reklama
 
 

Senegal

30. 1. 2017
Senegalská republika je stát v západní Africe. Hlavním městem je Dakar.

Základní charakteristika

Senegal leží v západní Africe. Na západě ho omývá Atlantský oceán. Severní hranici s Mauretánií  tvoří řeka Senegal, na východě tvoří hranici s Mali řeka Falémé. Na jihu sousedí s Guineou a Guineou Bissau. V okolí řeky Gambie je vklíněn úzký pruh (30 km široký a 300 km dlouhý) státu Gambie.

Historie

Zajímavosti

Hlavní město: Dakar
Rozloha: 196 190 km²
Nejvyšší bod: bezejmenný vrch blízko Nepen Diakha (581  m n. m.)
Časové pásmo: +0
Světadíl: Afrika
Počet obyvatel:  11,2 mil.
Hustota zalidnění: 57 ob. / km²
Jazyk: francouzština, wolof (úřední)
Národnostní složení: Wolofové, Sererové a další súdánské národy
Náboženství: muslimové (94 %), křesťané (5 %), domorodá náboženství
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 4. dubna 1960 (nezávislost na Francii)
Měna: CFA frank

Senegal byl osídlen od počátků lidstva, ale archeologický nálezů, ze kterých by se daly dělat přesnější závěry, neexistují. V rané minulosti bylo území součástí staré Ghanské říše (Wagadou Empire 790 -1076). V 11. století se v Senegalu začal šířit islám a stará Ghana se rozpadla. Na území dnešního Senegalu vznikly dvě nástupnické říše Takruf a Jolof. Ty později nahradila říše Mali (1230 - 1600) na jihu a Wolofská říše (1350 - 1900) na severu - odštěpená z říše Mali. V průběhu 15. století sem začali pronikat první Evropané - Portugalci, Francouzi, Nizozemci a Britové. Říše Mali zanikla a nahradila ji mocnější říše Songhaj (15 - 16. století). Po jejím rozpadu vznikla království Dendi (1591 - 1901) na východě, Kaabu Empire (1537 - 1867) na jihu a království Great Fulo, známé též jako Denanke či Denianke (1514 - 1776) na severu Senegalu. V roce 1677 se usadili Francouzi na ostrově Gorée.

Od roku 1840 se území stalo součástí francouzské kolonie Senegambie, která se roku 1904 stala součástí Francouzské západní Afriky. V roce 1958 byl Senegal osamostatněn, ale o rok později (leden 1959) se stal součástí Malijské federace (druhým státem federace byl Francouzský Súdán (dnešní Mali)). V roce 1960 se federace rozpadla a Senegal vyhlásil nezávislost a stal se republikou prezidentského typu. V roce 1963 byl prohlášen za socialistickou, demokratickou a sekulární republiku. Ústava zajišťovala veškerou rozhodovací moc prezidentovi. Referendem v roce 1970 byla ústava změněna a  nově v ní byla zakotvena funkce premiéra.
Vládnoucí silou země byl Senegalský pokrokový svaz, založený v roce 1959. Prezidentem a představitelem Senegalu se stal Léopold Sédar Senghor, který byl též významným africkým básníkem. V roce 1981 opustil politiku. Jeho nástupce Abdou Diouf byl prezidentem v letech 1981 až 2000.
V roce 1982 se Senegal spojil s Gambií, čímž opět vznikla Senegambie, která se v roce 1989 opět rozpadla. Důvodem rozpadu státu byl Senegalský konflikt s Mauritánií, který byl ukončen 1992. V roce 1999 se Senegal stal pluralitní demokracií a v prosinci proběhly první svobodné volby.


Hospodářství

V senegalském průmyslu dominuje těžba. Už dávno se zde těžila sůl (kraj Saint Louis) a zlato (v okolí řek Gambie a Falémé). Dnes je významná těžba fosfátů, která má přímý vliv na bohatství země. Těží se železná ruda, zirkon a zlato. Nerosty se vyváží nezpracované. Zpracovatelský průmysl pracuje s produkty zemědělství. Většina povrchu země je intenzivně zemědělsky využívána, včetně písčitého pobřeží. Z obilovin pro místní spotřebu se pěstuje především proso a čirok. Významná je též kukuřice, maniok, jamy, fazole, banány, rýže a zelenina. Významnou vývozní plodinou je podzemnice olejná (arašídy), které se zde pěstují přes 180 let všude. Rybolov je významný nejen na řekách ale i v mořích.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo je složeno z několika etnických skupin, z nichž většina patří k súdánským národům: Wolofové (43 %), Sererové (15 %-17 %), Diolové, Tukulérové (10 %), poslední výrazněji zastoupenou skupinou jsou Sarakolové. Z nomádských skupin jsou to Fulbové (14 %) a Maurenové. Z neafrických národů je nejvíc Francouzů, Libanonců a Číňanů. Na území Senegalu se používá několik jazyků, úředními jazyky jsou francouzština a wolof, z dalších používaných je nejdůležitějším manding. Dominantním náboženstvím je islám, který vyznává zhruba 94 % obyvatelstva, katolíci tvoří zhruba 4% menšinu, zbylé obyvatelstvo vyznává různá přírodní náboženství.

Politický systém

Hlavou státu je prezident, který má velké pravomoci. Zákonodárnou moc má v rukou dvoukomorový parlament složený z Národního shromáždění a Senátu. Výkonnou moc má Rada ministrů, premiéra jmenuje prezident.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Senegal je nazýván Paříží Afriky.
  • Kosmopolitní hlavní město Dakar je jedním z nejznámějších afrických měst, zvláště díky světoznámé rallye.

Senegal je vyhledávanou turistickou destinací. Návštěvníky láká nejen dobrá infrastruktura, ale též čisté pláže, kultura a hudba (především hra na bubny djembe). Kulturním centrem je hlavní město Dakar. Na jih od města se táhnou písčité pláže. Opomenout by se nemělo staré koloniální město St. Louis na ostrově, které v letech 1872–1957 bývalo hlavním městem Senegalu. Významné je pro svůj pravidelný územní plán, systém nábřeží a charakteristickou koloniální architekturu. V blízkosti tohoto města se nachází třetí nejstarší ornitologický park Djoudj. Za návštěvu stojí také ostrov Gorée (památka UNESCO) a národní parky.

reklama
Související články
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama