Základní charakteristika
Honduras sousedí s Guatemalou na severozápadě, Salvadorem na jihozápadě a Nikaraguou na jihovýchodě. Jih země je omýván vodami Tichého oceánu, z druhé strany je obklopen Atlantickým oceánem.
Historie
Základní údaje
Hlavní město: Tegucigalpa
Rozloha: 112 090 km²
Nejvyšší bod: Cerro Las Minas ((2870 m n. m.)
Časové pásmo: - 6
Světadíl: Amerika
Počet obyvatel: 8, 7 mil.
Hustota zalidnění: 72 ob. / km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: 83 % míšenci, dále 9 % indiáni, 5 % černoši a 3 % běloši
Náboženství: římští katolíci 97 %
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Měna: honduraská lempira
V západní části Hondurasu nedaleko hranice s Guatemalou se nacházelo v předkolumbovské době město Copán, které bylo jedním z center mayské kultury. Město pocházelo z doby přelomu letopočtu, což dokládá staré osídlení oblasti a vysoký stupeň civilizace v oblasti. Pro západní civilizaci byla země objevena Kryštofem Kolumbem, který spatřil břehy Hondurasu v roce 1502 během jedné ze svých objevitelských cest. V březnu roku 1524 do Hondurasu dorazil první španělský konkvistador, Gil González Dávila. Založil zde město San Gil de Buena Vista a postupně pacifikoval indiány, bojoval proti ostatním Španělům, kteří ho ohrožovali v zabírání území v domnění, že najdou odtok jezera Nicaragua.
Po španělském objevení oblasti se země brzy stala součástí španělského impéria v Novém světě. Po zhruba tři století byl Honduras součástí hlavního guatemalského kapitanátu. Po španělské okupaci ze strany Francouzů, v Nicaragui, El Salvadoru a Guatemale (1811 - 1813) začaly první vzpoury za nezávislost centrální Ameriky. V Hondurasu Španělé opakovaně pokračovali v boji o moc a dusili independistická povstání. Až 24. února v roce 1821 Mexiko vyhlásilo úplnou nezávislost na Španělsku. Tato událost urychlila středoamerickou nezávislost, Honduras vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi lety 1823 a 1839 byl součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států. Po získání nezávislosti se Honduras dostal pod vliv amerických společností jako United Fruit Company. V roce 1964 vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi Hondurasem a Salvadorem v několikadenní Fotbalové válce. V 80. letech do země uprchlo mnoho válečných uprchlíků ze Salvadoru a Niaragui. V roce 1998 zemi těžce postihl hurikán Mitch. V roce 2009 došlo k převratu, při kterém byl armádou svržen prezident Manuel Zelava.
Hospodářství
Honduras patří k chudším státům Latinské Ameriky. Většinu honduraského exportu tvoří zemědělské produkty - káva, banány, palmový olej, mořské plody. Dalším významným vývozním artiklem jsou nepoužité poštovní známky, bankovky a jiné dokumenty, zlato a zemní plyn.
Obyvatelstvo a náboženství
Honduras je multietnickým státem a skládá se ze 4 hlavních multietnických skupin. Největší národnostní skupinu tvoří z 83 % míšenci, dále 9 % indiáni, 5 % černoši a 3 % běloši. Obyvatelstvo se skládá převážně z potomků Mayů a Aztéků a míšenců Španělů a těchto indiánských kmenů. Největší náboženskou skupinu tvoří z 85 % katolíci, dále 10 % protestanti, 5 % jiné.
Politický systém
Honduras je nezávislá republika prezidentského typu. Hlavou státu je prezident (současně předseda vlády) volený společně s viceprezidentem prostou většinou v přímých volbách na funkční období 4 let, bez možnosti znovuzvolení. Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový Národní kongres (Congreso Nacional) se 128 poslanci volenými v přímých volbách na funkční období 4 let.
Dovolená a cestování
Zajímavosti
- Jméno Honduras dané Španěly znamená ve španělštině hlubiny (hloubky). Aztékové jej ovšem nazývali v jazyce nahuatlu Zollan - Lugar de codornices - Místo křepelek a v dnešním nahuatlu se tento název stále používá.
- Za vidění stojí karnevalové šílenství v Ceibě, které se koná každý třetí týden v květnu.
- U Karibského moře žijí také Garifuni – potomci otroků přivezených z Afriky na ostrov Roatan, ze kterého utekli a usadili se v Hondurasu a dnešním Belize, dříve v Britském Hondurasu. Garifunky jsou nádherné ženy. Černé, pyšné, vkusně oblečené, ozdobené šperky a s krásně upravenými vlasy.
O Hondurasu panují zkreslené představy a kvůli neznalosti aktuální situace se mnoho turistů obává Honduras navštívit. Za posledních 20 let se politická a občanská situace stabilizovala. Honduras nabízí řadu turistických atrakcí. Má jedny z nejlepších archeologických lokalit v mayském světě. Copán je důkazem fascinující mayské civilizace, která zde vzkvétala více než třináct století. Pro ty, kteří hledají především přírodu, nabízí Honduras mnoho různých možností. Největší a nejzajímavější je bezesporu Rio Platano, biosférická rezervace UNESCO, která se nachází na karibském pobřeží, v těsné blízkosti hranice s Nikaraguou.
Kromě divokých zvířat jsou zde neprostupné lesy a původních obyvatele, kteří stále mluví vlastním jazykem. Další unikátní přírodní oblast je La Ceiba na pobřeží Karibiku. Centrální Honduras, kde se nachází Tegucigalpa, poskytuje přístup nejen do hlavního města, ale i do mnoha krásných koloniálních měst, jako je Santa Lucia, Valle de Angeles, Ojojona, Sabana Grande a Comayagua. Ostrovy patřící Hondurasu jsou navštěvovány turisty zatím více než mayské památky. Bay Islands tvoří tři ostrovy, Utila, Roatán a Guanaja.
