Hurikán

1. 9. 2011 9:24
Jako hurikán (v jihozápadní Asii se používá slovo tajfun, v Indii a Austrálii pak cyklón, případně willy-willy) bývá označována ničivá tropická bouře o síle větru přesahující 119 kilometrů za hodinu.
Hurikán
Hurikán | Foto: Reuters

Jako hurikán (v jihozápadní Asii se používá označení tajfun, v Indii a Austrálii pak cyklón, případně willy-willy) bývá označována ničivá tropická bouře o síle větru přesahující 119 kilometrů za hodinu.

Hurikán obvykle dosahuje výšek okolo deseti až patnácti kilometrů a jeho síla je závislá na rychlosti větru ve víru okolo oka hurikánu. Ta může dosahovat až ke dvěma stům kilometrům v hodině. Celá cyklóna, jejíž průměr dosahuje stovek, někdy i tisíců kilometrů, se posunuje poměrně pomalu, rychlostí obvykle kolem 15 až 30 kilometrů za hodinu. Největší zkázu způsobuje v okolí svého jádra, které obvykle mívá průměr kolem čtyřiceti kilometrů.

Jak vzniká hurikán?

Hurikány vznikají nad mořem, v místech s dostatečnou hloubkou a teplotou vody - pro zformování hurikánu je důležité, aby byla teplota vody do hloubky 50 metrů vyšší než 26,5 °C. Teplota vzduchu v této oblasti musí naopak s výškou rychle klesat.

Hurikány proto vznikají nejčastěji v oblasti Karibiku nebo u břehů západní Afriky.

Teplá voda se odpařuje a ve výšce postupně kondenzuje. Zvyšuje se tlak a uvolňuje další teplo. Zrychluje se stoupání teplého vzduchu a vzniklý prázdný prostor zaplňuje okolní chladnější vzduch, který se tak ohřívá. Začíná docházet k rotaci, během které je těžký, vlhký vzduch odstředivou sílou vynášen ze středu hurikánu.

Cyklus výměny tepla se uzavírá poté, co se suchý a studený vzduch dostane do oka hurikánu, kde se ohřívá. Hurikán postupně odčerpává teplo z moře a nabírá na síle. To se děje tak dlouho, dokud se nedostane nad chladnější pevninu nebo oblast se studenější vodou.

Během své cesty zvedá do vzduchu masu vody, která poté - jako záplavová vlna - narazí na pevninu.

Jména hurikánů v roce 2011

Hurikány jsou National Weather Service pojmenovávané od roku 1953 - původně se tento úřad držel tradice označovat bouře ženskými jmény, v roce 1979 pak přibyla i jména mužská. Každý rok se používá jeden seznam se jmény v abecedním pořadí, těchto seznamů je celkem šest.

V případě, že některý z hurikánů napáchá velké škody, není jeho pojmenování už nikdy znovu použito. Pro rok 2011 byla vybrána tato jména:

Arlene
Bret
Cindy
Don
Emily
Franklin
Gert
Harvey
Irene
Jose
Katia
Lee
Maria
Nate
Ophelia
Philippe
Rina
Sean
Tammy
Vince
Whitney

Saffir-Simpsonova stupnice síly hurikánů

1.stupeň - rychlost větru 119 - 152 kilometrů za hodinu, minimální ničivá síla; následkem jsou mírné záplavy, malé poškození země a vlna vyvolaná hurikánem dosahuje 1,2 až 1,5 metrů

2.stupeň - rychlost větru 154 - 176 kilometrů za hodinu, ničivá síla mírná; následkem jsou poničené střechy a stromy, vlna vyvolaná hurikánem dosahuje 1,8 až 3,4 metrů

3.stupeň - rychlost větru 178 - 207 kilometrů za hodinu, značná ničivá síla; následkem jsou zničené domy a silné záplavy, vlna vyvolaná hurikánem dosahuje 2,7 až 3,7 metrů (například hurikán Irene v srpnu 2011 - panovaly obavy, že zesílí až na čtvrtý stupeň).

4.stupeň - rychlost větru 209 - 249 kilometrů za hodinu, extrémní ničivá síla; následkem jsou polorozbořené domy a vlna vyvolaná hurikánem dosahující 4 až 5,5 metrů

5.stupeň - rychlost větru více jak 249 kilometrů za hodinu, katastrofická ničivá síla; následkem jsou zbořené domy, záplavy zasahující hluboko do vnitrozemí, vlna vyvolaná hurikánem dosahuje 5,5 metrů a více

Základní pojmy

Cyklóna - označuje se tak oblast nízkého tlaku s uzavřeným cirkulárním prouděním vzduchu.

Oko hurikánu - oblast ve středu hurikánu se slabým větrem a částečně zataženou oblohou. Průměr oka je obvykle kolem 32 kilometrů, ale může se pohybovat od pouhých osmi kilometrů až k 96 kilometrům. Ve vírech okolo hurikánu dochází k nejsilnějším bouřím a nejrychlejšímu proudění větru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy