mělo město necelé čtyři miliony obyvatel. Již v minulosti byl Berlín považován za velice tolerantní město, kde svůj azyl nalezlo mnoho emigrantů z jiných zemí. Tato mírumilovná etapa byla násilně ukončena v roce 1933, kdy se k moci v Německu dostal Hitler.

Po druhé světové válce byla plocha města fakticky rozdělena na čtyři okupační zóny – americkou, britskou, francouzskou a sovětskou. V důsledku studené války mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války bylo město později rozděleno na východní a západní část, mezi kterými byla v roce 1961 postavena ona nechvalně proslulá Berlínská zeď. Po jejím pádu v roce 1989 začala nová etapa města, ve které se Berlín stává hlavním a druhým největším německým městem, do nějž ročně proudí statisíce turistů.

Turistické zajímavosti

Mezi stále ještě tradiční turistické zajímavosti patří téměř 50 let stará televizní věž s restaurací v otočné kopuli, o které se leckterý dnes již dospělý člověk učil ještě ve škole. Její návštěva vás vtáhne do minulosti stejně jako návštěva Muzea NDR, kde můžete s poťouchlým porozuměním obdivovat vystavený trabant, socialistický obývák nebo umakartovou koupelnu.

Foto: Reuters

S odkazy pohnuté minulosti jsme však ještě neskončili. Na Fridrichstrasse narazíte na známý Checkpoint Charlie, nejznámější hraniční přechod mezi Západním a Východním Berlínem v době studené války, doprovázený Muzeem Berlínské zdi.

U Braniborské brány, spojené s těmito památkami známou nákupní zónou Unter den Linden, stojí za návštěvu památník obětí holocaustu v podobě betonového bludiště. Pár kroků odsud se nachází vzpomínka na to, že zde v minulosti stál vchod do Hitlerova bunkru. Období punku připomíná vybydlený obchodní dům Tacheles, kde můžete obdivovat kino vybavené sedačkami z autobusů.

Milovníci historie pak ať si zajdou prohlédnout berlínský Dóm, monstrózní luteránskou katedrálu z 19. století, zmodernizovanou budovu Říšského sněmu, kostel Viléma I. nebo palác Charlottenburg z roku 1699, ve kterém se nacházejí umělecké sbírky francouzských malířů z 18. století či sbírky japonského a čínského porcelánu.

Počasí

Tradiční středoevropské vnitrozemské počasí se nevyhnulo ani Berlínu. Léta jsou zde relativně horká a je nutné počítat s dlouhými frontami u téměř každé památky. Z tohoto důvodu je lepší město navštívit na jaře nebo na podzim, kdy jsou teploty stále přijatelné, ale opadnou davy turistů. V zimě se Berlín halí do sněhu a mrazu a výjimkou nejsou ani mrazivé větry od řeky Sprévy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Lidé evakuovaní z Hřenska a jeho částí Mezná a Mezní Louka se začali vracet téměř po třech týdnech domů

V národním parku České Švýcarsko byl v noci klid, drony objevily tři místa se zvýšenou teplotou v okolí Pravčické brány a Kozího hřbetu, uvedli v sobotu ráno hasiči.

V pátek hasiči požár po 20 dnech dohasili, nyní pokračuje fáze takzvané technologické pomoci, kterou koordinuje štáb Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Lidé evakuovaní z Hřenska a jeho částí Mezná a Mezní Louka se začali v sobotu po deváté hodině ráno vracet téměř po třech týdnech domů.

Hřensko bude dnes přístupné i pro turisty, místní podnikatelé se na ně už v pátek, kdy hasiči požár uhasili, začali připravovat. Soutěsky však plameny i intenzivní zásah poničily, proto se tam výletníci nedostanou.

Podle generálního ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka budou dál požářiště monitorovat také drony s termokamerami. Vrtulníky, které se na boji s ohněm podílely, v pátek odletěly. Ohniska je podle Vlčka důležité hlídat a případně včas zasáhnout. Helikoptéry se tak mohou v případě potřeby do oblasti vrátit do 30 minut.

před 33 minutami

Babiš: Když Fiala neodvolá Rakušana kvůli Mlejnkovi, chce ANO hlasovat o nedůvěře

Pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem, vyvolá opoziční hnutí ANO v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě.

Napsal to předseda ANO Andrej Babiš v komentáři, který uveřejnila dnešní Mladá fronta DNES. ANO při vypuknutí kauzy údajné korupce v pražském dopravním podniku Dozimetr před letními prázdninami nechtěla hlasování o nedůvěře vládě iniciovat kvůli předsednictví Česka v Evropské unii, nyní je ale podle Babiše situace příliš vážná a vyžaduje rázné řešení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Epidemie covidu dál ustupuje, v pátek přibylo zhruba 2200 nových případů

Letní vlna epidemie covidu-19, která začala v Česku zpomalovat na konci července, dál slábne. Za pátek přibylo v zemi 2194 nových případů koronaviru, to je o 212 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily uplynulý den 880 podezření na opakovanou nákazu, minulý pátek jich bylo o 89 víc. O dvě stovky se v mezitýdenním srovnání snížil počet hospitalizovaných s covidem, kterých je nyní 1025. Počet pacientů ve vážném stavu se výrazně nemění, před tímto víkendem jich bylo v nemocnicích 33.

Zdroj: ČTK
Další zprávy